Oscarová sezóna je tady, což znamená, že se začnou objevovat filmové životopisy a herci začnou morfovat do profláknutých historických figur.

Václav Rybář 15.10.2014, 14:00

Abyste v Hollywoodu dosáhli na hereckého Oscara, musíte se trochu snažit. Nestačí prostě přijít na scénu a odehrát repliky ze scénáře. To je standard. V oscarové sezóně musíte hrát buď extrémně vyhublého, extrémně obtloustlého nebo extrémně extravagantního člověka. I pokud to není jen bílý heterosexuál ve středním věku, lezou vaše šance strmě vzhůru. A když se jedná o skutečnou historickou postavu, do které se musíte tzv. proměnit, pak jde doslova o bingo. Není divu, že podzimní sezóna, která vždy přichází po té prázdninové, jenž je plná nenáročných blockbusterů, se vždycky přímo zaplní nejrůznějšími životopisnými filmy. Akademie má radost z toho, že jí sami tvůrci usnadní práci (ostatně věkový průměr v některých porotách je vysoko přes šedesát, takže někdy opravdu stačí, že „je to barevné a hýbe se to“), školní dítka zase jásají nad tím, že ušetří čas, který by jinak musely strávit nad povinnou četbou. Tohle klišé už samozřejmě otupilo svoje hrany, takže vám ani volba té správné osobnosti nezajistí vždy vysněnou sošku – jednoduše proto, že podobný nápad má každoročně půl tuctu herců – ale schválně se uprostřed listopadu rozhlédněte po premiérách a uvidíte, že tenhle trend jen tak neumře. Zvlášť když je pořád odkud brát. Sami posuďte, jak dobrou práci na hercích odvedli maskéři – exteriér se většinou povede vystihnout dokonale, ne vždycky to ale znamená povedený film. Jedním z nejbolestnějších příkladů poslední doby je Ashton Kutcher jako Steve Jobs. Na obrázku je naaranžovaný dokonce i do stejné pózy a kulis, herecky ovšem zcela selhává, když se snaží skrz Jobsova gesta a trademarkové proslovy do diváka napěchovat životní příběh jablíčkového vizionáře. Někdy je to opravdu jen to make-upové pozlátko.