V Evropské unii platí Česko za problematickou zemi, která se nerada řídí tím, co si přejí v Bruselu. Kromě nevole přijímat uprchlíky se Česko do křížku s EU dostalo i kvůli svému postoji ke zbraním. Zatímco unie vydala novou směrnici směřující ke zpřísnění pravidel pro držení zbraní, Česko prohlásilo, že se směrnicí nebude řídit a naopak podniklo zákonné kroky k tomu, aby byl postoj ke zbraním v zemi ještě liberálnější.

Česko patří k zemím, kde pořídit si zbraň není nijak zvlášť těžké. Po splnění zkoušek a psychotestů a absolvování praktické zkoušky k získání zbrojního průkazu si zbraň může jak v kamenném obchodě, tak na internetu koupit prakticky kdokoliv. Nadto jsou zbraně v Česku i poměrně levné, takže není výjimkou, že si je zde kupují i lidé z ostatních zemí.

chov2.jpg

Pistolník Milan nám prosadil novelu o použití zbraní. Je ale vůbec k něčemu? (Foto: youtube.com)

Ministr vnitra Milan Chovanec se stal jednou z hlavních postav boje Čechů za právo vlastnit zbraně, byť je tato jeho role poněkud komická, jelikož není úplně standardem sledovat ministra, jak na videu doma v obýváku mává před kamerou puškou. Nicméně nejen jemu, ale i početné skupině poslanců se musí nechat to, že svým slibům chránit české milovníky zbraní dostáli.

Poslanci schválili novelu ústavního zákona o bezpečnosti, která lidem povoluje užití zbraně v případech obrany státu. Tato možnost výslovně v zákoně dosud uvedena nebyla a případný střelec se musel spoléhat na to, že se na jeho jednání budou vztahovat obecná ustanovení o krajní nouzi a nutné obraně. Nyní je toto právo dokonce na ústavní úrovni a pro schválení novely bylo 139 ze 168 přítomných poslanců. Proti byli jen někteří zástupci Lidovců a TOP09.

Ač měla ústavní novela neobvykle širokou poslaneckou podporu, je hojně kritizována. Asi nejobjektivnějším bodem kritiky je skutečnost, že celá novela nebyla potřebná ani tak právně, ale spíše politicky. Ono použití zbraně v mimořádné situaci skutečně již dnes lze podřadit pod nutnou obranu a krajní nouzi a s největší pravděpodobností tomu tak bude i nadále a celé nové ustanovení v ústavním zákoně o bezpečnosti je spíše politickou proklamací, která jen poukazuje na to, že občan může udělat něco, co už dávno udělat mohl. Z tohoto pohledu je daná novela skutečně poněkud zbytečná a může na ni být pohlíženo jako na předvolební tah.

zbr.jpg

I nadále bude platit, že k pořízení zbraně budete potřebovat zbrojní průkaz a použít ji budete moci jen ve výjimečných případech. Schválení či neschválení novely na tom nic nezmění. (Foto: ceskatelevize.cz)

Z druhého pohledu v atmosféře neustálých regulací a to i zbrojních i podobná proklamace může být vnímána občany jako důkaz toho, že jejich zákonodárci jsou ochotní, byť i symbolicky, hájit nějaké svobody ač je evropský trend opačný. Snaha postavit se unijnímu diktátu je zřejmá i z toho, že v Ústavě je stanoveno, že mezinárodní smlouvy i evropské právo mají přednost před zákonem, kdežto novela byla přijata na úrovni ústavního zákona. Ani tato právní klička nezaručí bezpečné vyhnutí se Evropskou unií kladených požadavků. Je ale alespoň ukázkou toho, že zákonodárci ještě nepozbyli schopnost nad tím, co schvalují, alespoň trochu přemýšlet.

Liché jsou obavy těch, kteří se strachují, že přijatá novela povede k hromadnému ozbrojování a k tomu, že pološílení občané začnou bezcílně na ulicích střílet po všem, co se hýbe. Nedělo se to teď, a vzhledem k tomu, že na úpravě možnosti zbraň si opatřit se nic nemění, nebude se to dít ani nadále. Lidé budou stejně líní vyřizovat formality se zbrojním průkazem, které navíc nejsou zadarmo, a pak utrácet další peníze za zbraň. Bude jim stačit iluzorní pocit toho, že to udělat můžou. Novela nyní zamíří do senátu. Tam ještě hrozí, že ji senátoři nepodpoří a bude po srandě. Ani to by ale neznamenalo, že si Češi nezastřílí a někdo jim jejich zbraně sebere.

Tady se přesvědčte o tom, že ač Milan Chovanec bojuje za české střelce, je stále jen ostudnou postavičkou ČSSD.