Seznamte se s příběhem Japonce, který riskuje vlastní zdraví proto, aby zvířata v evakuovaném prostoru kolem havarované elektrárny netrpěla hladem.
Všichni pamatujeme na 11. březen 2011, kdy zemětřesení a následná vlna tsunami zasáhly pobřeží prefektury Fukušima na japonském ostrově Honšú. Zapříčinily smrt více než 15 tisíc obyvatel a způsobily havárii elektrárny Fukušima I. Z oblasti v okruhu 20 km od místa úniku radioaktivního materiálu z reaktoru Fukušima Daiichi museli být kvůli nebezpečnému radioaktivnímu záření evakuovaní lidé.
Po výbuchu jaderné elektrárny se veškerá pozornost soustředila na lidské obyvatele postižené oblasti. Většinou se přitom nedbalo na zvířata, která po úprku lidí zůstala na pospas radioaktivnímu záření a hladu. K jejich štěstí ale existuje jeden muž, kterému na nich záleží natolik, že se rozhodl obětovat vlastní zdraví. Bývalý stavební dělník Naoto Matsumura (55 let) z městečka Tomioka o ně už přes čtyři roky denně pečuje.
Sám se přitom nejdříve nechal evakuovat. Pomyšlení na hladovějící zvířata mu ale nedalo spát a rozhodl se do svého bydliště vrátit. „Naši psi nebyli prvních pár dnů krmeni,“ říká v rozhovoru pro magazín Vice. „Když jsem je konečně nakrmil, začali sousední psi šílet. Šel jsem je zkontrolovat a zjistil jsem, že jsou stále přivázaní. Myslím si, že každý z města odjel v domnění, že se do týdne nebo tak nějak vrátí. Od té doby jsem každý den krmil všechny kočky i psy. Nemohli se dočkat, tak se všichni shromáždili okolo a řádili jak vichřice, jakmile zaslechli můj náklaďák. Všude, kam jsem vstoupil, byl pokaždé štěkot. Jako že: ‚máme žízeň‘ nebo ‚nemáme co žrát.‘ Takže jsem neustále dělal okruhy.“
Zpočátku tento zvířecí zachránce velmi zvažoval, zda má kvůli silnému radioaktivnímu záření ve městě zůstat, ale když viděl, že zvířata prospívají a nejeví známky nemocí, jeho obavy začaly opadat. Existence muže v evakuované zóně zaujala i pracovníky Japonské agentury pro vesmírný výzkum, kteří se tímto případem rozhodli zabývat. Po vyšetřeních se ukázalo, že by Matsumura neměl onemocnět ještě následujících třicet až čtyřicet let, ačkoli je vystaven sedmnáctkrát silnějšímu radioaktivnímu záření než normální lidé. To je podle jeho slov beztak ještě delší doba, než jakou by chtěl setrvávat naživu.
Většina zvířat by bez Matsumurovy pomoci s největší pravděpodobností zahynula. Sebe i je krmí převážně dovezenou stravou a napájí čistou vodou, které by neměly být tolik kontaminovány. To by ovšem nezvládl bez svých podporovatelů – dárců. Za dobu, co je opustili jejich majitelé, mnoho zvířat napůl zdivočelo. Před záchrannou akcí zemřelo přes tisíc kusů dobytku vyhladověním, přeživší se teď pasou na opuštěných rýžových polích. Obyvatelé Tamioky se sem nevrátí ještě pět let, dokud nebude území dekontaminováno a vybudována nová infrastruktura.
Naoto Matsumura tu však zůstává nejen jako zachránce, ale také jako živý experiment a hrdina, kterého obdivují tisíce příznivců. Včetně mě.
A TADY máte video pro hezčí ráno: protahující se čipmank.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
