Jihočeská obec Lety u Písku je na první pohled obyčejnou vesnicí s necelými třemi stovkami obyvatel. Bohužel právě zde se psala jedna z nejtragičtějších kapitol moderních českých dějin. V Letech byl za druhé světové války vybudován koncentrační tábor určený převážně pro Romy. Přímo zde zemřelo nejméně 326 osob, dalších několik set jich bylo z Let posláno na smrt do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Tím však smutné dějiny tohoto místa nekončí. Po druhé světové válce byl koncentrační tábor v Letech zbourán a na jeho místě za minulého režimu v 70. letech vyrostl velkokapacitní vepřín. Komunistům se podařilo pohnutou minulost Let prakticky vymazat z historie a na plné odhalení nacisty páchaných zločinů si Česko muselo počkat až do 90. let, kdy po pádu komunismu teprve začaly zrůdnosti, ke kterým v Letech docházelo, vycházet na povrch.
Již v 90. letech se začalo hovořit o tom, že stát by měl areál vepřína odkoupit, zbourat a na jeho místě vybudovat důstojný památník romského holokaustu. Od té doby uplynulo více než 25 let, zapáchající prasečák stále stojí a ti, kteří chtějí navštívit malé pietní místo, musí trpět nejen jeho nelibý vzhled, ale i odpudivý smrad z prasečích výkalů. Neschopnost politické reprezentace uplynulých let je smutnou ukázkou toho, jak špatně se Češi dokáží vypořádávát s vlastní historií, a v mezinárodním měřítku se jedná o ostudu, za níž se oběti holokaustu a jejich potomci po celém světě musí stydět.
Nyní to vypadá, že v Letech se konečně začíná svítat na lepší časy. Po dlouhém bezvýsledném jednání plném neochoty a obstrukcí se podařilo konečně schválit věcný záměr odkupu areálu vepřína a přetvoření místa do pietní úpravy hodné toho, co se zde před více než sedmdesáti lety odehrávalo. Zatímco ministr pro lidská práva Jan Chvojka spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem se právem radují, že v otázce tábora v Letech došlo k historickému rozhodnutí, projekt jako takový zdaleka nemá vyhráno.
Letský vepřín je vlastněn akciovou společností AGPI. Její vrcholní představitelé s odkupem, který se dle odhadů bude pohybovat v řádech stovek milionů korun, vyslovili souhlas. Nicméně do věci mohou hovořit všichni akcionáři, a jeden z nich se veřejně staví proti prodeji areálu. Server iDNES.cz informoval o tom, že menšinový akcionář původem z Bratislavy již chystá žalobu namířenou proti zneplatnění rozhodnutí představenstva společnosti o prodeji objektu. Podle jeho advokáta je důvodem to, že vedení společnosti minoritní akcionáře již delší dobu cíleně okrádá a uměle vytváří účetní ztrátu, zatímco si peníze přerozděluje mezi zpřízněnými firmami.
Dění okolo vepřína v Letech opětovně poukazuje na ideologický podtext celé kauzy a jejího vnímání na veřejnosti. Pro mnohé obyvatele Česka je plánovaný odkup areálu zbytečným vyhazováním peněz a stát by se podle nich měl spokojit se současným stavem, kde je na místě pouze malý památníček. Paradoxně tak snaha postavit se čelem k otázce cíleného vyvražďování Romů ve společnosti probouzí protiromské nálady. Jako by snad Romové na tom, že se stát konečně dokopal ke zbudování důstojné připomínky jejich zavražděných předků, měli nějak profitovat. Co se slovenského akcionáře vepřína týče, zajisté má právo ohradit se proti tomu, že je ostatními akcionáři krácen na svých právech. Jestli má ale za tuto cenu bránit něčemu, na čem je vyšší zájem, je složitou otázkou, na kterou nejspíše neexistuje správná odpověď.
O tom, že pro Miloše Zemana je prasečák důležitější, než zavraždění Romové, se můžete přesvědčit zde.