1. Úštěk
Kdo z nás nezaslzel nad příběhem Kolji nebo o šest let později nezhlédl pestrobarevný kýč Filipa Renče? Přes potůčky slz a patetické halekání Bohuše Matuše nebyli mnozí s to dostatečně ocenit krásu filmových kulis, které poskytl severočeský Úštěk. Ten se rozkládá na pískovcovém návrší na rozhraní CHKO Kokořínsko a České středohoří a část jeho středu doposud tvoří zachovalé, pozdně gotické měšťanské domy. Za nimi se nad svahem tyčí pozoruhodné Ptačí domky a unikátní věžovitá synagoga. Atraktivitu Úštěka ještě zvyšuje blízkost barokní Kalvárie Ostré, kterou přívrženci „esoterických“ teorií a praktik vychvalují pro mimořádně příznivé energie.
2. Znojmo
Atmosféru města, položeného nad hlubokým údolím řeky Dyje, ovládá snad sám bůh Dionýsos. Když dorazíte v době vinobraní, záhy si to budete jen ztěžka šněrovat z jednoho sklípku do druhého a békat písně, o kterých jste ještě do včerejška nevěděli, že je znáte. Ovíněný cizinec by přitom měl být na pozoru a držet se spíše nad zemí, aby ho v kilometrech kasemat a katakomb nakonec nelapil spíše strýček Hádes. V bezmála venkovských uličkách a jihomoravském podnebí je beztak jako v nebi. Turistům, kteří si s pouhým popíjením nevystačí, stojí za návštěvu znojemský hrad, postavený na prastarém kultovním místě a částečně přestavěný na zámek, Klášter Křížovníků s červenou hvězdou nebo kostel sv. Mikuláše. Kouzelný je také ovocný sad, který se rozkládá pod ním, na úbočí kopce.
3. Stříbro
Původně hornická osada byla díky svému rychlému rozvoji, a především atraktivní surovině, ve 13. století povýšena na královské město, které až do konce druhé světové války vzkvétalo. V té době bylo pro svou etnickou příslušnost zhruba devadesát procent jeho německého obyvatelstva vysídleno a město zůstalo napospas šedé urbanistice, která v době socialismu pohltila české pohraničí. Že ne vždy je ovšem socialistický plánovač tím největším strašákem, se ve Stříbře ukázalo v případě nedávné revitalizace Masarykova náměstí. Ta z něj vytvořila poněkud bezduchý prostor s desítkami nesmyslných fontánek. Přesto Stříbro stojí za návštěvu. Už pro tu renesanční radnici, venkovské uličky s kdákající drůbeží nebo krásný, opuštěný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který má – na rozdíl od revitalizovaného náměstí – opravdu ducha.
4. Žatec
Součástí vlastivědných učebnic se Žatec stal především díky své poloze, uprostřed největší české chmelařské oblasti. Že je jeho historie s vařením piva spjatá velmi pevně, dokládá nejen přítomnost několika pivovarů, ale například i Chmelařského institutu nebo zábavného a výukového komplexu se vznosným názvem Chrám chmele a piva. Ačkoli jsou některé pivovarnické památky velkolepé (novorenesanční Dreherův pivovar je cenná technická památka), bývalé královské město Žatec neznamená pouze chmel. Město je doposud obehnané hradbami a díky pozvolným opravám si do značné míry zachovává svůj původní ráz. Okouzlí svou atmosférou, jistou syrovostí a historií, a to i vcelku novodobou.
5. Cheb
Severozápad Čech je pro výletníky většinou prach, špína, potažmo láznící se Rusové. Proto ho v plánování svých cest často vynechají, a tak trestuhodně přehlížejí například Cheb. Ten býval slavný a krásný, a přinejmenším ta krása mu naštěstí zůstala. Má za sebou velmi dlouhou historii a je až obdivuhodně zachovalý. Návrší nad řekou Ohří bylo prokazatelně osídleno už v 9. století n. l., nejstarší zachovalou památkou jsou pozůstatky románského hradu a městského opevnění Friedricha Barbarossy. Vůbec největší perlou města je ale možná Špalíček. Tento blok jedenácti měšťanských domů, rozdělených úzkou Kramářskou uličkou, vyrůstal od 13. století na místě masných krámů. Díky němu a dalším měšťanským domům je chebské náměstí vskutku malebné. I když tak trochu po bavorsku.
6. Rabštejn nad Střelou
Kdo si chce udělat výlet do pohádky, nechť vyrazí do Rabštejna. Toto nejmenší české historické město svou bývalou slávu města královského postupně ztratilo do té míry, že ho v roce 1980 nakonec pohltilo město Manětín a počet jeho obyvatel klesl až ke dvacítce. Během 2. světové války byla vyvražděna kdysi významná židovská komunita, po válce pak město opustila německá většina. Úpadek čilého života Rabštejna má na svědomí jeho ponurost, kterou ale během sezon naruší „lufťáci“, kterým zde v současné době patří nejvíce nemovitostí. Romantické nátury se nasytí libými pocity při toulání po zříceninách gotického hradu, tamní pobyty „největšího Čecha Karla IV. “ uspokojí milovníky historie. Městečko na ostrohu nad řekou Střelou má každopádně genia loci, ať už se kocháte bývalým klášterem Servitů, mostem, který stářím předčí ten Karlův, anebo jen zasněně hledíte do houštin přírodní památky Horní Střela.
Další šestici naleznete na následující straně.