fb pixel
Vyhledávání

3 mučedníci, kteří vzpláli před Palachem: prvním byl hořící mnich v Saigonu

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

16. ledna 1969 se dvacetiletý student filozofie polil hořlavinou a zapálil. Sebeupálením chtěl Jan Palach poukázat na beznadějnost tehdejší politické situace a v dopise, který byl nalezen na místě činu, se podepsal jako Pochodeň číslo jedna. Napsal, že je prvním z dobrovolníků a další mají následovat. Žádná podobná skupina podle všeho neexistovala, přesto nebyl tento radikální čin ojedinělý...

Václav Roman
Václav Roman 14.1.2019, 15:22

Předchůdci Jana Palacha

Tragický osud Jana Palacha byl jedinečný, rozhodně však nebyl jediným, kdo byl při svém protestu tak radikální. Nebyl zdaleka první ani poslední živou pochodní, je však u nás případem nejznámějším, který svého času šokoval a zneklidnil celé Československo. Podívejme se na tři jeho předchůdce.

1. Thich Quang Duc – hořící mnich

Po této formě protestu sahali často buddhističtí mniši. Ikonickou se stala fotka z června 1963, na které sedí mnich Thich Quang Duc na ulici v Saigonu a pohlcují jej plameny. Mnich se upálil na protest proti diktátorskému režimu, jenž v té době vládl v Jižním Vietnamu. Fotografie „hořícího mnicha“, kterou pořídil Malcolm Browne, se dostala na titulní stránky novin po celém světě. Co tomuto snímku předcházelo? Mnich usedl do meditační polohy a nechal se polít benzínem. Následovala modlitba, pak škrtnutí zápalkou.

Netrvalo dlouho a tento radikální a fatální způsob protestu proti nedemokratickému zřízení se dostal i do komunistických zemí střední a východní Evropy. Za první živou pochodeň lze považovat devětapadesátiletého polského účetního Ryszarda Siwiece, který se upálil 8. září 1968 na protest proti okupaci ČSSR.

2. Ryszard Siwiec – první živá pochodeň proti okupaci ČSSR

Siwiec byl polský vystudovaný filozof, který si za místo svého protestu zvolil Stadion desetiletí ve Varšavě v době, kdy se zde konaly dožínkové slavnosti. Svědky jeho činu se tak mohly stát tisíce přihlížejících, kromě obyčejných lidí zde byli přítomni i vysoce postavení komunističtí funkcionáři.

Na stadionu burácela hudba, Siwiec třímal polskou státní vlajku s nápisem „Za naši i vaši svobodu, čest a vlast“. Byl silně rozčarován z toho, že se polští vojáci účastnili invaze v sousední zemi. Invaze, která znamenala konec uvolňování komunistického režimu. Rozhodil kolem sebe letáky a zapálil se. Křičel, ale jeho křik zanikl v hrající dechovce, řada lidí tak tento incident vůbec nezaznamenala. Těm, kdo si jej všimli, policie namluvila, že se jednalo o opilce, kterému vzplál rozlitý alkohol, když si chtěl zapálit cigaretu.

Siwiec měl těžké popáleniny na více než 80 % těla. Byl převezen do nemocnice, kde po čtyřech dnech zemřel. Ve své závěti uvedl: „Lidé, pokud ve vás ještě zůstala jiskřička lidskosti, lidských citů, vzpamatujte se!“ Siwiecovi se společnost vyburcovat nepodařilo, sdělovací prostředky o jeho činu ze zřejmých důvodů neinformovaly. Je pravděpodobné, že kvůli cenzuře o činu svého de facto předchůdce nevěděl ani Jan Palach.

3. Vasyl Makuch – další ututlaný případ

Ryszard Siwiec nebyl jedinou živou pochodní, která vzplála kvůli okupaci Československa, tou další byl čtyřicetiletý ukrajinský politický vězeň Vasyl Makuch. Protestoval také proti okupaci a rusifikaci Ukrajiny Sovětským svazem, sám strávil devět let jako vězeň komunistického režimu a nevyhnul se ani sibiřským lágrům. Impulsem k jeho činu byla invaze armád Varšavské smlouvy do Československa.

Dne 5. listopadu 1968 se polil na hlavním bulváru v Kyjevě benzínem a zapálil se. „Pryč s okupanty Československa!“ křičel. „Pryč s komunistickými kolonizátory! Ať žije svobodná Ukrajina!“ Do nemocnice byl převezen v bezvědomí s popáleninami na 70 % těla. Den nato zemřel.

V dalším díle článkového seriálu se budeme věnovat méně známým následovníkům Jana Palacha.

A zde si můžete přečíst, jak žil ten, který se upálil pro vyšší dobro? Životopisný snímek Jan Palach zkoumá zásadní postavu československých dějin.

Podobné články

Doporučujeme

Další články