Celým jménem i s tituly Dr. tech. Ing. Hans Ledwinka, dr. h. c. se narodil 14. února 1878 v rakouském Klosterneuburgu u Vídně. Po studiu na průmyslové škole začal pracovat ve společnosti Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft, nynější Tatry Kopřivnice. Zde se jako pomocný konstruktér podílel již na vzniku prvního továrně „sériově“ vyrobeného benzinového automobilu v rakouské monarchii pod názvem NW Präsident.
V Kopřivnici pracoval Ledwinka od roku 1897 se dvěma přestávkami v letech 1902-1905 a 1916-1921. V té době hledal stále nové inspirace. Vyzkoušel si například práce pro rakouské firmy Max Friedmann a Steyr, kde působil až do konce II.světové války.
Po návratu do Tatry Kopřivnice byl technickým ředitelem a později šéfem celé továrny. Pod jeho vedením vznikaly vozy, které měly řadu unikátních a inovativních řešení. Například jako zcela první zavedl při sériové výrobě brzy na všech kolech. Dále vymyslel koncepci vozu s páteřovým rámem, využití vzduchem chlazených motorů typu boxer, umístění motoru vzadu, důslednou aplikaci aerodynamických tvarů a řadu dalších inovací.
Převratný byl rok 1923, kdy světu představil zcela novou koncepci automobilu. Té nikdo neřekne jinak než „tatrovácká“. První z takto unikátně řešených vozů byla Tatra 11. Základní model, od kterého se další osobní automobily odvíjely. Firma tuto koncepci dodnes používá pro těžké nákladní automobily. Jejím základem je podvozek tvořený centrální nosnou rourou s nezávisle uloženými výkyvnými poloosami. Vzduchem chlazený motor a převodovka byly umístěny vepředu.
Ve třicátých letech čile konzultoval své koncepce a nápady se slavným rodákem z Vratislavic na Nisou Ferdinandem Porschem. Oba konstruktéři byli v úzkém kontaktu, neustále si vyměňovali různé nápady a názory, což můžete vidět na návrzích levného aerodynamického auta. „Někdy jsem mu koukal přes rameno, někdy zase on mně,“ popsal později Porsche toto období.
Dalším inovativním vozem byla Tatra 77 z roku 1934. Tento legendární vůz byl prvním sériově vyráběným vozem s aerodynamickou karosérií. Ledwinka zavedl do výroby zcela novou proudnicovou karoserii bez stupaček. Navázal tak na metody poválečných německých automobilových (dříve leteckých) konstruktérů, jako byl kupř. Dipl.Ing. Edmund Rumpler. Rumpler využíval své znalostí z letectví a aerodynamiky. Od jeho prvního aerodynamického vozu Tropfenwagen (kapkovitý vůz) Tatra 77 převzala svůj atypický střední reflektor.
Pozdější modifikace tohoto modelu je Tatra 87, na kterých spolupracoval se svým synem Erichem a Erichem Übelackerem. Ta se například osvědčila při slavných výpravách Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky.
Ledwinkovy inovace byly na svou dobu tak pokrokové, že ho záhy začala napodobovat řada automobilek. Volkswagen Brouk byl dokonce tak podobný Tatře ze 30. let, že Tatra podala na VW žalobu. Případ byl znovu otevřen až po válce a Volkswagen byl nucen zaplatit Československu kompenzaci 3 miliony marek!
I přes své obrovské zásluhy v rozvoji československého automobilového průmyslu se ve svém životě žádného ocenění nedočkal. Krátce po válce mu byl na základě Benešových dekretů zabrán majetek. Když se o něj soudil, byl v medializovaném procesu obviněn z kolaborace s nacisty, se kterými jako ředitel firmy musel komunikovat, a odsouzen k šesti letům vězení. Po propuštění z vězení odešel do Mnichova, kde i nadále působil jako odborný technický poradce a až do své smrti v roce 1967 se věnoval konstrukcím. Teprve až v roce 1992 byl posmrtně rehabilitován a jeho proces byl označen za vykonstruovaný a zmanipulovaný.
„Díky Ledwinkovi dosáhla Tatra světového věhlasu a stala se přímo kultovním fenoménem. Nic na tom nemění ani obvinění Hanse Ledwinky z údajné spolupráce s nacisty za druhé světové války. Toto zatracení ze strany socialismu mělo za následek jeho upadnutí v zapomnění. Přesto je Ledwinkův vliv na dnešní pojetí automobilu zásadní a neopomenutelný,“ řekl před sedmi lety u příležitosti křtu knihy o Ledwinkovi ředitel Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lumír Kaválek.
Hans Ledwinka je právem řazen mezi nejvýznamnější evropské automobilové konstruktéry. Ve Vídni mu byl udělen čestná doktorát technických věd. Získal řadu prestižních ocenění mimo jiné Medaili Rudolfa Diesela. V roce 2007 byl dokonce na ženevském autosalonu uveden do automobilové síně slávy.
A na závěr se ještě podívejte na 10 zapomenutých skvostů československého automobilového průmyslu.