Na pařížském bulváru Champs-Élysées útočník zastřelil policistu a další dva zranil. Z toho, co zatím víme, plynou znepokojivé otázky. Většina z nich je ale bohužel bez odpovědí, protože multikulturalismus nemá řešení.
1. Zabíjel Francouz?
„Střelcem, který ve čtvrtek večer v centru Paříže zabil policistu a dva další zranil, byl podle médií 39letý Francouz,“ píše iDnes. Dodává, že se jmenoval Karim Cheurfi. Novinky píšou o „Francouzovi Karimu Cheurfim alias abú Yusuf al Beljiki“, který se prý narodil ve Francii.
Je ale Francouzem každý, kdo se narodí ve Francii? Ne – střelec měl už vzhledem ke svému jménu jen francouzské občanství. Stejně tak není Čechem Ferenc Lakatoš, Dimitrij Ustiněnko ani Nguyen Anh Cadao. Mohou to být čeští občané, ale etnicita se získat nedá – s tou se prostě musíte narodit.
Média nám tedy podsouvají, že v Paříži vraždil „jeden z nás“, což zjevně není pravda. Zamlžují realitu, místo aby ji činila přehlednější. Nerozlišují, ale házejí všechny do jednoho pytle. „Ať už jsi přišel odkudkoli, jsi prostě Francouz a hotovo.“ Jenže na to, abychom chápali, že je to nesmysl, nepotřebujeme složité antropologické teorie. Stačí zdravý selský rozum. Pokud se jmenujete Karim Cheurfi alias abú Yusuf al Beljiki, existuje statisticky vyšší pravděpodobnost, že budete ve jménu islamismu zabíjet.
2. Proč terorista střílel z automatické pušky?
Automatické zbraně jsou v Evropské unii zakázány, respektive je smějí používat jen vojenské a policejní složky. Loni v prosinci se členské země dohodly rozšířit zákaz i na některé poloautomatické zbraně. Tváří v tvář stále silnější hrozbě teroristických útoků radikálních islamistů je to zjevný nesmysl. Místo, abychom se na svou osobní ochranu mohli ozbrojit (podobně jako třeba v Izraeli), dělá z nás Brusel poslušné ovce, čekající na porážku.
Jak poloatomatické zbraně fungují?
Musíme se tedy aspoň s hořkým humorem ptát: „Copak pro teroristy zákony neplatí? Oni snad nerespektují naše pravidla? A nebo nevědí, že automatické zbraně jsou zakázány? Proč nejdou a neodevzdají je na policii? Neměla by pro ně vláda udělat informační kampaň v arabštině s heslem: Gun free zone – zbraně prosím odevzdávejte na hranicích EU?“
3. Kde jsou zástupy solidárních politiků?
Když v lednu 2015 islamisté zaútočili na redakci časopisu Charlie Hebdo, chytili se politici za ruce a procházeli ulicemi. Že prý se nedáme zastrašit, držíme spolu, naši vstřícnost k imigrantům to neovlivní a kdesi cosi.
Jak ale teroristické útoky přibývaly, bylo tohle divadýlko čím dál vzácnější. Dnes už do ulic žádný politik nevyjde – pochopili, že by byli všem pro smích. Dokážou totiž jen dělat kašpary nebo žvanit. Účinně nás ochránit neumějí.
4. Zvládneme to? Wir schaffen das?
Nezvládneme. Merkelová do Evropy v rozporu s unijní legislativou (Dublinský systém, Schengen) pustila přes milion neprověřených cizinců bez dokladů a stále přijíždějí a připlouvají další. Tady máte to její „Wir schaffen das!“ v rappové úpravě:
Jenže terorismus je prostě realita, kterou s sebou multikulturní společnost neoddělitelně nese. Zvykejme si – to je to jediné, co se dá dělat.
A TADY si přečtěte, že se vraždící islamisté chovají úplně stejně jako kdysi čeští husité.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
