Navštivte svérázné jihotyrolské údolí Ahrntal se dvěma lyžařskými středisky a spoustou příjemností navíc. Budete se tam mít jak králové a budete tam chtít zůstat.
Měnit zavedené zvyklosti a trasy je dobré nejen pro toho, kdo se bojí, že jej někdo sleduje, ale i pro člověka, který jede lyžovat do Alp. Až například budete plánovat týden lyžování na osvědčeném Kronplatzu, nejezděte na Kronplatz. Jeďte o pár kilometrů na sever, do údolí Ahrntal. Vstupní branou do něj je pětitisícové městečko Sand in Taufers, nad nímž se tyčí středověký hrad. Silnice vedoucí dál údolím asi po 30 kilometrech končí a poté pokračují už jen horské stezky k hranici s Rakouskem. Tento „konec světa“ má úžasnou atmosféru. Je to kraj pohostinný a zároveň kraj velmi rázovitý. Až poznáte pár místních, dáte nám za pravdu.
speikboden.jpg
Přes pohodový charakter si tu přijdou na své i velmi sportovně založení lyžaři. Senná sauna v hotelu Feldmilla působí blahodárně teplem i rostlinami z místních luk. Lyžařsky je postaráno i o děti. Hrad Taufers nad řekou Ahr již z pol. 13. stol.
Speikboden
Dva kilometry za Sand in Taufers na vás čeká dolní stanice lanovky prvního střediska, zvaného Speikboden. Rozlohou a počtem sjezdovek není Speikboden velký, ovšem geniem loci ano. Žádná masovost a davy lyžařů jako ve velkých resortech, ale naprostá pohoda. Přitom tratě jsou dostatečně náročné a mají většinou černé či červené označení. Svaly dolních končetin prověřte nepřetržitým sjezdem po sjezdovce č. 1 až do údolí.
Na oběd zajděte do Sonnklarhütte úplně na vrcholu, ve výšce 2400 m n. m., která v příjemném prostředí nabízí kvalitní gastronomii, hodně převyšující kvalitu obvyklých lyžařských občerstvení. Stejný majitel provozuje také Enzianhütte na centrálním „náměstí“ u horní stanice kabinkové lanovky.
Budete-li mít možnost, zavítejte do Speikbodenu také v březnu v době konání Schneefestu (v roce 2018 to je 3. března). Přes den na lyžařských chatách hrají kapely, je tu závod v obřím slalomu a večer se dole u lanovky koná jihotyrolská vesnická zábava. A není to opět nic turistického – většina návštěvníků jsou místní.
Klausberg
Necelých 10 km od Speikbodenu leží druhé středisko v údolí – Klausberg. Desetimístnou kabinovou lanovkou se z údolí dostanete do třípatrové lyžařské kotliny. V jejím nejvyšším patře se podél kabinové lanovky K2 vine přehledná, ale velmi sportovní trať. I střední patro kotliny se čtyřsedačkou má poctivě červený sklon. O něco pomalejší jsou sjezdovky obsluhované sedačkovými lanovkami Sonne a Hühnerspiel. Pod Hühnerspielem je i bobová dráha – Klausberg Flitzer – o délce 1800 m, kde máte jednu jízdu v ceně skipasu. Řádit můžete v rozlehlém snowparku Funtaklaus a děti určitě ocení překážkovou lyžařskou trať s druhohorními ještěry v téměř životní velikosti.
klausberg_2017-1799_hdr.jpg
Kristall Alm v Klausbergu – velmi příhodné místo na oběd i na párty po lyžování.
Na jídlo zajděte do restaurace Kristallalm v horní stanici kabinky z údolí, kde vedle samojídelny najdete i velmi dobrou restauraci s obsluhou. Zkuste i Moaregg Alm o něco výše. U černé sjezdovky 2a vítá veselé návštěvníky punková chata Speck- und Schnapsalm, kde to rušně žije i po setmění.
Skutečně autentický punk však najdete pod lanovkou Hühnerspiel. Stojí tam budka, kde svérázný děda v klobouku vaří v hrnci na ohni neméně svérázný svařák, zvaný „volská krev“. EET tu řeší po svém – dědovi neplatíte, jen vám ukáže na taštičku, kam můžete nějaká eura vložit.
klausberg_2017-6874_hdr_2.jpg
Pán v Klausbergu, který připravuje svařené víno „volská krev“ a zvoní na zvonce.
