Česká republika je vedle Číny a Japonska nejateističtější zemí na světě. Češi jsou na svůj nedostatek institucionalizované víry svým způsobem pyšní. Ale v našem případě nejde úplně o to, že bychom striktně racionálně nevěřili v nic. Klasické církve u nás komunisté zdecimovali (byť v sousedním Polsku se jim to nepodařilo a úder na solar plexus dostávají až dnes, od mladých Poláků, kteří neuznávají zkostnatělý přístup církve).
Češi si ale našli - a stále hledají - svoji alternativu. Něčemu věřit prostě chtějí. Dokazuje to i celosvětový výzkum veřejného mínění z roku 2008, ve kterém jsme obsadili druhou příčku v kategorii víry ve svého osobního Boha. Předstihli nás jen Němci. V zásadě tedy nejsme nekompromisní ateisté a agnostici (ti, kteří zastávají názor, že určité věci nelze poznat a prokázat jejich existenci nebo je lze lehce zpochybnit).
Tahle potřeba se ukotvit je v Česku velmi patrná i na intelektuálních vlnách, které čeří českou společnost už od revoluce. Hledání sebe sama má různé podoby. Nikde jinde nejsou astrologové a esoterici tak oblíbení jako u nás. Přirozená potřeba po iracionálnu se vybíjí jinde. Ať už jsou to cesty do Indie, různá duchovní hnutí, ale i zdánlivě obyčejná uskupení, která mají svým způsobem charakter víry, jako například biomatky nebo ekologisté.
Nejsme nevěřící, ale spíše hledačskou zemí. Hledáme kořeny, energie a epicentra kosmických sil. A občas je i najdeme. Zvlášť pokud je pro nás někdo s citem pro krajinu a výše zmiňovanou energii vytvoří.
1. Kamenný kruh druidů - Resort Svatá Kateřina
Novodobá replika megalitické stavby byla vytvořena v roce 2014. Jedná se o největší kromlech (okrouhlé uskupení kamenů, které může mít tvar kruhu, elipsy či polokruhu) v České republice. Je postaven z 33 kamenů (menhirů) umístěných v pravidelném kruhu o obvodu 108 metrů. Prochází jím rozvodí Černého a Středozemního moře.
Kruh bez středového kamene má funkci sakrální; má-li ve svém středu menhir (jako ten ve Svaté Kateřině), může se dostavit kromě toho léčivý účinek této stavby. Tento kruh je výjimečný tím, že jeho střed tvoří plochý kámen na třech menších podstavách, který byl používán některými severskými kulturami.
V ideálním případě by měl pobyt uprostřed kamenů zvýšit prostřednictvím meditace, nebo jen čistě setrvání v něm, vědomí člověka, pomoci mu najít místo ve společnosti a získat vlastnosti, které mu chybí. Zároveň by měl působit léčivě, avšak pochopitelně jen jako doplněk klasické medicíny a dalších způsobů léčby.
Více o Resortu Svatá Kateřina, kde načerpáte blahodárnou energii i mimo kamenný kruh se můžete dozvědět TADY.
2. Holašovické Stonehenge
Novodobý kromlech vybudovaný v roce 2008 v jihočeských Holašovicích, mimo jiné zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, má na svědomí místní podnikatel Václav Jílek. Ten na první kámen narazil už na přelomu tisíciletí na svém pozemku, kde následně celou stavbu realizoval. Další kameny převezl ze vzdálenosti do 15 kilometrů od Holašovic. Spolu s centrálním menhirem je jich celkem 26 a podle tvůrce energetického kruhu se jedná o kameny "živé", tedy schopné kumulovat energii vycházející ze Země, což se prý dá změřit virgulí. V roce 2011 byl pak postaven i dolmen, který tvoří osmitunový plochý balvan položený na vrcholu třech menhirů, kam ho dostala těžká technika.
Za stavbu tohoto kamenného uskupení byl Václav Jílek i oceněn, byť asi neměl příliš velkou radost. Od Českého klubu skeptiků Sisyfos dostal anticenu Bludný balvan.
Nedaleko novodobého českého kamenného kruhu leží starobylé pohřebiště z dob knovízské kultury a 10 kilometrů odsud pak známé Třísovské oppidum, keltské sídliště z 2. století př. n. l.
3. Replika Stonehenge ve Strakonicích
Strakonický rodák Ing. Pavel Pavel, český technik a experimentální archeolog se proslavil tím, že vymyslel, jakým způsobem se mohly obří sochy z Velikonočního ostrova přesunout na své stávající pozice - pomocí lan je jednoduše rozpohyboval.
Na prostranství u strakonické Ellerovy ulice na nábřeží řeky Otavy pak nechal vybudovat model Stonehenge z betonu v původních rozměrech. Respektive jedné z jeho bran, tzv. trilitu. Betonové kvádry mu posloužily při experimentech, pomocí kterých chtěl přijít na kloub tajemství zvedání a usazování obřích kamenných překladů na vrcholy pilířů. Na "Strakonický Stonehenge" narazíte, pokud se vydáte po naučné stezce Podskalí.
4. Kamenný kruh Nemějice
Nedaleko obce Nemějice, na úpatí hory Tábor najdete další kamenný kruh. Kromě krásných výhledů do okolních Jižních Čech tu najdete i možnost na chvíli se zastavit, duchovně posílit a kdo ví, možná si prostřednictvím energie kamenů srovnat i své fyzično. Nedaleko kamenného kruhu najdete informační tabuli, na které jsou vypsány instrukce, jak s kruhem pracovat.
5. Kamenný kruh Klentnice
Menhiry v Milovické oboře okolo vrchu Smrtihlav v Klentnici na Břeclavsku je jednou z novodobých energetických bran na Moravě. Kruh o průměru 27 metrů, který tvoří 9 obvodových a 1 středový kámen (umělecké dílo se vsazeným skleněným "okem") byl vybudován v roce 2005. Sklo v centrálním kameni během podzimní rovnodennosti a slunečných dní kreslí světelnou parabolu s duhovými okraji.
Ke kruhu nevede žádná značená cesta. Přesto je oblíbeným turistickým cílem, což místní nekvitují zrovna s nadšením. Stěžují si myslivci i majitelé okolních vinic, přes které jim turisté zmateně bloudí. Obec by ho nejraději přemístila, tím by ale podle tvůrců pozbyl smyslu, protože místo je citlivě vytipované a kameny s ním prý energeticky souzní.
A TADY se podívejte na animovanou mapu, jak se šířilo 5 hlavních světových náboženství.