Do povědomí obyvatel hlavního města se budova Kongresového centra v Praze, dříve Palác kultury, zapsala spíše negativně. Ke slavnostnímu otevření stavby, které se mezi lidmi přezdívalo lidojem i briketa, došlo 2. dubna 1981 za účasti tehdejšího generálního tajemníka KSČ Gustava Husáka. Proč je však tato pro mnohé nepěkná budova významná?
Nenáviděná stavba dominantou Prahy
Výstavba Kongresového centra začala v roce 1976 a původně mělo sloužit jako sjezdový prostor pro komunistickou stranu, koncept se ale ještě v průběhu stavby změnil na palác kultury.
Jedná se o vskutku megalomanský projekt. Budova disponuje vlastní hasičskou jednotkou, uvnitř se můžete projet celkem 46 výtahy a uspořádat akci až v 70 sálech a salóncích. Dlažba ve všech patrech zabírá plochu 2,5 hektaru, a kdyby se rozvinuly všechny trubky vzduchotechniky, dosáhly by až do Plzně.
Útroby stavby ukrývají původní interiéry, do nichž bylo umístěno zhruba dvě stě uměleckých děl, mezi jinými skleněná plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové nebo světla od Františka Víznera. A tady jeho význam nekončí. Interiér je rovněž plný vysoce kvalitních materiálů, včetně kubánského mramoru, ručně tkaných gobelínů a nábytku vyrobeného na míru
Palác kultury byl otevřen 2. dubna 1981 při obří ceremonii. Do Prahy se sjely stovky komunistických pohlavárů ze všech koutů země. A přestože o budově strana mluvila jako o unikátním počinu, srdce Pražanů si rozhodně nezískala. Pro svou zpupnost si vysloužila řadu nelichotivých označení, byla nazývána Pakulem, lidojemem, briketou nebo dokonce Moby Dickem. Přejmenování na Kongresové centrum si Palác kultury vysloužil v roce 1995 a do dnešní doby mu někteří starousedlíci říkají původním názvem.
Už od 90. let se mluvilo o tom, že by bylo lepší Kongresové centrum zbourat. To by ale byl nesmysl vzhledem k tomu, že se tu ročně uskuteční 250 akcí. Přestože se jedná o jedno z největších kongresových center v Evropě, pořád si společnosti pro velké konference vybírají Berlín, Vídeň nebo Paříž. Tomu by měl být brzy konec. Vypadá to, že Pakul čeká dostavba za stamiliony, která by měla být zahájena už příští rok. Projektu se ujme španělská kancelář OCA, která vyhrála mezinárodní architektonickou soutěž.
A tady čtěte, jak byl Most krásné město, než ho kvůli těžbě uhlí komunisté zničili.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
