1. Syn lékaře
Zakladatel plzeňské Škodovky se narodil 18. listopadu 1839 v Plzni. Jeho otcem byl lékař František Škoda, který byl během revolučního roku 1848 poslancem Říšského sněmu. Funkcí zastával více, byl také členem první správní rady Měšťanského pivovaru. Ze svého syna chtěl mít lékaře, ale vše se vyvinulo jinak.
2. Prospěšné zahraniční stáže
Emil Škoda zamířil po dokončení studií na chebském gymnáziu do Prahy na Hornickou technickou vysokou školu, kde studoval strojní inženýrství. Své vzdělání zakončil v Karlsruhe na tamní strojírenské fakultě. Pak následovala léta sbírání praxe. Především v zahraničí, například ve Francii, Anglii či Spojených státech amerických. Právě zahraniční stáže mu značně pomohly. Jeho cesty za poznáním překazila Prusko-rakouská válka v roce 1866, kvůli které se musel Emil Škoda vrátit do své vlasti.
3. Ze zaměstnance továrníkem
Začal pracovat na postu vrchního inženýra ve strojírně hraběte Valdštejna a pobíral plat 1500 zlatých ročně. Krátce po nástupu, si začal Škoda pohrávat s myšlenkou, že by strojírnu odkoupil. Nelenil, vypůjčil si peníze od příbuzných a roku 1869 svou myšlenku proměnil ve skutek. Kupní cena měla činit 167 642 zlatých.
4. Slibný rozjezd
Peněz však potřeboval mnohem více, neboť do firmy ihned hodně zainvestoval a komplet celá továrna prošla modernizací. Při změně majitele měl podnik 33 zaměstnanců. Během několika let se z něj stal gigant, ve kterém počet dělníků překonal 4000.
Nebyly to však jen peníze, co rozvoji podniku pomohlo. Byla to především tvrdá dřina a vnitřní energie, kterou Emil Škoda do rozvoje továrny vkládal. Továrník trávil ve svém podniku celé dny a někdy i noci. Věnoval podnikání opravdu všechno. Jeho firmě se dařilo i v době hospodářské recese v 70. letech 19. století. Škoda našel odbytiště v Uhrách, na Balkáně, v Polsku, ale i na Ukrajině či v Rusku.
5. Ocel a zbraně
Emil Škoda vsadil na výrobu oceli. Jeho moderní ocelárna zahájila činnost v roce 1886 a produkovala ocel té nejvyšší kvality, která se kromě skvělé pevnosti vyznačovala také výjimečnou tažností, což v Evropě nebylo běžné. Škodův podnik byl zaplaven zakázkami. Ale nezůstalo jen u ocelárny. Škoda šel ještě dál a svou firmu v roce 1890 rozšířil ještě o zbrojovku a Škodovy závody začaly chrlit do světa zbraně.
6. Konec jedné éry
V roce 1899 převedl Emil Škoda podnik na akciovou společnost, pochopil totiž, že končí éra kdy takto velké podniky mohou fungovat jako rodinné firmy. Tak náročnou výrobu nemohl finančně ukočírovat. Emil Škoda zůstal majoritním vlastníkem a podržel si funkce prezidenta i generálního ředitele.
7. Smrt ve vlaku
Smrt jej dostihla ve vlaku dne 8. srpna 1900, když se vracel z pobytu v lázních. Bylo mu jednašedesát let.
A zde si přečtěte12 nejznámnějších citátů obuvnického průkopníka Tomáše Bati.