„Objevili jsme ohromný shluk objektů vypadajících jako cosi, co mohla postavit pouze inteligentní mimozemská civilizace,“ oznámila skupina amerických astronomů v polovině října.

dysonsphere.jpeg

Nejvíce se lidem zalíbila, a proto se posléze tak všude přetřásala možnost tzv. Dysonovy sféry, kterou kolem hvězdy mohla postavit pouze vyspělá mimozemská civilizace. (Foto: blastr.com)

Okamžitě se objevila různá erudovaná vysvětlení i čiré spekulace, co jiného by to ještě mohlo být – těch pět nejzásadnějších jsme popsali a rozebrali v článku 5x nejnovější senzační objev astronomů: veleroj komet, ufonské megastavby, invaze z vesmíru?

Jako nejpřijatelnější pro všechny ‚chladné hlavy‘ se v té chvíli zdála být hypotéza o „rodině komet“, třebaže tomu odporovaly hodnoty pozorovaného infračerveného (tepelného) záření. Jenže teď se ukazuje, že tahle možnost je i přesto nejspíš ta pravdivá. Tedy přinejmenším zatím...

Na ‚podezřelé‘ hvězdné těleso se soustředily hlavně teleskopy programu SETI – Hledání mimozemské inteligence. Ty sledují radiové signály v ‚úzkých‘ i ‚širokých‘ pásmech, v nichž se dají zachytit jednak záměrná poselství mimozemšťanů, jimiž upozorňují na svou přítomnost, a stejně tak i ‚nezáměrné signály‘ – asi jako když zachytíte něčí specifický ‚nouzový‘ signál, nebo jen ‚vysílání televize‘.

A nic takového – tedy ani jedno z toho – z této oblasti prokazatelně nepřichází.

profimedia-0129142282.jpg

Allenovo teleskopické pole v Kalifornii – jeho 350 radioteleskopů se uplynulé týdny soustředilo na oblast u hvězdy KIC 8462852. (Foto: profimedia.cz)

Ani nová měření infračerveného záření, která by potvrdila průlet jiných kosmických těles kolem dané hvězdy, nepřinesla pozitivní výsledky. To ale neznamená, že tudy komety neprolétly. Háček je v tom, že první takováto měření proběhla předtím, než Kepler zaznamenal dva světlené poklesy (a každý z nich rozdílný, což se ukazuje být jako důležité), a ta poslední zase až těsně poté... sice těsně, ale stejně.

Je totiž velmi pravděpodobné, že roj komet už je dávno pryč, a tudíž už nemůžeme pozorovat ani žádné infračervené záření. Pokud se jedná roj, který má navíc dlouhou excentrickou dráhu a v jehož čele je obří kometa následovaná velmi dlouhým ‚ohonem‘ menších těles – pak by to daleko trefněji vysvětlovalo nedávná astronomická pozorování:

pia20053_ip.jpg

Umělecká představa veleroje komet u hvězdy KIC 8462852 (Foto: nasa.rog)

1) Dlouhá excentrická dráha = dlouhé časové periody, kdy komety znovu proletí stejným místem kolem dané hvězdy.
2) Velmi dlouhý roj s obří kometou v čele = první větší zastínění v roce 2013 a druhé menší v roce 2015.

Může se samozřejmě jednat i o něco jiného – když se například poprvé objevilo periodické záření z pulzarů, mělo se zprvu rovněž za to, že se podle dosavadních pozorování nemůže jednat o nic přirozeného, nýbrž o produkt mimozemské inteligence. Proto se také tyto ‚blikající‘ objekty označovaly zkratkou GLM = Green Little Men (Zelení mužíčci).

pulsar.gif

Pulsar je rychle rotující hvězda, jejíž záření usměrňuje silné magnetické pole do dvou úzkých ‚kuželů‘, a proto ji pozorujeme jako pravidelně ‚blikající‘. Trochu podobně jako světlené majáky na autech.

A když už jsme u těch mimozemšťanů, ani tuhle možnost nemůžeme stále zavrhnout, byť zrovna v tomhle případě se to ukazuje stále méně pravděpodobné. Ale – jen v naší galaxii, tedy Mléčné dráze, jsou biliony hvězd. A kromě ní existují biliony dalších galaxií. I kdyby neplatila premisa, že kolem jedné z deseti hvězd mohou obíhat planety, na nichž může vzniknout inteligentní život, ale kdyby to bylo jen třeba kolem jedné hvězdy z bilionu, pravděpodobnost mimozemského života zůstává stále vysoká.

Otázka je, zda se přes propastné vzdálenosti času, a tím pádem i prostoru, mohou různé civilizace navzájem kontaktovat. Vždyť už jen to, co teď sledujeme u inkriminované hvězdy KIC 8462852, se ve skutečnosti odehrálo někdy kolem roku 534 našeho letopočtu.

Na závěr se ještě podívejte, jak jsme ve vesmíru nicotní.