1. Don Giovanni

wikipedia.org Podnikatelské baroko se vším všudy: Hotel Don Giovanni, postavený počátkem 90. let u zastávky metra Želivského, je budovou, kterou mnozí architekti považují za nejošklivější pražskou stavbu vůbec. "Neadekvátní měřítko poškozující horizont, mizerná proporce, vyprázdněný fasádní formalismus. Zkrátka příliš silná koncentrace hnusu na jednom místě," citoval server iDnes.cz názor architekta Petra Buriana. Hotelu se přezdívá "dort" nebo "pařez" - a ani jedno z toho není lichotka.

2. Vlaková hrůza

atlasceska.cz Pokud jste někdy do Prahy přijížděli vlakem, tak víte, že na místa v okolí železnice není hezký pohled. Rozpadlé industriální budovy na Smíchově připomínají spíš kulisu válečného filmu než část hlavního města, zadní trakty činžáků v Karlíně nebo Libni na vás zase dýchnou atmosférou Balkánu. A když z vlaku vystoupíte a ocitnete se na Masaryčce nebo Smíchovském nádraží, tak se rozhlédněte kolem - ze všeho nejspíš si budete připadat jako v severních Čechách na konci 80. let. Nebo v Rumunsku v letech devadesátých. Problém je, že ty severní Čechy i ta rumunská města dnes vypadají lépe než tyto části Prahy.

3. Stará sídliště

wikipedia.org I sídliště se dá postavit tak, aby svým vzhledem neuráželo a žilo se v něm pohodlně. Ale betonové kolosy v Lužinách, Stodůlkách, Proseku a Jižáku mají do tohoto ideálu hodně daleko. Hnusné paneláky s netěsnícími okny, minimum zeleně, hluk. Další ze strašných dědictví socialismu, která Prahu stahují do hlubin. Co si má pak myslet turista, který ať přijíždí do Prahy odkudkoliv, vždy musí projet kolem hradby z panelů. Ano, Praha není město, kam můžete vstoupit zadními vrátky. Krásné, nádherné centrum - de facto z 90 procent postavené do roku 1918, tady ještě za toho "nenáviděného" Rakouska, pak pár dobrých dojezdů z doby první republiky a nakonec děs a hrůza, kdy Československo bylo odtrženo nejen od lidského měřítka, ale i od moderních architektonických proudů.

4. Okolí Perlovky

maps.google.cz Dřív bylo toto území vyhlášenou zónou šlapek, a i to snad bylo lepší než současný stav: Úzké rozbité chodníky, pomočené od psů. Úzké ulice s mizerným povrchem, které se nikdy nepodaří opravit, protože kdyby je magistrát kvůli opravě uzavřel, už takhle špatná dopravní situace v centru by se změnila v totální kolaps. A na světě snad nenajdete jiné hlavní město, které by bylo tak posrané od psů: hovna v parku, hovna na chodníku, rohy domů čpící psí močovinou, výkaly na botách. Jsou všude – Praha je čokoládové město.

5. Karlovo náměstí

turistika.cz Mohlo by být pražským Central Parkem, ale není a nebude. Po obvodu Karláku i skrz něj jsou totiž vedeny rušné silnice s tramvajovými tratěmi. Nemůžete si sem tedy jít zaběhat (pokud nechcete kroužit kolem kašny nebo zabíhat do podchodů), nemůžete se tu ani pořádně projít a kvůli zvýšenému počtu asociálů a pejskařů zapomeňte i na nějaký kultivovaný odpočinek. Zkrátka obrovská plocha, která je ve výsledku naprosto nefunkční. Kultivovaný turista, Belgičan, Dán, nebo Moravan se tu bude cítit jako ve vězení. Kdyby si Pražáci svojí pasivitou nenechali vykrást město (tunel Blanka a spol.), mohla se doprava zahrabat pod zem jako třeba v Mnichově nebo Bruselu a Karlák by bylo výjimečné místo. Jenže i ty malé tunely by byly vytunelované.

6. Anděl

travelguide.com Kvůli obchodnímu centru a novým kancelářským budovám je Anděl přelidněný a musíte se jím doslova probojovávat. A jako na každém dopravním uzlu je i zde obrovská koncentrace přesně toho typu lidí, který potkávat nechcete: žebráci a bezdomovci blokují chodník před Albertem, lavičky jsou výsostným územím nezaměstnaných Romek a pravidelně zde mají svá hudební vystoupení psychopatičtí křesťani. Přitom kdyby se chtělo, bylo by to příjemné místo, ale dnes je to jen jedno velké přestupiště lidí, kteří míří z a do svých paneláků na Barrandově apod.

7. Znásilněný Václavák

wikipedia.org Krásné a velké náměstí evropských parametrů... kdysi. V 70. letech ho komunisti přetnuli magistrálou a náměstí tím spolehlivě zlikvidovali. A jako by se od té doby z Václaváku postupně vytrácelo všechno krásné a naopak se na něj nabalovala špína a zmar. Fastfoody, směnárny, atrakce pro turisty, prázdné stánky, ožralí bezdomovci, feťáci, v noci i dealeři a šlapky. Přidejte ještě strašnou novou budovu Národního muzea (dříve v ní sídlilo Federální shromáždění či Svobodná Evropa), a apokalypsa je úplná. A malý podotek k dopravě. Praha je sice krásné město, ale pokud vedete přes hlavní náměstí dálnici, nesvědčí to o kulturní úrovni jeho obyvatel. A argument, že se s tím nic nedalo dělat, že o magistrále rozhodli komouši, neobstojí. Protože když něco podobného chtěli udělat soudruzi v polském Krakově, vyšli Krakované do ulic a stavbu znemožnili. A Pražáci? Ti mlčeli nebo chodili v rámci akce Z na brigádu ničit své město. A tak když dnes jedete po dálnici z Berlína do Vídně, jedete přes Václavák. Absurdní, smutné, nechutné.

8. Karlův most

wikipedia.org Po Karlově mostě proudí denně tisíce turistů a všichni se opájejí pocitem slavné historie. Ano, představa šest set let staré tradice je lákavá a turistům se dobře prodává, ale most je z velké části postaven nově, protože byl několikrát silně poškozen povodněmi (v roce 1890 například voda strhla dva jeho oblouky, jak ukazuje fotka). V roce 2007 navíc začala rozsáhlá oprava mostu, a jak se později zjistilo, bylo při ní velké množství historických stavebních kamenů zbytečně nahrazeno novými. To už je autentičtější projít se po Nuseláku, ten si na nic nehraje. A navíc: to je řečí, že most patří všem. Houby, když tam chcete jen tak hrát na kytaru, napadnou vás agresivní šumaři a stánkaři, co mají povolení. Když tam chcete fotit se stativem, jsou tam hned měšťáci a chtějí povolení za pořizování profesionálních fotografií. Smutné.

Aby byl neveselý obraz Prahy úplný, přečtěte si ještě, co všechno Pražáci závidí venkovanům!