Musel jsem se štípnout do ruky, jestli se mi to nezdá. Tolik nesmyslů o deštných pralesích v několika odstavcích!
„Kakaový král z Česka devastuje deštný prales v Peru. Útočí i na ekology,“ křičel do světa titulek webové verze „nejčtenějšího seriózního deníku“. Jako člověka s jistým odborným povědomím o životním prostředí mě to zaujalo a článek jsem si přečetl. A to jsem neměl dělat. Jen jsem se totiž zbytečně rozčílil. „Ó barbarství! Ó hovadství," řečeno s Komenským.
Kolega novinář Oldřich Mánert popisuje, jak český podnikatel Dennis Melka nechal v Peru vykácet sedm tisíc hektarů deštného pralesa. Chce tam prý pěstovat kakao. To bych autorovi třeba i věřil, ale když se v závěru pouští do ekologických úvah, jakoukoli informační hodnotu svého článku shazuje. Píše totiž pitomosti pod úrovní středoškolského učiva biologie.
„Proč je vůbec kácení deštných pralesů takový problém?“ ptá se Mánert. „Důvodů je celá řada. Kácením Země přichází o 'továrnu na čistý vzduch', což negativním způsobem ovlivňuje bilanci oxidu uhličitého. Tomu nepomáhá ani následné spalování velké části vytěženého dřeva. Dopad na globální oteplování je nezanedbatelný.
Stejně závažným problémem však je i nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se téměř nenávratně poškodí přirozený koloběh vody a mikroklima daných oblastí, což má za následek extrémní výkyvy počasí v dané oblasti. Běžná tak jsou velká sucha a následné masivní záplavy. Ruku v ruce s narušením základních principů fungování ekosystému jde také vymírání živočišných druhů.“
Takže si to hezky přehledně rozeberme:
1. „Zelené plíce planety"?
Deštné pralesy žádnou „továrnou na čistý vzduch“ nejsou ani náhodou. Často se můžete setkat s tvrzením, že jde o jakési „zelené plíce planety“, které pro nás vytvářejí kyslík. To je ale nesmysl – asi 70 - 80 % světového kyslíku produkuje fytoplankton (mikroskopické mořské řasy). Na všechny suchozemské rostliny tedy připadá jen asi jedna pětina produkce a pralesy z toho tvoří jen naprostý zlomek.
O žádné „plíce“ ani Mánertovu „továrnu na čistý vzduch“ rozhodně nejde i proto, že kromě výroby kyslíku fotosyntézou ho pralesy i spotřebovávají (ze školy si snad pamatujete, že i rostliny dýchají). Podle většiny vědeckých odhadů je jejich kyslíková bilance blízká nule.
2. Oxid uhličitý?
V rozporu s Mánertovým tvrzením mají deštné pralesy jen minimální vliv na bilanci oxidu uhličitého. Zachycují ho sice, ale prakticky stejné množství ho i uvolňují. Jde totiž o porosty v tzv. klimaxovém stádiu, kde je přírůstek biomasy v rovnováze s jejím rozkladem.
rainforest-borneo-006.jpg
Hezké, ale že by se kvůli tomu neoteplovalo? (Foto: www.preschool-plan-it.com)
Hnitím dřeva a další organické hmoty se vytváří právě oxid uhličitý. Představa, že ho deštné lesy významným způsobem „vychytávají“ z atmosféry, je tedy zcestná. Navíc není vůbec jisté, že s oxidem uhličitým souvisí globální oteplování (které se ostatně asi před osmnácti lety zastavilo). Je to jen jedna z konkurenčních vědeckých teorií.
3. Výkyvy počasí?
Odlesnění sice ovlivňuje mikroklima, ale rozhodně nezpůsobuje lokální extrémní výkyvy počasí, které popisuje Oldřich Mánert.
4. Ohrožení ekosystému?
Mánertovo „narušení základních principů fungování ekosystému“ je nonsens. Zánikem pralesa v daném místě původní ekosystém samozřejmě zmizí (nebo je silně pozměněn), ale vzniká tam jiný ekosystém. V přírodě to prostě funguje tak, že všude něco roste a žije, dokonce i na pólech.
Odlesněním některé druhy přijdou o životní prostor, ale pro jiné druhy životní prostor naopak vznikne. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, které druhy jsou cennější, ale to je jen náš lidský pohled. Přírodě je to srdečně ukradené.
sucking_leech-1.jpg
Spousta pralesních druhů je vysloveně hnusných. Tohle je suchozemská pijavice. (Foto: en.wikipedia.org)
A i když některé druhy zcela vyhynou, evoluce časem vytvoří druhy jiné. Vymírání druhů dokonce udržuje v chodu evoluci, protože uvolňuje obsazené niky. Kdyby nevymřeli dinosauři, nevznikl by člověk a tedy ani Oldřich Mánert. Jeho bizarní článek by tedy neměl kdo napsat.
5. Prastarý prales?
Dnešní tropické pralesy nejsou v rozporu s všeobecně rozšířenou představou nijak zvlášť staré. Vznikly teprve asi před 12 000 lety po konci poslední doby ledové, kdy se na jejich dnešním místě rozkládaly chladné a suché savany. Co je to 12 000 let nejen z hlediska evoluce, ale i z hlediska historie lidstva?
6. Ekologové?
Český podnikatel na žádné ekology (ve smyslu vědců) neútočí. Svádí boj s laickými ekologickými aktivisty, což je zásadní rozdíl. Každý 96% muž se občas dotýká ženských genitálií, ale jen zlomek z nich jsou gynekologové. Každý člověk si občas přepočítává peníze, ale jen zlomek z nich jsou matematici. Každý člověk se ráno dívá z okna, jaké je počasí, ale jen zlomek z nich jsou mateorologové. A tak by se dalo pokračovat.
Mánertův problém je v tom, že nerozlišuje odborníky a laiky. Je snad ekolog každý, kdo v zimě krmí sýkorky a na jaře čistí studánky? A je Oldřich Mánert stomatolog jen proto, že se po obědě šťourá párátkem v zubech?
Ať píše o stavařině
Nic z výše uvedeného samozřejmě vůbec neznamená, že jsou pralesy bezcenné a že bychom je měli vykácet. Jejich hodnota ale nespočívá v ničem z toho, co se nám iDnes snaží namluvit. Pralesy neprodukují kyslík, nezachytávají oxid uhličitý, nebrání výkyvům počasí a nepředstavují nenahraditelné ekosystémy, které tu jsou odedávna. Jejich cena je jen pouze kulturní: jsou prostě krásné a byla by jich škoda. Chraňme je, ale netahejme do toho ekologii.
Jak jsem si vygoogloval, Oldřich Mánert vystudoval stavební fakultu ČVUT. Co kdyby napříště místo o ekologii psal raději o základových deskách, tepelných izolacích, ztraceném bednění a konstrukcích z předpjatého betonu?
hruba_stavba_1.jpg
Mánertova parketa. Do ekologie ať se v novinách raději nemíchá. (Foto: stavebnictvi.p-c.cz)
A TADY máte příklad toho, že do iDnes píšou diletanti i o druhé světové válce.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
