Nejrychlejší Fabia, kterou kdy uvidíte, na nedávné Barumce s přehledem vyhrála a zajistila s náskokem Janu Kopeckému titul v českém mistráku. My jsme se v ní svezli. Co se v ní vlastně ukrývá?
1. Turbo!
Oproti předchozí Škodě Fabii druhé generace, která se po rallyových tratích proháněla ve verzi S2000, tedy s atmosférickým dvoulitrem, fasuje nová Fabia R5 šestnáctistovku s turbem. Motor je tedy menší, ale má samozřejmě mnohem plošší výkonovou křivku a skoro dvojnásobný krouťák. Do motočeštiny přeloženo - táhne jako kráva a táhne hezky vodspodu, což je při charakteru rallyových erzet celkem zásadní. Erpětka je stejně těžká (resp. při 1200 kilogramech lehká) jako její předchůdkyně, ale je širší a nižší, takže má lepší jízdní vlastnosti. A taky umí jezdit rychleji - starší Fabia S2000 uměla maximálně 172 km/h, nová erpětka ji o pár čísel trumfne. Důležitější je ale samozřejmě zrychlení z nuly na sto, které se pohybuje kolem tří sekund.
Jan Kopecký měl s novinkou, která byla homologována teprve v dubnu letošního roku, v plánu šest podniků českého mistrovství. Pět startů, pět vítězství. Technická převaha a obrovská motivace se vyplatily. Vašek Pech v Mini S2000 se sice za zadkem Fabie R5 honil seč mohl, ale nestačilo to. Ve Zlíně na Barumce tak Kopecký slavil nejen vítězství v závodě, ale i v celém mistrovství. Šestý závod tak pojede s pohárem v kapse. Lepší vizitku si snad ani mladoboleslavská automobilka nemohla přát.
2. Co znamená ta pětka?
Třída R nahradila v roce 2013 dosluhující třídy A a N. Na rozdíl od nich je však eRko určeno primárně pro závodění a automobilky nemusí stavět homologační verze závodních speciálů (pro třídu A např. muselo vzniknout ročně 2500 kusů Subaru Impreza WRX a Mitsubishi Lancer EVO, tj. ostrých vozů pro běžné zákazníky). Fabia R5 tak nemá žádný homologační předobraz ve formě Fabie RS. Auto jako takové vlastně nemá se sériovou Fabií kromě podobného vzhledu nic moc společného. Jak už bylo řečeno, je to přeplňovaná čtyřkolka s raketovým zrychlením a stojí skoro na vrcholu potravního řetězce třídy R.
Ona pětka znamená pořadí v rámci třídy. R1 a R2 jsou maloobjemové motory, často atmosférické, s pohonem jedné nápravy (předokolky nebo zadokolky). Třída R3 může být přeplňovaná benzínová šestnáctistovka nebo přeplňovaný dvoulitrový diesel. Opět jen pohon jedné nápravy a pro R1, R2 a R3 ještě platí zmíněný homologační limit 2500 vozů (proto např. Citroen DS3 R3T seženete v civilní verzi jako Citroen DS3 Racing). U R4 a R5, což jsou vozy určené mj. pro závodění v kategorii WRC-2, žádný limit neplatí, jsou vyrobeny přímo pro závodní účely. Kromě Fabie tu velké úspěchy slaví např. Peugeot 208 R5, který byl v této kategorii mezi prvními, a proto po něm sáhla celá řada závodníků.
Nad pětkami je ještě ničím neomezená kategorie RGT, kde najdeme třeba vozy Lotus nebo Porsche. Ty se však na tratích objevují spíše sporadicky.
3. Auto za babku
Fabii R5 si můžete pořídit i vy. Bude vás stát nějakých 180 tisíc euro. Za Fabii je to docela balík, ale vzhledem k technice a schopnostem je to opravdu za babku. Berte to tak, že vozy kategorie S2000 stály něco kolem sedmi milionů korun. A tady jsme na nějakých pěti. Jde to dolů a elitní rallyové mašiny se stávají dostupnějšími. Není divu, že zákazníků přibývá a Škoda Motorsport skoro nestačí stavět další kusy.
