Otázka žen v politice rezonuje celým světem. Někteří volají po zavádění povinných kvót pro ženy na kandidátkách, jiní se snaží ženy ke vstupu do politiky motivovat jinak. I v Česku máme jen pár výrazných političek – muži, kteří se v politice angažují, je silně přečíslují. Není sice už ničím neobvyklým, že ženy zastávají ministerské posty, přesto ale Česko ještě stále čeká na to, až jednou bude mít první prezidentku nebo až v čele vlády zasedne žena – premiérka.

bozen.jpg

Božena Machačová-Dostálová jako ministryně spotřebního průmyslu. V této funkci byla během srpnové okupace pověřena několik dní řídit vládu. (Foto: vtedy.sk)

Přemýšlíte nad tím, zda je Česko na premiérku připraveno, případně která ze současných političek by se na tento post hodila? Možná vás překvapí informace o tom, že Česko na premiérku nepochybně připraveno je, jelikož jednou si již svým způsobem ženu do čela vlády dosadilo. Ano, formálně vždy byl již od založení Československa v roce 1918 předsedou vlády muž, nicméně i jedna žena se dočkala toho, že minimálně de facto činnost vlády po krátkou dobu řídila.

Jméno Boženy Machačové-Dostálové dnes asi něco řekne jen pár lidem, kteří se zajímají o moderní české dějiny, jinak se jedná o ženu, která byla během let víceméně zapomenuta. Rodačka z někdejšího Německého Brodu byla původně dělnicí, ale počátkem 20. let vstoupila do komunistické strany a v roce 1935 byla ve svých 32 letech zvolena poslankyní prvorepublikového parlamentu. Mandátu byla zbavena v roce 1938, kdy byla KSČ rozpuštěna. Během druhé světové války se pak Machačová-Dostálová v Moskvě podílela na československém vysílání sovětského rozhlasu.

profimedia-0209957302.jpg

Machačová-Dostálová byla pověřenou předsedkyní vlády, když byli prezident Ludvík Svoboda (2. zleva) a premiér Oldřich Černík (2. zprava) během srpnové okupace zadržováni v Moskvě. (Foto: Profimedia.cz)

Po konci války byla Božena Machačová-Dostálová opětovně zvolena poslankyní za KSČ ve volebním kraji Praha. Od roku 1954 byla místopředsedkyní Ústředního svazu spotřebních družstev, v roce 1955 obdržela Řád práce a v roce 1963 jí byl udělen Řád Klementa Gottwalda. Aktivní byla i na stranických postech, kdy byla opakovaně zvolena členkou ÚV KSČ a zastávala též ministerské posty jako ministryně výkupu a spotřebního průmyslu. Její životní role se nicméně odehrála v srpnu 1968.

Když 21. srpna 1968 vtrhla do Československa vojska Varšavské smlouvy a zahájila tak sovětskou okupaci, byl krátce po okupaci prezident Ludvík Svoboda spolu s premiérem Oldřichem Černíkem a dalšími československými představiteli zadržováni v Moskvě, kde byli donuceni k podepsání tzv. Moskevských protokolů, které znamenaly konec reformních snah v Československu. V Praze byla mezitím ministryně Machačová-Dostálová prozatímně pověřena vedením vlády. Jen díky ní se zasedání vlády vůbec podařilo svolat a nedošlo k ustanovení nové kolaborantské vlády, která by nás zcela odevzdala do rukou Sovětům. De facto tak byla Božena Macahčová-Dostálová několik dní předsedkyní vlády, ač de iure se jí pochopitelně nikdy nestala. Ale i těch pár dní ukázalo, že žena by si jako česká premiérka dovedla poradit více než dobře.

A na závěr na stejné téma, jen poněkud odlehčeněji – 10 věcí, které by se staly, kdyby světu vládly ženy.