Životní příběh generála PhDr. Milana Rastislava Štefánika by mohl být pro mnoho filmových studií inspirací k natočení hollywoodského filmu. Kromě toho, že byl vojenským generálem a astronomem, je považován za spoluzakladatele Československa. Dle výpovědí pamětníků se o Štefánikovi hovoří jako o „lamači“ dívčích srdcí, který měl někdy i několik desítek milenek najednou. Po první světové válce zahynul při cestě domů z Itálie během letecké havárie.
Syn faráře s vášní pro astronomii
Život Štefánika byl započat na západním Slovensku, kde se narodil jako šestý z dvanácti dětí otci Pavlovi Štefánikovi, který v obci Košárisky působil jako farář. Při studiu na evangelickém lyceu v Bratislavě se učil maďarsky. Školu absolvoval s vynikajícím prospěchem, ale musel odejít do Sarvaše za svým bratrem. V Sarvaši odmaturoval s vyznamenáním a poté odešel studovat stavební inženýrství do Prahy. Následně přestoupil na studium astronomie. Od roku 1904 se začal věnovat vědecké práci. Vydal několik vědeckých publikací a studoval v Paříži i Curychu. Jeho zdravotní stav na tom tak dobře jako jeho kariéra ovšem nebyl. Měl dlouhodobé problémy se žaludkem.
Po začátku první světové války zpozoroval možnost osamostatnění Slovenska, proto toužil bojovat za svou zemi. Vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu mohl však na frontu nastoupit až rok po začátku války. Rozhodl se, že se stane pilotem, a proto nastoupil do vojenské školy v Chartres, kde po půl roce získal osvědčení a hodnost desátníka. Nejdříve prováděl pouze průzkumné lety, později se pokoušel vytvořit československou bojovou jednotku složenou z dobrovolníků. Poté požádal o přeložení do Srbska, kde rovněž bojoval ve službách letectva. Po havárii letadla, kterou přežil, ho na útěku zradily žaludeční potíže. Jeho přátelé Rauol Labry a Michael Bourdon ho dopravili do Nemocnice královny matky v Římě, kde se později seznámil s Claire de Jouvenel, jež se stala jeho milenkou i oporou v boji o samostatnost Československa.
Velká láska s vlivnými kontakty
Jouvenel patřila mezi vlivné osobnosti, jelikož byla významnou francouzskou političkou a novinářkou. Štefánika seznámila s několika ministry včetně ministerského předsedy. Na konci roku 1915 se setkal s Edvardem Benešem. Oba se shodli na tom, že by se mělo Československo osamostatnit, a proto budou bojovat o vytvoření samostatného státu v linii politické i vojenské. O rok později tak vznikla Československá národní rada, kde kromě Štefánika a Beneše figuroval také Tomáš G. Masaryk. Vydávali zde časopisy, které byly určeny pro Čechy a Slováky v zahraničí a na frontě.
V roce 1917 odplul Štefánik do USA, kde se mu podařilo získat 3 000 mužů z řad dobrovolníků. Následně se stal velitelem československého vojska o počtu deseti tisíc vojáků.
Vzhledem ke svým zkušenostem se po válce stal ministrem vojenství. Tuto funkci vykonával až do své smrti v roce 1919, kdy tragicky zahynul při pádu letadla. Stalo se tak 4. května cestou z Itálie na Slovensko, a právě proto si připomínáme 102 let od jeho smrti.
Lovec žen, nebo homosexuál?
V očích žen se jednalo údajně o velice charismatického muže, který dokázal oslnit nejednu z nich. Neměl problém mít více milenek najednou. Ačkoliv patřil mezi samotáře, ve společnosti dokázal hovořit téměř s každým a neměl problém s navázáním kontaktu. Ženatý však nikdy nebyl. Byl pouze zasnoubený s Italkou Guilianou Benziniovou, která byla o celých dvacet let mladší než on. Ke svatbě ale nikdy nedošlo, jelikož se měsíc před obřadem odehrála osudová havárie. Po jeho smrti za něj údajně truchlilo několik desítek milenek z Francie a Itálie.
Mezi historiky se rovněž spekuluje o tom, zdali byl, či nebyl Štefánik homosexuál.
A zde je článek o Leopoldovi II., který údajně zabil víc lidí než první světová válka.
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
