Dým se zvedl k obloze a nad Brnem zavlála československá vlajka. Přesně před 74 lety začala velká akce, na jejímž konci byla osvobozena moravská metropole. Útok na jižní Moravu se konal v rámci tzv. Bratislavsko-brněnské operace, do které se zapojilo 359 tisíc sovětských vojáků, 7860 děl a 365 tanků a 637 letadel, kterým čelilo zhruba 250 tisíc Němců.
Němečtí vojáci neměli proti rudoarmějcům šanci
Rudá armáda se 21. dubna přiblížila k Brnu, které bránily kromě jednotek Wehrmachtu a Waffen SS i lidové jednotky, které byly dost početné díky místní německé menšině. V noci z 22. na 23. dubna 1945 začala sovětská armáda letecký útok. Hlavní ofenzíva pak odstartovala 23. dubna. Nejdříve se podařilo osvobodit okolní vesnice a o dva dny později už jednotky pronikly na předměstí.
Na úsvitu 26. dubna 1945 byla na již osvobozených brněnských předměstích připravena sovětská vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského k závěrečnému úderu na vnitřní město a chvíli před osmou hodinou ranní vyrazily. Pod systematickým náporem tanků a pěchoty nemohla německá obrana dlouho odolávat. Už o dvě hodiny později zavlála na budově Zemského úřadu na Žerotínově náměstí československá vlajka a kolem poledne vyvěsila bílou vlajku asi pětisetčlenná posádka hradu Špilberk a první sovětské tanky dojely až pod Kraví horu.
Město během přímých bojů i náletů velmi utrpělo. Z 26 tisíc domů jich byla více než polovina poškozena a téměř 2500 budov muselo jít k zemi. Škody se odhadovaly na víc než půl druhé miliardy korun.
A tady čtěte o nejslavnějším útěku z Osvětimi. Věděli jste, že Rudolfu Vrbovi a Alfredu Wetzlerovi pomohla homosexualita?
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