4. Zákazníci odevšad
Česko, Slovensko, Německo, Anglie, Indie, Čína... nemá smysl to vyjmenovávat, zákazníci se hrnou ze všech koutů světa, což bylo krásně vidět na prezentaci, kam se na sedačce spolujezdce přijelo svézt hned několik zájemců. Byla to skutečně pestrá změť vlaječek a Škoda teď se svým týmem Kopecký, Lappi a Tidemand drtí seriál WRC-2, což k ní přitahuje zaslouženou pozornost. Velmi dobře ji znají i v Asijsko-Pacifickém šampionátu, kde momentálně Pontus Tidemand letí za titulem (tři první a jedno druhé místo ze čtyř závodů), ještě za volantem dosluhující S2000. Na čínské rally koncem října chce však tým přezbrojit na Fabii R5, což jistě mezi asijskými zákazníky zvedne další vlnu zájmu.
5. Jak to jezdí
Co chcete slyšet? 280 koní a 420 N.m pod kapotou asi nejsou údaje, které by vám zvedaly obočí, ale pošlete lehoučkou Fabii s mechanickými diferenciály na úzkou cestičku - třeba obslužnou komunikaci obtáčející Slovakiaring - a pětibodové pásy se vám zaříznou do prsou, než stačíte říct "tak můžem". Bestie, polykající při plném zápřahu šedesát litrů na sto, se zakousne do asfaltu a mistr Kopecký tam začne sekvenční převodovkou sázet kvalty šílenou rychlostí. Ještě důležitější je ale ta druhá páka - hydraulická ruční brzda. K pravoúhlé zatáčce se řítíte ve stotřiceti a pouhých pár metrů od svodidel najednou pilot jen brnkne do páky a zlomí auto vejpůl - během jediné vteřiny zmizí zatáčka ve zpětném zrcátku a vy letíte šedesátkou úplně jiným směrem. A vlastně moc nechápete, kolik fyzikálních zákonů stihnul Honza Kopecký porušit.
Zdaleka nejbrutálnější je otočka na konci. Řítíme se stošedesátkou proti zdi, následuje, tentokrát už důraznější, zatažení za ručku a než stihnu zvednout hlavu od palubky, ke které mne vystřelilo prudké brždění, atakuje moje temeno opěrku, protože už ručička rychloměru už zase míjí stovku. Akorát jedeme opačným směrem. Neuvěřitelné tempo, neuvěřitelné brzdy. Po naší devadesátivteřinové erzetě na hladkém asfaltu (na používaném by to prý drželo a brzdilo mnohem líp) mají brzy nějakých 242 stupňů. Jak to vím? Jednoduše... je na nich teploměr.
A možná byly ještě teplejší, protože jsem se na ně byl podívat až pět minut poté, co jsem vysoukal svoje tělo z klece, poděkoval Honzovi za skvělou jízdu a pogratuloval k titulu. Svezení v takovém monstru vás donutí k pokoře za vlastním volantem. Nejen že běžný cesťák není schopen ani setinových reakcí, ale hlavně je tu ta obrovská rezerva mezi volantem a sedačkou.
Takže ještě jednou: Gratulace Janu Kopeckému, jeho spolujezdci Pavlu Dreslerovi a celému týmu Škoda Motorsport. A až zas uvidíte Fabii na silnici (a že je to v průměru každých dvacet vteřin) a odfrknete si, zkuste si vzpomenout, že její ostřejší sestra z pátého kolene naklepává zadky většině evropské konkurence. To už stojí za trochu národní hrdosti, ne?
A tady máte deset škodovek, co to do výroby nedotáhly. A je to... no prostě škoda.
Podobné články
Redaktor
Doporučujeme
Martin Miko
