Na otázku, jaká z planet naší sluneční soustavy je nejmenší, většina lidí automaticky odpoví, že Pluto. Přitom je to již 11 let, co se na astronomickém kongresu v Praze odborníci shodli na tom, že Pluto planetou vlastně vůbec není. Vesmírný trpaslík ale stále nepřichází o přízeň nadšenců. Přibližme si několik zajímavostí o planetce, která sice byla vyřazena ze sluneční soustavy, ale v našich srdcích obíhá dál.
1) Devátá planeta, po níž se pátralo desítky let
plut8.jpg
Sluneční soustava ještě s Plutem. Už po objevu Neptunu bylo jasné, že za ním obíhá ještě další těleso. (Foto: wikipedia.com)
Již v první polovině 19. století astronomové zkoumali odchylky v dráze tehdy nejvzdálenější známé planety Uranu a byli přesvědčení, že okolo Slunce obíhá ještě další planeta. Jejich odhady se potvrdily v roce 1846 objevem planety Neptun. Vědcům ale nedalo spát, že Uran je vychylován ještě ve směru, na nějž nemůže mít Neptun žádný vliv. Tak začal hon na devátou planetu, který trval téměř 85 let.
2) Hledání planety X zbrzdily spory o dědictví
plut7.jpg
Najít Pluto se pokoušely desítky astronomů. Podařilo se to až Clydu Tombaughovi. (Foto: wikipedia.com)
Technologický pokrok umožnil astronomům na počátku 20. století lepší možnosti zkoumání vesmíru, než jaké měli jejich předchůdci pátrající na hvězdné obloze po Neptunu. Na přelomu století astronomický nadšenec a miliardář Percival Lowell investoval nemalé peníze na vybudování observatoře v Arizoně, odkud měla být nalezena tajemná planeta X. Pátrání po ní ale zamrzlo na mrtvém bodě, když Lowell v roce 1916 zemřel a jeho vdova odmítala naplnit jeho poslední vůli, v níž byl dar milionu dolarů na hledání nové planety.
3) Nová planeta konečně potvrzena
Pátrání po planetě X se opět rozběhlo v roce 1929. Tehdejší ředitel observatoře Vesto Melvin Slipher angažoval astronoma Clyda Tombaugha, který byl proslulý svou precizností. Tombaugh rok pořizoval snímky noční oblohy a pomocí přístroje zvaného blink komparátor sledoval, zda některý z vyfotografovaných objektů nezmění svou polohu. 18. února 1930 Tombaugh konečně nalezl světelný bod, který se pohnul mezi 23. a 29. lednem téhož roku. Těleso se podařilo dohledat i na dalších snímcích a jeho pohyb odpovídal hypotetické oběžné dráze kolem Slunce. Devátá planeta tak byla na světě.
4) Pojmenování po bohu podsvětí
plut5.jpg
Pluto nese jméno římského boha podsvětí. Jeho měsíc Charon je pak pojmenován podle převozníka do říše mrtvých a druhý měsíc Kerberos podle pekelného trojhlavého psa. (Foto: deviantart.com)
Objev nové planety vyvolal bouřlivé reakce a byl považován za svého času nejvýznamnější vědecký průlom 20. století. Začalo se tedy pro objevenou planetu hledat příhodné jméno, mezi návrhy byla jména jako Odin, Atlas či Prometheus. Vdova po Percivalu Lowellovi dokonce navrhovala, aby se planeta jmenovala Percival na památku jejího mrtvého muže. Nakonec astronomové vybírali mezi třemi jmény. Devátá planeta tak mohla být Minervou podle římské bohyně moudrosti, Kronem podle jednoho z titánů, ale nakonec byla pojmenována Pluto podle římského boha podsvětí.
5) Je vůbec Pluto planetou X?
plut4.jpg
Jak by to asi mohlo vypadat na povrchu Pluta? Třeba nějak takhle. Velký dorůstající měsíc je Charon, malá tečka na obloze Slunce. (Foto: wikipedia.com)
Už počáteční zkoumání Pluta odhalilo, že se sice jedná o těleso, které obíhá kolem Slunce, ale nesplňuje některé znaky planety X, které popsal ve svých hypotézách Lowell. Pluto se ukázalo jako příliš malé na to, aby mohlo tak významně vychylovat dráhu Uranu, což byl ostatně důvod, proč po něm astronomové začali pátrat. Pluto bylo nalezeno přibližně v místech, kde Lowell očekával planetu X, ale podle všeho šlo jen o souhru náhod. Moderní astronomické metody odhalily, že hmotnost Uranu je jiná, než se předpokládalo před 150 lety, tudíž jinak reaguje na případné vlivy gravitace jiných těles, což by znamenalo chyby v Lowellových výpočtech. Jinými slovy Lowell správně tušil, že existuje devátá planeta, jeho výpočtům čistě náhodou přibližně odpovídalo Pluto a předpovídaná planeta X nejspíše vůbec neexistuje.