Pokud se tu posadíte, může se stát, že vám chlapík přijde nalít kořalku – v záklonu a rovnou z láhve do úst. Pokud má náladu, zahraje i na kravské zvonce. A také má velmi kladný vztah k ženám, veselou mysl a hovoří s přízvukem, který zní, jako kdyby Leoš Suchařípa německy daboval Tarzana. Ten muž vypadá jako přírodní úkaz, je to ovšem jeden z původních zakladatelů lyžařského střediska!
Sněžný hotel
Znáte ten pocit, když se blíží konec lyžování, ale vám se do údolí ještě nechce. Ve Speikbodenu lze zůstat nahoře i poté, co se svahy vylidní, a to až do rána, a zažít báječný večer a noc mezi vrcholy. Stačí si ve Speikbodenu rezervovat ubytování v Iglu hotelu kousek nad horní stanicí kabinové lanovky, ve výšce 2000 m n. m.
Zimy se nebojte, k dispozici jsou opravdu teplé spacáky. Jedno větší iglú slouží jako restaurace, kde dostanete vynikající večeři. K dispozici je i dřevěná chatička se stolem, kde se topí v kamnech a kde si můžete dobít příruční elektroniku. I po odchodu personálu se v restauračním iglú můžete obsloužit z baru, stačí dělat na účet čárky. Naprosto dokonalá je sauna a také venkovní vyhřívaná lázeň. Sedíte v horké vodě, kolem mlčenlivé hory a hvězdy nad hlavou se tu zdají být tak blízko.
Feldmilla a Moosmair
Ubytování je v oblasti spousta, zmiňme ale dva podniky, které vynikají. Butikový hotel Feldmilla v Sand in Taufers, který provozuje rodina Leimeggerových, je vůbec prvním ubytováním v Jižním Tyrolsku s „klimaticky neutrální“ certifikací. Využívá mimo jiné svou vlastní vodní turbínu na řece, která protéká před ním. Hotel má rozsáhlé wellness centrum a restauraci s vlastní zelinářskou zahradou.
Naturhotel Moosmair v obci Ahornach, ve svahu nad Sand in Taufers má úžasné dřevěné interiéry, v nichž vám dojde, jak příjemně lze žít. Hotel provozuje již šest generací rodina Ebenkofler. Rozhodně navštivte restauraci Arcana – zdejší jídlo je cosi napůl mezi lidským výtvorem a božskou manou. Významným tématem jsou bylinky z místních luk a lesů – najdete je v pokrmech i v obchodě s nejrůznějšími bylinkovými produkty.
Sýrové opojení
capriz.jpg
Designová sýrárna Capriz. Uvnitř je i dobře zásobená prodejna kozích i kravských sýrů a dalších pochutin.
Což takhle dát si sýr? Podnik Capriz v obci Vintl při hlavní silnici skrze údolí Pustertal poznáte podle hlavní budovy ve tvaru válce připomínajícího sýrařský kotel. K němu se přimykají dvě budovy ve tvaru klínu sýra. Uvnitř najdete zážitkovou restauraci, prodejnu jiných sýrů a dalších delikates a ukázkovou sýrárnu. Capriz vybudoval podnikatel Heiner Oberrauch, který je zároveň majitelem známé outdoorové značky Salewa.
cwww.kaesefestival.com-www.wisthaler.com-kf2014_haw_9451.jpg
I takovéto bochníky umějí udělat v sýrárně Capriz.
Název Capriz je hezky dvojjazyčně jihotyrolský: italsky je koza capra, německy Ziege. Vedle kozího sýra tu dozrávají a zušlechťují se (odborně se tomu říká afinace) i sýry z kravského mléka. Některé zrají v nedalekých bývalých vojenských bunkrech. Dospělí i děti se o sýrech dozvědí spoustu zajímavého v ukázkové výrobně i interaktivním muzeu. Až budete ochutnávat (a následně nakupovat), zkuste třeba sýr Caprizino, obalený ve směsi dřevěného popela, pepře a soli, měkký Goaserle nebo aromatický Bierkas, vyrobený z kravského mléka a zjemnělý černým pivem a sladem z pivovaru Batzen Bräu v Bolzanu.
↓ info: i
Jak se tam dostat: Po Brennerské dálnici (A22), výjezd Brixen/Pustertal, pak po silnici SS49-E66. V Brunecku odbočit na SS621 směr Sand in Taufers.
Další atrakce: Akvapark Cascade (otevřeno denně od 10 do 22 h) a hrad v Sand in Taufers (prohlídky denně mimo pondělí v 10, 11, 15 a 16 hod.).
Více podrobnějších informací najdete na: www.kronplatz.com a www.feldmilla.com.
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Martin Miko
