Nádherné, třpytivé a hlavně dostupné. Tyhle dechberoucí poklady můžete spatřit na vlastní oči, kdykoli se vám zlíbí. Sousedé s nimi naštěstí nenadělají tolik obstrukcí jako my třeba s Věstonickou Venuší nebo korunovačními klenoty.
1. Poklad z Panaguriste (Sofie, Bulharsko)
Devět obřadních nádob z ryzího zlata nalezli tři bratři v roce 1949. DohromaTrevír (Trier) vás místy nechá na pochybách, kde jste se to vlastně ocitli. Často si tu totiž budete připadat jako v Římě. Památky z dob římského osídlení namixované s gotickými hrázděnými domy tvoří fascinující kontrast. Z dob starých Římanů pochází i zlatý poklad, který při hloubení garáže v roce 1993 málem skončil na skládce. 18,5 kila zlaťáků se leskne ve zdejším Rýnském muzeu.dy váží 6 kilo. Čtyři číše ve tvaru rohu – rhytony, tři konvičky, amfora s kentauřími uchy a rituální mísa, kterou zdobí mimo jiné africké motivy, vás přinutí polknout nasucho. Nejzářnější vyobrazení thrácké kultury, jímž kdysi dávno protekla spousta vína, pochází ze 4.–3. stol. př. n. l. Oslnit se můžete nechat v Národním muzeu historie v Sofii. Repliky najdete i v archeologickém muzeu v Plovdivu a v muzeu v Panaguriste.
2. Trevírský poklad (Trier, Německo)
Trevír (Trier) vás místy nechá na pochybách, kde jste se to vlastně ocitli. Často si tu totiž budete připadat jako v Římě. Památky z dob římského osídlení namixované s gotickými hrázděnými domy tvoří fascinující kontrast. Z dob starých Římanů pochází i zlatý poklad, který při hloubení garáže v roce 1993 málem skončil na skládce. 18,5 kila zlaťáků se leskne ve zdejším Rýnském muzeu.
3. Košický zlatý poklad (Košice, Slovensko)
2920 zlatých mincí včetně unikátní thrácké, k tomu 3 medaile a renesanční zlatý řetěz jsou bezpečně uloženy ve speciální trezorové výstavní místnosti s dvojitými pancéřovými dveřmi v podzemí Východoslovenského muzea. Ukrást se je naštěstí nepodařilo. Zálusk si na ně dělali nejen dělníci, kteří ho v roce 1935 vykopali, ale i nacisté. Expozice Košického zlatého pokladu je zpřístupněna veřejnosti od roku 1970.
4. Poklad z Peresčepiny (Petrohrad, Rusko)
V roce 1912 zapadl při hře nedaleko ukrajinské Poltavy malý pastýř až po pás do písku. Zakopl o část pokladu nedozírné hodnoty. 20 kilo zlata a 50 kilo stříbra však nevyváží jeho hodnotu historickou. Jde totiž nejspíš o poklad chána Kubrata – zakladatele Velkého Bulharska. Přesto ho můžete obdivovat o kus světa dál – v petrohradské Ermitáži.
5. Poklad ze Slezské Středy (Środa Śląska, Polsko)
V historickém centru města Slezská Středa, nedaleko polské Vratislavi, vykopali před 30 lety poklad, který kdysi patřil „nám“, respektive Lucemburkům. Jeho součástí je i koruna, která zdobila hlavu Blanky z Valois nebo Elišky Přemyslovny. Karel IV. si totiž u zdejšího Žida Mošeho půjčil větší sumu peněz, za kterou nejspíš zastavil „náš“ poklad. Vzdychat nad ním můžete v regionálním muzeu v bývalé gotické radnici.
Dalších pět pokladů už na vás čeká na druhé straně:
Podobné články
Redaktor
Doporučujeme
Martin Miko
