Od zavedení státních maturit i člověk, který má středoškolskou docházku dlouhá léta za sebou, bezpečně pozná, kdy se psaly písemné maturitní testy. Jednoznačným ukazatelem je svorné nadávání maturantů napříč republikou na to, že letošní test nebo slohová práce byly příliš těžké a neférové. O férovosti se u maturity opravdu už příliš mluvit nedá, ale z trochu jiného důvodu.

profimedia-0205626460.jpg

K maturitě se musíte naučit spoustu věcí, které pak nebudete potřebovat. Jestli se vám to nelíbí, možná maturita není pro vás. (Foto: profimedia.cz)

Sjednocení maturit nutně muselo vést k tomu, že tvůrci zadání museli nastavit laťku obtížnosti tak, aby byla snesitelná jak pro gymnazisty z prestižních gymnázií, tak pro studenty posledních ročníků průmyslových škol a obchodních akademií, ale i maturitních tříd učilišť. Ústní část si už školy upraví podle toho, jak dobře znají své studenty a vědí, co je od nich rozumné očekávat. To na celostátní úrovni vzhledem k neexistenci "univerzálního maturanta" není ani objektivně možné.

Logicky nikdo nechce, aby se gymnazisti u testů zapotili a ostatní středoškoláci pohořeli. Proto je pochopitelné, že úroveň musí být nastavena spíše tak, aby "slabší" studenty neznevýhodňovala. Vztekat se na gymnáziu nad tím, že něco, co by měl zvládnout i absolvent učebního oboru s maturitou, bylo moc složité, nevypovídá ani tak o úrovni maturit, ale o úrovni daného gymnazisty.

profimedia-0317112751.jpg

Nerozumíte tomu, co se po vás v maturitě chce, a přijde vám to těžké? Možná na to prostě jen nemáte. (Foto: profimedia.cz)

Momentálně se současní maturanti bouří proti zadání témat pro slohové práce z českého jazyka. Témata podle jejich mínění byla neatraktivní a složitá. Kvalitní fejeton by podle nich během stanovené hodiny a půl nezvládl ani mistr žánru Karel Čapek a napsat z hlavy referát na téma národního obrození vyžaduje moc znalostí problematiky, čert vem, že téma by kvůli maturitě jako takové znát měli. Nicméně psát fejeton, o kterém se budou jejich vnoučata učit nebo během hodiny a půl napsat vědecké pojednání o kapitole z českých dějin, po nich nikdo nechce.

Sloh byl vždy a nejen u maturit rozporuplný v tom, že ne v každém dříme literát a hodnocení opravdových kvalit prací studentů by ostatně bylo oříškem i pro běžné středoškolské vyučující, kteří jsou málokdy zdatnými literárními kritiky a teoretiky. Cílem výuky proto vždy bylo spíše poznat rozdíly mezi jednotlivými funkčními styly a vědět, že vypravování je něco jiného než reportáž a zpráva se píše jinak než fejeton. Otestování této schopnosti se chce i u maturity a stejně jako většinu k maturitě naučených znalostí z ostatních předmětů značná část studentstva i nauku o slohových útvarech s posledním zvoněním zapomene a nikdy v praxi nepoužije. Tak nicméně funguje středoškolské vzdělávání a nikdo s tím nic moc nesvede.

profimedia-0211305009.jpg

Pokud hodláme maturitu dávat všem, kteří se o ní aspoň pokusí, jen aby se někdo necítil hloupě, tak se na to rovnou můžeme vykašlat. (Foto: profimedia.cz)

Skutečný problém dnešních maturit je ten, že v porovnání s maturitami dejme tomu za první republiky, je systém nastaven tak, aby zkoušku dospělosti složil každý a studentům je vštěpována představa, že když už se do maturitního ročníku dostanou, mají na maturitu svým způsobem nárok a testy a zkoušky jsou jen jakousi formalitou. Dříve byla maturita prestižním potvrzením dosaženého vzdělání a na vysokou školu šli jen ti nejchytřejší, dnes má maturitu často i ten, o jehož inteligenci a schopnostech myslet můžeme pochybovat, a kdo nemá alespoň bakalářský titul ze soukromé vysoké školy, ten jakoby ani nebyl.

Ze všeho nejvíce by studentům prospělo přiznání si hořké pravdy. Maturita by neměla být pro všechny, a když někomu přijde příliš těžká, chyba většinou nebude v tom, kdo vymýšlel zadání a maturitu vypracovával. Stigmatizace toho, že kdo nemá maturitu, je hlupák, je pochopitelně špatně, stejně špatně je ale i to, když se zadavatelé státních maturit rozhodnou, že to, aby si někdo nepřipadal hloupě, je víc, než to, aby byl dodržen nějaký standard vzdělanosti, a na maturitu se tak rezignuje jako na něco, co prostě každý dříve nebo později musí dostat. Degradace vzdělání totiž může vést k tomu, že jednoho dne zjistíme, že máme národ plný maturantů a vysokoškoláků, ale chytrého člověka aby mezi nimi jeden pohledal.

Zamyšlení nad povinnou maturitou z matematiky najdete ZDE.