Reforma nebude. Až na to...

profimedia-0048796931.jpg

Prezident Antonín Zápotocký byl znám jako "táta dělníků", pak ale všechny podrazil měnovou reformou. (Foto: Profimedia.cz)

"Naše měna je pevná, a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé," prohlašoval Antonín Zápotocký v rozhlasovém projevu v pátek 29. května 1953. Ani ne o 24 hodin později ale předseda vlády Viliam Široký oznámil, že stávající bankovky budou platit jen do konce měsíce.

Měnová reforma a její průběh patří k nejkontroverznějším událostem minulého režimu u nás a proběhal právě za Zápotockého prezidentování. Oficiálně měla být změnou k lepšímu - měla zastavit černý trh a šmelinu, pomoct vypořádat se s přídělovým systémem a také měla zmenšit poptávku vůči nabídce, která byla po skončení 2. světové války bídná.

Ve skutečnosti ale způsobila totální znehodnocení veškerých úspor občanů a v důsledku i výrazné zhoršení životní úrovně, které trvalo mnoho následujících let. Vyměňování starých bankovek za nové bylo pro lid značně nevýhodné. Hotovost do 300 Kčs se vyměňovala v poměru 5:1, se vším ostatním už to ale bylo horší. Například u bankovních vkladů do pěti tisíc šlo o poměr 6,25:1, u vkladů 20 tisíc 10:1 a nad padesát tisíc šlo dokonce o poměr 30:1. I proto vláda reformu označovala za "vítězství pracujícího lidu", měla doběhnout boháče, většina obyvatelstva ale krok vnímala jako kolosální krádež.

Kápo v koncentráku?

profimedia-0210010478.jpg

Zápotocký ještě jako ministerský předseda přebírá vyznamenání od kambodžského prince. (Foto: Profimedia.cz)

Díky čachrům s měnou, které Zápotocký coby hlava státu zaštiťoval, se muž, kterému se kvůli vůdčí roli ve známé Mostecké stávce horníků přezdívalo "táta dělníků", rychle stal velmi nepopulárním. O jeho charakteru se dá ale pochybovat i s ohledem na jeho život před zvolením.

V dubnu 1939 se Zápotocký jako zapálený komunista a odpůrce fašismu pokusil emigrovat do SSSR, i se ženou je ale chytili při přechodu do Polska. Zápotocký pak z Pankráce přes věznici v Drážďanech došel až do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde zůstal do konce války a kde, podle některých tvrzení, fungoval jako kápo, který prováděl mučení nizozemských vězňů.

V Sachsenhausenu skutečně bylo zvykem, že komunisti se podíleli na správě tábora, což pro ně ale nepředstavovalo žádné výhody. Historik Pavel Koura prokázal, že Zápotocký v zařízení fungoval jako táborový funkcionář, nic bližšího ale doloženo není.

A tady čtěte o jiném veselém výročí - o úmrtí Brežněva.