Děti můžete v létě zavřít do ohrádky, poslat na tábor nebo je hlídat, aby se neopily a neměly samy děti. Záleží jen na tom, kolik jim je let. A nebo je můžete posadit do lodě, což na jejich věku naopak až tak moc nezáleží. První díl článku najdete ZDE.
S jak velkými dětmi vyrazit?
Teoreticky můžete vzít i novorozence, ale jemu to bude jedno a vy z toho nebudete nic mít. „Nadšenci na vodu jezdí i s batolaty,“ říká Konstantin Wiesner z půjčovny lodí Pohoda Sport. „Jsou to ale zkušení vodáci, kteří si i přesto s tak malými dětmi troufnou pouze na velmi klidnou řeku.“
Marek Skalický ze specializované vodácké cestovní kanceláře Klíč souhlasí: „Děti pod šest let na vodu nepatří, protože je to nebaví. Rodiče si často myslí, že je strčí doprostřed lodi, ale děti se tam nudí. Nechtějí koukat mámě na záda. Jejich zájem se dá udržet jen určitou dobu. Vždy asi po hodině je proto třeba zastavit, vylézt na břeh, zaplavat, zablbnout, pohrát... Prostě dělat chvíli něco jiného, abyste dětem vodu nezprotivili. Ideální je nechat je sedět vpředu na háčku s malým pádlem v ruce. Zkušenější zadák loď uřídí sám, a pro dítě je to možnost seberealizace.“
V kolika letech se dítě vyrovná dospělému, pokud jde o vodácké dovednosti? „Dobrým rekreačním vodákem může být dítě okolo patnácti let,“ říká Konstantin Wiesner. „Pokud je k vodáctví vedeno už od útlého věku, i dříve. Důležitá je ale i mentální zralost.“
A právě v tom může být problém. Základní pravidlo proto zní: na vodě děti nikdy nespouštíme z očí. Nikdy nevíte, jak hloupý nápad se jim může vylíhnout v hlavě. Blbnou, předvádějí se před vrstevníky, snaží se dokázat svou odvahu... Občas se to bohužel tragicky vymstí.
Vystrašilo vás to? „Statisticky je vodáctví velmi bezpečný sport,“ zdůrazňuje Robert Sušanka z půjčovny lodí Boatpark. „Na českých silnicích se každoročně zabijí tisíce lidí, ale o každém smrťáku na vodě se hned píše v novinách.“ Podle Sušanky je důležité nepodceňovat pár základních zásad. Potenciálně nebezpečné úseky, šlajsny a jezy s menšími dětmi raději nejezděte a nechte je koukat ze břehu. Ale hlavně přemýšlejte! Osobně jsem jednou na Lužnici viděl batole přivázané v autosedačce, která byla pevně přikurtovaná ke kánoi. Kdyby se rodinka cvakla, nemělo by šanci přežít.
Jakou zvolit loď a co s sebou?
„Převrhnout se dá cokoli, ale nafukovací lodě jsou obecně stabilnější a blbuvzdornější než klasické pevné,“ říká Robert Sušanka. "Pozor ale na raft – svou stabilitou dává falešný pocit bezpečí a začátečníci na něm mívají tendenci jezdit i těžší vodu, než zvládnou."
Zatímco dřív vám stačilo námořnické tričko, spacák a plavky, s dětmi je třeba důkladně promyslet výbavu. Absolutním základem je podle Sušanky plovací vesta: „Musí mít ale správnou velikosti. Pokud má dítě vestu příliš velkou, jako kdyby ji nemělo, protože z ní vypadne. Firmy Hiko vyrábí vesty pro děti jakéhokoli věku. Zavazují se mezi nohama a jsou opatřeny velkým límcem, který udrží nad vodou.Větší děti se za ně ale někdy stydí a odmítají je nosit. A pozor – vždy je třeba zkontrolovat, jestli je vesta správně zapnutá!“
Pokud voda jen trochu teče a nejedete po úplném oleji, mělo by mít dítě i helmu. Stačí se totiž hlavou praštit o most či o větev, nebo při cvaknutí v proudu o kameny, a hrozí ztráta vědomí. Sušanka doporučuje myslet i na aktivní záchranu, tedy házecí pytlík. Jde o sáček s namotaným lanem, na kterém je oko, jehož se tonoucí chytne. Speciální lano plave a navíc má výraznou reflexní barvu, aby bylo ve vodě dobře vidět.
Důležitý je i výběr oblečení. Pokud svítí slunce, stačí plavky, samozřejmě v kombinaci s opalovacím krémem. Na večerní dojezdy a na jarní a podzimní akce by ale děti ideálně měly mít termoprádlo, neoprény a nepromokavé vodácké bundy. Nezapomeňte ani na boty do vody, které je ochrání před ostrými kameny a střepy. Nejlepší jsou neoprénové, které hřejí i mokré, ale na běžnou letní akci postačí i staré tenisky.
Kam děti v lodi posadit?
V raftu by to mělo být vždy po stranách, aby je při převrhnutí nezavalil. V kanoi sedí děti většinou uprostřed, na dvoumístném kajaku vpředu. Ideální je, pokud máte nejméně tři lodě. Vpředu jedou zkušení dospělí vodáci, kteří „čtou“ řeku a vybírají, kudy plout. Lodě s dětmi jsou uprostřed, zadní voj s dospělými pak plní funkci „sběrače“. Šestileté dítě už může jet samo na kajáčku, který je přivázaný k zádi vaší kánoe. Pokud už ale nechce být „na provázku“, nenechte si ho vpředu zmizet z očí! Mohlo by ho třeba napadnout sjet nebezpečnou šlajsnu, aniž by počkalo, co tomu nápadu řeknete.
Předem je také třeba se domluvit, jak se zachováte v neočekávané situaci. Pokud se cvaknete, kdo chytá které dítě? Jakým způsobem ho dopravuje do bezpečí? V peřejích se osvědčilo dát si dítě na břicho a nohama napřed s ním splavat ke břehu. Na loďáky a pádla se přitom vykašlete – na rozdíl od potomků to jsou nahraditelné věci.
Kde vzít loď?
Nemáte vodáckou výbavu? Ve výchozích i konečných místech hlavních českých řek jsou desítky míst, kde si ji můžete půjčit. Zkuste třeba Pohoda Sport (www.pohodasport.cz), který funguje na šesti řekách, nebo pražský Boatpark (www.boatpark.cz), kde kromě lodí a lodních pytlů mají i vesty a pádla dětských velikostí. Kromě toho zde pořádají i vodácké kurzy pro děti od patnácti let i pro dospělé.
Nemáte vodácké zkušenosti nebo partu, se kterou byste vyjeli? Obraťte se na některou ze specializovaných vodáckých cestovek. Zajistí logistiku s dopravou lodí, pošlou s vámi zkušeného vodáka a většinou jsou schopny zajistit i nestandardní požadavky rodin s dětmi. Příkladem je třeba CK Klíč (www.ckklic.cz).
Anketa
Jezdíte s dětmi na vodu
A TADY máte ještě jednou odkaz na první díl článku.