Tyhle rudo-modro-bílé prvomájové orgie vyfotil v roce 1956 na pražském Václaváku fotograf Frank Scherschel pro americký časopis LIFE. Bohužel i dnes někteří naši spoluobčané na demonstraci na pražském Výstavišti mávali rudýmými vlajkami, v klopách srp a kladivo a zpívali písně oslavující režim, který byl stejně zločinecký a stejně krvavý jako ten Hitlerův. A policie zase jen mlčí.

1.jpg

Vymyté mozky dělnické lůzy vzdávají hold masovým vrahům

5.jpg

Rudý teror je stejný jako hnědý teror. Nacista je stejně zlá svině jako komunista!

7.jpg

Naši i vaši příbuzní obdivovali masové vrahy, zloděje a zločince. Zeptejte se na to dědečka, kolikrát on mával mávátkem? (Foto: Foto: Frank Scherschel (LIFE photo archive via vintag.es))

Někteří z dosud neprozřelých starších příbuzných se na tyhle uměle rozjásané fotky dnes dívají s jistou dávkou nostalgie a možná i s úsměvem. Přitom šlo o adoraci zrůdného režimu, který má na svědomí nejméně 3x víc obětí než nacismus.

3.jpg

Jaký je rozdíl mezi dětmi v Hitlerjugend a v Pionýru? Jenom v barvě šátku!

6.jpg

Místo toho, aby je naši dědečci a babičky poplivali, ještě jim tleskali!

9.jpg

Každý z nich nese svůj díl viny za to, že mlčeli, když druhé stříleli a zavírali. (Foto: Foto: Frank Scherschel (LIFE photo archive via vintag.es))

Tatínku, maminko, dědečku, babičko, vy jste tam taky byli? Mávali jste zuřivě s úsměvem mávátky vstříc tribunám? Vy jste taky souhlasili? Nebo jste jako Němci po válce tvrdili, že jste netušili, jaká zvěrstva komunisti páchají?

4.jpg

Tady se tancuje, jinde se vyhání ze statků.

8.jpg

Co z těchto dětí mohlo vyrůst? No přece vaši rodiče, co volili komunisty.

5.jpg

Krávy, jdoucí na porážku, také žvejkají. (Foto: Foto: Frank Scherschel (LIFE photo archive via vintag.es))

Tyhle vzpomínky by neměly vyblednout do smířlivého tónu. Neměli bychom zapomínat, co všechno jsme museli a nesměli. Hlavně se ptejme starších příbuzných, jestli jim za tu dobu není stydno.

A na závěr si připomeňme tehdejší obyčejný život osvětlovaný vidinou zářných zítřků prostřednictvím těchto 16 běžných produktů všedního života za socialismu.