Naopak je zcela zřejmé, že Vladimír Putin na území cizího státu posílá vojáky své pravidelné armády a že tedy jde o regulérní válku, byť oficiálně nevyhlášenou. Tady je pár zásadních momentů:  

1. Elitní vojáci, nebo troubové?

Vycvičení výsadkáři, a zabloudí přes hranici dvacet kilometrů na území cizího státu? V době speciálních vojenských map a GPS navigace? Pokud je to pravda, nemusíme mít z Rusů strach, protože jsou to ožralí a dementní mužici odněkud ze stepi. Karikatura z dob rusko-japonské války s názvem „Posedíme u moře a uvidíme“: nadživotně velký ruský mužik míří ‚nadživotně‘ velkým dělem na pobřeží přístavu Port Arthur, kde stojí Japonci a jejich spojenci a chystají se dobýt ruskou pevnost, čemuž se mužik ironicky směje, protože očekává posily, které pak skutečně následující rok v květnu dorazí, aby byly záhy rozprášeny během slavné námořní bitvy u Cušimy. Historie se bohužel/dík neopakuje.  

2. Čeká je kulka nebo gulag?

Po konci druhé světové války se sověti se svými vojáky, zajatými nepřítelem, vůbec nepárali. Když jim padli do rukou, buď je zastřelili za „kolaboraci s nepřítelem“ nebo je za „zbabělost“ poslali do pracovního tábora na Sibiř. „Vážně věřím, že zabloudili, protože hranice není vyznačena,“ řekl o výsadkářích Putin. Oni sami teď nejspíš věří, že je časem ze Sibiře propustí. Naivkové… Vězeňský tábor v Krasnokamensku, v němž seděl i Chodorkovskij. V roce 2011 vyhořel (ten tábor), ale v Rusku je jich dalších několik set podobných.      (Profimedia.cz)  

3. Nebylo to první „zabloudění“

Ruští a sovětští vojáci mají v „zabloudění“ velkou tradici. V říjnu 1956 „zabloudili“ do Maďarska. Oficiálně tam zabili 2652 lidí a 19 226 jich zranili (někteří historici ale počet padlých Maďarů odhadují na desetitisíce). V srpnu 1968 „zabloudili“ do Československa, což nás stálo 108 mrtvých a přes pět set zraněných. V prosinci 1979 „zabloudili“ do Afghánistánu, kde zabili asi 600 000 až dva miliony lidí a asi tři miliony jich zranili. V roce 1962 zabloudily na Kubu sovětské rakety s jadernými hlavicemi.  

4. Neztratili se jen ruští výsadkáři, ale i ruské tanky

Západní vojenští specialisté si všimli zajímavé věci: proruští separatisté mají tanky, které jim mohla dodat jen Moskva. Putin tvrdí, že separatistům vojensky nepomáhá. Veškerou bojovou techniku, kterou mají, prý museli ukořistit v ukrajinských kasárnách a skladech. Na jednom videu ze Sverdlovska se ale objevuje tank T-72BM „Rogatka“ s nezaměnitelným výbušným reaktivním pancéřováním Kontakt-5. Tento typ tanku Rusko v minulosti nikam nevyvezlo, a na Ukrajinu už vůbec ne. Používá ho jen ruská armáda. Více ZDE. Krásný válečný stroj T-72BM, jehož přízvisko „Rogatka“ znamená v češtině „Prak“.  

5. Zabloudí po výsadkářích i prsty?

Na Ukrajině „bloudí“ vojáci velmoci, která má jaderné zbraně. Co když se podobně jako těch deset mužů splete i nějaký velitel odpalovacího zařízení raket s jadernými hlavicemi a „omylem“ něco zmáčkne? Stačilo by, kdyby si spletl ukazováček a prostředníček… Po incidentu se zadrženými výsadkáři se taková ruská „chyba“ nedá vyloučit. Proč už v Brdech dávno nemáme americký radar, který by nás před raketami z východu varoval? A proč už na českém území dávno nestojí podzemní sila s americkými jadernými raketami, které by Moskvu odstrašovaly? Jsou to jen řečnické otázky – odpověď známe. V srpnu 2008 se totiž ukázalo, že „česká“ a „mírová“ iniciativa Ne základnám! byla financována z velmi podezřelých zdrojů s ruskými kořeny. Více ZDE. Červené tlačítko s nápisy „přetížení“ a „reset“ věnovala Hillary Clintonová Sergeji Lavrovovi v rámci setkání, jehož cílem bylo významně posílit vzájemné vztahy obou velmocí. To se ovšem stalo tak dávno, že už to dnes není pravda (6. března 2009). (Profimedia.cz)   Těch deset výsadkářů byli prostě agresivní Rusáci. Čím déle bude Západ včetně České republiky váhat s morální, politickou a vojenskou pomocí Moskvou přepadené Ukrajině, tím hůř pro nás. S jídlem roste chuť, a až budou tanky s výsadkáři v Praze na Václaváku, bude už pozdě.