1. Mládí v Jižních Čechách a první střet s režimem

profimedia-0312544846.jpg

Kardinál Vlk prožil dlouhý a pestrý život. Když vyrůstal jako malý chlapec na jihočeském venkově, nemohl ještě tušit, jakou kariéru pro něj bůh přichystal. (Foto: profimedia.cz)

Miloslav Vlk se narodil v malé vesnici Líšnice u Milevska v Jižních Čechách. Zde jako velmi nadaný žák vychodil základní školu a následně šel na Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích, kde rovněž patřil k premiantům. Bohužel ale jeho třídní původ a svobodomyslné názory nevyhovovaly komunistickému režimu a mladému Vlkovi byla odepřena možnost studia na vysoké škole. Miloslav po maturitě přijal svůj osud a začal pracovat jako dělník v českobudějovické továrně. Absolvoval i vojenskou službu, ač byl celoživotním pacifistou. Lidé, kteří se s ním v mládí setkali, vzpomínají, že v těžkých chvílích už tehdy dovedl být Vlk člověku oporou a zpovědníkem, který uměl pozorně naslouchat a poradit.

2. Archivář a mladý kněz

profimedia-0269096943.jpg

V úřadu pražského arcibiskupa vystřídal Vlka Dominik Duka. I on si za komunismu vytrpěl svoje. (Foto: profimedia.cz)

Uvolňování poměrů v komunistickém Československu vedlo k tomu, že Miloslav Vlk mohl být konečně v roce 1955 přijat na vysokou školu. Jako vášnivý čtenář a milovník knih a historie si zvolil obor archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Už během studií se osobně podílel na výzkumu středověkého Jenského kodexu. V roce 1964 vyslyšel boží volání, opustil archivářskou pozici v Českých Budějovicích a nastoupil na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu rozhodnut zasvětit svůj život bohu a službě druhým a stát se knězem. To se mu splnilo krátce před vpádem sovětských vojsk, 24. června 1968, kdy přijal kněžské svěcení.

3. Další komunistická perzekuce a uchýlení do ilegality

profimedia-0156225288.jpg

Miloslav Vlk byl pozoruhodnou osobností s nelehkým životem. Neohnul páteř za žádného režimu a vždy oddaně sloužil bohu a pomáhal svým bližním. (Foto: profimedia.cz)

Totalitní ideologie byla Miloslavu Vlkovi vždy nepřítelem a i on se v očích komunistů jevil jako podvratný živel, který káže o rovnosti před bohem, lásce k bližnímu a umění odpouštět a promíjet hříchy. V sedmdesátých letech nejprve musel ze státního rozhodnutí přestat pracovat jako sekretář biskupa Josefa Hloucha a odešel sloužit jako kněz do malých farností v Lažišti, Záblatí a Rožmitálu pod Třemšínem. Místní farníci na pana faráře Miloslava vzpomínali jako na obětavého muže se srdcem na správném místě, který vždy udělal maximum, aby mohl lidem pomoci. Komunisté Vlkovi v roce 1978 odebrali státní souhlas s výkonem kněžské funkce a donutili ho pracovat jako umývače oken. Vlk se ale nenechal zlomit a kázal v utajení ilegálně. Až počátkem roku 1989 mu bylo umožněno opět věnovat se kněžské činnosti na Šumavě. To už na něj ale čekal pád režimu a velká kariéra.

4. Velký demokrat a jeho strmý růst na církevním žebříčku

profimedia-0104479041.jpg

Po sametové revoluci se Miloslav Vlk stal jednou z vůdčích osobností budování demokracie v Česku. Za to ho ocenil jak Václav Havel, tak jeho nástupci Václav Klaus a Miloš Zeman, u kterých se těšil velké úctě. (Foto: profimedia.cz)

Už během sametové revoluce a těsně po ní bylo jasné, že Miloslav Vlk bude jedním z těch, kteří se zasadí o to, aby se Československo a posléze i Česká republika staly demokratickou zemí. V únoru 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem a nastoupil na místo svého učitele biskupa Hloucha. Okamžitě se pustil do úmorné práce obnovy komunisty rozbité katolické církve. Církevní špičky ve Vatikánu si rychle všimly, jak oddaného spolupracovníka ve Vlkovi mají a jeho hvězda začala stoupat. Nejprve se stal pražským arcibiskupem a tedy i hlavním představeným církve u nás a v roce 1994 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem, což je pro kněze nejvyšší možná pocta. Vlk se osobně zasadil i o vůbec první návštěvu papeže v Česku, v roce 2005 se jako jediný Čech podílel na zvolení papeže Benedikta XVI., který stejně jako jeho předchůdce přijal Vlkovo pozvání a odsloužil v Česku několik mší.

5. Odchod na odpočinek a konec života

profimedia-0299406986.jpg

Během své církevní kariéry zažil Vlk 5 papežů. Dva z nich, včetně současného papeže Františka, jako kardinál pomohl zvolit. (Foto: profimedia.cz)

V roce 2010 po dlouhých 18 letech v čele české katolické církve odešel Miloslav Vlk na odpočinek a v křesle pražského arcibiskupa ho vystřídal Dominik Duka, který se brzy stejně jako Vlk stal kardinálem a společně ve Vatikánu zvolili současného papeže Františka. Vlk se stal soukromou osobou, ale nadále se těšil autoritě věřících i nevěřících a často se moudře vyjadřoval k aktuálním tématům. Poslední měsíce života strávil v karlínské farnosti. Zde mu byla v prosinci 2016 diagnostikována rakovina plic s metastázemi do kostí. Ač trpěl velkými bolestmi, do posledního dne bojoval a říkal, že se svým osudem je smířen. "Prožil jsem krásný a dlouhý život, během kterého jsem mohl být nápomocen mnoho dobrému. Smrti se nebojím, až si mne pánbůh povolá, pokleknu před ním s čistým svědomím jako jeho věrný služebník," řekl Vlk krátce před svou smrtí karlínskému faráři, který se o něj staral. V sobotu 18. března 2017 ukončil Miloslav Vlk svou pozemskou pouť a setkal se svým stvořitelem.

Inspirativní slova papeže Františka, kterého kardinál Vlk pomohl zvolit do čela církve, si přečtěte zde.