1) Talent z křesťanské rodiny
Helmut Kohl se narodil jako jako třetí dítě a druhý syn do rodiny konzervativního katolíka Hanse Kohla, který se živil jako finanční úředník. Dětství prožil během druhé světové války, která stála život jeho staršího bratra Waltera. I patnáctiletý Helmut byl na konci války nuceně odveden do pomocných mládežnických oddílů, ale vyvázl bez zranění. Nesl v sobě otcovy konzervativní postoje a ihned po válce vstoupil do Křesťanskosociální unie CDU. V barvách této politické strany se už jako absolvent práv a politologie projevil jako výrazný talent. Už jako mladý byl na svou dobu nesmírně vysoký (192cm) a kvůli jeho zavalitému břichu se mu přezdívalo Birne, tedy hruška.
2) Politický dříč
Kohl měl přímo ukázkovou politickou kariéru, kterou si vybudoval doslova od píky. Pracovat začínal ve slévárně v rodném Ludwigshafenu a následně ve Svazu chemického průmysu ve Frankfurtu. Vždy rád něco dělal pro druhé a tak pro něj byl vstup do politiky logickou volbou. V roce 1960 byl zvolen radním Ludwigshafenu, o tři roky později poslancem spolkové země Porýní-Falc. Už jako předseda zemské buňky CDU sestavoval oblíbený politik Kohl v roce 1969 zemskou vládu a stal se místopředsedou CDU na celoněmecké úrovni. Jeho kariéra pokračovala do spolkového sněmu a dotáhl to až na v Německu nejvyšší metu - post spolkového kancléře.
3) Kancléř sjednotitel
V roce 1982 vystřídal Kohl v čele tehdejší SRN Helmuta Schmidta. Právě jako spolkový kancléř se stal mužem, který psal německé dějiny. V té době v něm jak západní, tak východní političtí komentátoři viděli sice pracovitého politika, ale zároveň mu prorokovali, že bude slabým státníkem bez vize. To se ale velmi spletli. Nakonec dokázal oslovit jak Sověty, tak Američany. Prosadil umístění obraných raket NATO v Německu a jako první německý kancléř hovořil na půdě izraelského parlamentu. To, čím se ale všem vryl Helmut Kohl do paměti, bylo sjednocení Německa po pádu Berlínské zdí. Ambiciózní plán na znovuspojení rozdělené SRN a NDR začal realizovat nejprve bez konzultace se západními spojenci jen s Michailem Gorbačovem, ale podařilo se mu přesvědčit i představitele zbylých vítězných mocností 2. světové války: USA, Francii a Velkou Británii i politické reprezentanty východního Německa. 3. října 1990 tak vešla v život nová Spolková republika Německo.
4) Objevitel Merkelové, kterého finanční skandály stály kariéru
Ač se Helmutu Kohlovi podařilo sjednotit Německo, v jehož čele stál až do roku 1998, patří dnes k politikům, kteří názorově Němce spíše rozdělují. Pro jedny je modlou znovuspojení rozděleného Německa, jiní mu nemohou odpustit, že kryl podivné finanční machinace v CDU. Kohl přiznal, že přijímal utajované sponzorské dary, jména dárců ale nikdy neprozradil. Z politiky se kvůli finančním skandálům stáhl a žil v ústraní v Ludwigshafenu. Od roku 2008 byl po úrazu na invalidním vozíku. V CDU se mu podařilo objevit a vzít si pod svá křídla mladou východoněmeckou chemickou inženýrku Angelu Merkelovou. Pomohl jí stát se ministryní a následně ho vystřídala v čele jak strany, tak v křesle kancléře. Na svou chráněnkyni ale v posledních letech zanevřel. Její politiku otevřeně kritizoval a prohlásil, že Merkelová sými kroky ničí Evropu, kterou on pracně budoval.
5) Padouch nebo hrdina? Češi u Kohla otočili
Zajímavý je pohled na Helmuta Kohla českou optikou. Když se stal kancléřem západního Německa, pochopitelně byl vnímán v tehdejším Československu jako ztělesnění všeho prohnilého. Tehdejší komunistická reprezentace Kohla označovala za imperialistického štváče a šiřitele kapitalistické zhouby. Ač už od roku 1988 jednal s nejvyšším představitelem SSSR Gorbačovem, pro mnoho Čechoslováků ovlivněných socialistickou propagandou zůstával vedle amerického prezidenta Bushe nepřítelem číslo jedna. Po pádu Berlínské zdi a Sametové revoluci se ale karta obrátila a z Kohla se stal v Česku repsektovaný státník, který pomohl Evropě k pádu Železné opony. Začala se k němu otevřeně hlásit prakticky celá politická reprezentace nově vzniklé České republiky. S Václavem Havlem si rozuměl a v Česku byl v roce 1999 oceněn Řádem Bílého lva. Tak vřelý vztah už neměl k Václavu Klausovi, s nímž ho rozděloval pohled na evropskou integraci, Miloši Zemanovi pak vyčítal výroky na adresu vyhnaných Sudetských Němců.
Zde se můžete podívat na to, proč by se Česko mělo stát spolkovou zemí Německa.