Česko je Čoklostán, ve kterém žijí asi dva miliony psů – nejvíc v Evropě. Jen Prahu s námi sdílí sto tisíc psů. Osamělým lidem poskytují emoční berličku, ostatní ale ohrožují a obtěžují. Svoboda vlastnit čokla přitom končí při jeho nevítaném průniku do našich životů. Ilustrativně se to dá ukázat na následujících případech:

1. Prskají na nás hnus

Proč se na tohle máme koukat? Máte tříleté dítě, které je každou chvíli nemocné. Když je právě chvilku zdravé, na procházce k němu přiběhne chrchlající a smrkající pán s chřipkou a začne na něj plivat. Přesně to samé dělají psi našim dětem. Žerou mršiny a hovna, olizují si navzájem zadky a vagíny, a pak se vrhají na cizí lidí a slintají na ně.

2. Vyvolávají v nás strach

Máte strach z Pákistánců, protože unesli Tonča a Hanku. Sice víte, že ten strach je iracionální, ale nemůžete si pomoct – prostě se jich bojíte. Právě proto taky nejezdíte do Pákistánu a nepřejete si, aby oni jezdili sem. Považujete proto svoji zemi za bezpečnou, když tu nejsou. A teď si představte, že někde v lese z křoví vyskočí Pákistánec a s křikem běží k vašim dětem. Skáče po nich, až je srazí k zemi.Přesně to samé dělají psi v parku, kam chodíte proto, že je tam vstup se psy zakázán. Vy máte strach, ale páníčci křičí: "Ale no tak, snad byste se ho nebál? On nekousne, on je hodnej!" Jenže vy ten strach, třeba iracionální, máte. Prostě si nepřejete, aby se k vám čokl přibližoval, tečka.

3. Obtěžují a kradou

S kamarádem si v parku házíte tenisákem nebo frisbíčkem. Najednou přiběhne pokérovaný hromotluk, váš majetek vám sebere a uteče. Když vám ho náhodou vrátí, tenisák nebo frisbíčko je celé okousané a poslintané. Přesně to samé dělají psi za veselého pokřiku páníčků: "On si chce taky hrát, víte?" Je to asi stejné, jako kdybyste tomu páníčkovi vytrhli z ruky mobil, že si jen zahrajete pár her a zavoláte.

4. Jsou úchylní

S přítelkyní sedíte v kavárně, když vtom dovnitř vběhne slintající bezdomovec. Vleze si pod stůl a s výkřikem: "Jé, slečno, vy ale máte voňavý kalhoty!" vrazí vaší přítelkyni obličej do klína a začne ji očuchávat. Přesně to samé dělají psi, a páníčci se tomu smějí.

5. Smrdí v práci

Šéf si do práce každý den vodí svého starého dementního otce. Otec šmejdí mezi stoly, krade vám z tašky jídlo, prdí, smrdí, slintá, blije, sere, štěká, chrápe... Zvedá se vám z toho kufr, nemůžete se soustředit na práci a šéfa považujete za totálního sobce. Proč sakra nedá otce do pečováku? Proč mu nenajme ošetřovatele, který s ním bude doma? Proč ho každý den tahá do práce, kde všechny obtěžuje? Přesně to samé dělají majitelé starých psů. Přesvědčují vás, že musíte mít ohled, a ještě jsou uražení, když jejich poblitého smrdutého psa zpod vašeho stolu vyhodíte. "Tady nás nemají rádi, Oliverku," rozčiluje se šéf. Ne "je", ale toho čokla. Kdybyste prováděli transplantace srdce, prděl by snad Oliverek pacientům v narkóze do masky?

6. Jsou neohleduplní

Jedete autem a zpoza rohu vyrazí nafetovaný a nalitý řidič. Šněruje to před vámi ze strany na stranu, dělá myšky, "z legrace" vám to napálí do boku... Přesně to samé dělají psi cyklistům a běžcům v parku. Se štěkotem se vám pletou pod kola, pronásledují vás, stresují, vrhají se vám po nohou, koušou vás... Běžící nebo jedoucí člověk je pro ně prostě kořist. Parky jsou přitom pro lidi, ne pro psy. Když si jdeme zaběhat, nechceme být obtěžováni a stresováni čokly. Je to asi podobné, jako když jedete sto třicítkou po dálnici. Taky byste přece nechtěli, aby se po vozovce motala mateřská školka.

7. Dělají bordel

V bytě nad vámi bydlí kutil, který si rád vyřezává. Jenže to nedělá lupenkovou pilou, ale motorovkou. Začne v šest ráno a vyřezává někdy až přes půlnoc. Přesně to samé dělají majitelé psů, kteří je nechávají samotné doma. Čoklové pak celý den vyjí a štěkají na celý dům bez ohledu na to, že chcete spát nebo pracovat. Když to majiteli vytknete, řekne vám: "To víte, stýská se mu, přece byste se na něj nezlobil..."

8. Znehodnocují vám majetek

Koupíte si nové bílé kalhoty. Vyrazíte v nich na procházku, když přiběhne somrák a očistí si vám o ně zablácené boty. Přesně to samé dělají psi, a majitel v nejlepším případě křikne: "Fuj je to!" To "fuj" ale není zasviněný pes, to "fuj" jste vy.

9. Všechno zašpiní

V parku se chcete natáhnout na trávu. V poslední chvíli si ale všimnete, že tam právě sere nějaký manažer. Je slušně vychovaný, takže svoje hovno sebere do pytlíku a vyhodí do koše. Ale stejně, lehnete si na to místo ještě? A my si máme lehnout do trávy, kam kálel pes? To, že hovno po psovi uklidíte, to nestačí. Vždy ho tam kus zůstane.

Proč ne i orangutani?

Aspoň neštěkají... Proč mají pejskaři zasahovat do našich práv a svobod a obtěžovat nás svým koníčkem? A když psi, proč ne třeba i orangutani? Chovatelé orangutanů by si své zvířecí miláčky mohli venčit na stromech v parku a v tramvaji nebo v metru by se orangutani houpali na tyčích... Samozřejmě přeháníme. Obranou proti Čoklostánu je podle nás radikální zvýšení poplatků ze psů. Kdyby se za čokla muselo platit třeba 3000 Kč měsíčně (tolik prokouří průměrný kuřák), pejskařům by to řádně zkomplikovalo život a vybrané peníze by se mohly použít na zvýšení čistoty v ulicích a parcích.

Jak se bránit čoklům?

A.

Noste u sebe pepřový sprej a pokud pes překročí bezpečnou vzdálenost, bez varování ho použijte. Lepší cizí čokl zmítající se bolestí než ušpiněné kalhoty nebo prokousnuté lýtko. Ano, pro majitele čokla je to tragický pohled, pro mne ale veselý.

B.

Stanovit povinnost mít psa na veřejnosti na vodítku a s náhubkem může příslušná obec vyhláškou. Obraťte se proto na své zastupitele a vyhlášku si prosaďte. Přísnější pravidla omezující volný pohyb psů dnes chtějí zavést radnice městských částí Praha 2 a Praha 4. Hurá!

C.

Při obtěžování nebo dokonce napadení psy volejte policii. Může se totiž jednat o přestupek nebo o trestný čin. Majitele psa nechte perlustrovat pro případné pozdější vymáhání odškodného.

Chceme žít v čisté a bezpečné zemi! Česko nepatří čoklům, ale lidem! Pryč s Čoklostánem!