6) Něco málo faktů
plut3.jpg
Oběžná dráha Pluta kolem Slunce je výrazně odlišná od oběžných drah ostatních planet. (Foto: wikipedia.com)
Pochopitelně, že cílem astronomů bylo už od objevu Pluta zjistit o nové planetě co nejvíc. Prvním překvapením bylo, že zatímco Neptun a Uran jsou po Jupiteru a Saturnu největšími planetami sluneční soustavy, Pluto je suverénně nejmenší. Jeho velikost je zhruba 2370 kilometrů rovníkového průměru, což jej činí menším než Měsíc, který obíhá kolem naší Země. Co do složení a hmotnosti je Pluto složené převážně z dusíkového ledu s příměsí metanu a oxidu uhelnatého a váží tak jen zhruba 0,02% váhy Země. Okolo Slunce Pluto oběhne jednou za 248 let a okolo své osy se pak otočí jednou za 367 dní.
7) Pluto a jeho měsíce
plut2.jpg
Kolem Pluta obíhá celkem 5 měsíců. Nejbližší Charon je pomalu stejně velký jako samotné Pluto. (Foto: wikipedia.com)
Jednou z otázek, na které astronomové hledali odpověď, bylo to, zda kolem Pluta obíhají nějaké jeho vlastní měsíce. Ty mají totiž ve sluneční soustavě kromě Merkuru a Venuše všechny planety. Ač je Pluto nejmenší, podařilo se zjistit, že má měsíců hned pět. Největším a zároveň prvním objeveným je měsíc Charon, další se pak jmenují Hydra, Nix, Kerberos a Styx. Na vztahu Pluta a Charonu je fascinující nejen to, že měsíc je skoro poloviční jako samotná planeta, ale i to, že střed vzájemné rotace obou těles neleží na Plutu, tak jako tomu je u ostatních měsíců ostatních měsíců a planet, a jedná se tak ve své podstatě o takzvanou dvojplanetu.
8) Postupné objevování nejvzdálenější planety
Vzhledem k tomu, že Pluto je od Země vzdáleno 40 astronomických jednotek, tedy je čtyřicetkrát dál, než je vzdálenost Země od Slunce, a vzhledem k jeho malé velikosti, bylo jeho zkoumání dlouhé roky velmi obtížné a veškeré poznatky vycházely hlavně z výpočtů a spekulací. I na nejvýkonnějších dalekohledech se Pluto dodnes jeví jen jako miniaturní světelná tečka. I Hubbleovým teleskopem se nepodařilo udělat nikterak detailní snímky Pluta a tak jsme si dlouhou dobu mohli jen domýšlet, jak vlastně nejvzdálenější planeta vypadá. Světlo do této záhady vnesla až sonda New Horizons, která v roce 2015 vůbec poprvé přinesla detailní snímky povrchu planety. Sondě let k Plutu trval 9 let.
9) Pluto opouští sluneční soustavu
Čím více informací vědci o Plutu měli, tím více se začalo hovořit o tom, zda je vůbec Pluto planetou. V oblasti takzvaného Kuiperova pásu, kde se Pluto pohybuje, totiž kolem slunce obíhá ještě značné množství vesmírných objektů, z nichž některé jsou takřka stejně velké jako Pluto. Tyto takzvané plutoidy nezřídkakdy mají i vlastní měsíce, ale nikoho nenapadlo je klasifikovat jako planety. Nelítostný verdikt nad Plutem vynesl mezinárodní astronomický kongres, který proběhl v roce 2006 v Praze. 24. srpna bylo rozhodnuto, že Pluto nesplňuje potřebná kritéria pro to, aby mohlo být označováno za planetu a proto mu byl tento status odebrán a je klasifikováno jako planetka. Formálně tak máme sluneční soustavu opět o osmi planetách, tak jako ji znali lidé před rokem 1930. V našich srdcích ale Pluto stále drží čestné místo deváté planety a i nadále bude naším nejoblíbenějším vesmírným trpaslíkem.
A TADY se podívejte na 21 fotek lidí, kteří brzy zmizí z povrchu zemského.
Podobné články
Martin Miko
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
