Absolutní zákaz výroby a prodeje alkoholu v rámci boje proti alkoholismu a zvýšení produktivity práce – to byl tehdejší cíl Spojených států amerických. Prohibice v Americe nakonec trvala mezi lety 1920 až 1933. Už roku 1932 ale tehdejší prezident Herbert Hoover uznal, že to celé nebyl zrovna dobrý nápad. Ve výsledku zákon jen otevřel černý trh pro pašeráky, černou výrobu alkoholu a hlavně pro mafii, pro kterou toto období byly doslova zlaté časy.
Démon alkohol ničil rodiny a rozvracel morálku
Zmínky o prvních prohibicích pocházejí už ze starověku, přesněji z Chammurapiho zákoníku, kde se zmiňují první záznamy o opatřeních, které by zamezovaly přístup alkoholu lidu. Do Spojených států však první prohibiční zákon pronikl až v roce 1735, když byl ve státě Georgie zakázán prodej rumu a dalších destilátů. Zákon však nebyl respektován, a proto byl o sedm let později zrušen. Další pokusy zakázat prodej a užívání alkoholu v USA začaly prosazovat náboženské spolky v 19. století. Tvrdily, že alkohol ničí rodiny a rozvrací společenskou morálku. Pravdou bylo, že v roce 1830 byla průměrná spotřeba tvrdého alkoholu zhruba 2 lahve týdně, což je zhruba třikrát víc než v současnosti.
K prohibici se USA uchýlily 17. ledna roku 1920, když zde probíhala osvětová protialkoholická činnost. Šlo o úplný zákaz výroby a distribuce alkoholických nápojů v rámci takzvaného Volsteadova zákona. Výsledek byl však opačný, než se předpokládalo. Po vyhlášení prohibice totiž lidé začali ilegálně vyrábět a distribuovat alkohol. Jednalo se o skvělé prostředí pro rozkvět mafie, která zažívala žně. Prohibice však zároveň pomohla ke zvýšení kriminality a vyostření sporů mezi konkurenčními gangy, které vydělávaly na pašování alkoholu.
Pšenka kvetla především mafii a ilegálním palírnám
Mafiánskému podhoubí během ilegálního obchodu s alkoholem kraloval chicagský gangster Al Capone, který stál za jeho výrobou a distribucí. Capone stál rovněž za výrobou a distribucí alkoholu, kterému se říkalo moonshine neboli měsíční svit. Jednalo se o podomácku vyrobenou whisky. Problém výroby tohoto alkoholu byl však v tom, že se na černém trhu objevoval v často dost mizerné kvalitě, takže spousta lidí oslepla nebo se vážně otrávila. Proto se spousta lidí raději uchylovala k tvrdým drogám.
Prohibice byla zrušena začátkem prosince roku 1933 a zanechala za sebou fatální důsledky. Lidé pili alkohol paradoxně více než před zavedením prohibice a navíc za alkohol utratili v průměru dvakrát více než předtím. Za nárůst cen nemohla inflace, ale vyšší prodejní cena alkoholu na černém trhu. Navíc během prohibice se v některých městech až ztrojnásobil počet nelegálních barů. V New Yorku se během pěti let zvýšil počet barů z třiceti na sto tisíc. Díky prohibici začaly být v oblibě i koktejly, které dokázaly alespoň částečně zakrýt alkohol v nápoji. Zrušení prohibice mafii ubralo značnou část vlivu a omezila zdroj příjmů. A tak se gangsteři posléze začali věnovat prodeji tvrdých drog a jiným bohulibým kratochvílím.
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
