Je to asi měsíc, co jsme si na g.cz s gustem kopli do ministra zahraničních věcí Zaorálka. "Češi nechtějí samostatný Tibet," prohlásil totiž, aniž by se nás na to ptal. Všechny Čechy prostě strčil do jednoho pytle a věnoval je jako dáreček čínskému ministrovi zahraničí. Stejně tak se nám ale nelíbí, že si nás bere do huby Martin Bursík. "Pane premiére, mýlíte se, Češi Tibet podporují!" stojí na billboardu, který vyvěsil na Malé Straně. Je to asi stejná kolektivistická pitomost, jako když nalitý holohlavec pokřikuje: "Kdo neskáče, není Čech!" Bursík z nás dělá ovce. Někteří Češi Tibeťany podporují, jiní Češi zase podporují Číňany a většině Čechů je Tibet srdečně ukradený. My sice patříme do první skupiny, ale i tak nám přijde divná akce Vlajka pro Tibet. Fajn, vyvěsíme z okna prapor a vyjádříme tím solidaritu s himálajskou zemí. Myšlenka je to dobrá, ale upřímně řečeno je to tak trochu pokrytecká šaškárna. Asi jako když vegetarián chodí v kožené bundě a přes rameno má koženou tašku. Soudruhům z Pekingu je přece srdečně jedno, co si v nějaké Praze někdo vystrčí z okna. Česká republika je pod jejich rozlišovací schopnosti a tím spíš je nezajímají fangličky. Jo, to kdyby tibetská vlajka vlála na Hradě, to by bylo něco jiného. Jenže na Hradě teď sedí nižší inkarnace. Aby se Číňanů naše podpora Tibetu skutečně dotkla, museli bychom udělat něco, co by jim opravdu vadilo. Třeba přestat kupovat věci vyrobené v Číně. Jenže to už dneska nejde, protože v Číně se vyrábí skoro všechno. Je to levné, je toho hodně a je to rozlezlé po celé planetě. Před pár lety se o tom přesvědčila americká novinářka Sara Bonglorni, autorka knihy "Rok bez čínských výrobků". Když se její rodina pokusila bez Číny obejít, skoro zbankrotovala. Běžné činnosti, jako je třeba nákup dětských hraček, vymalování bytu nebo výlet na kole se staly děsivě drahými. Když se totiž Sara pídíla po původu běžných věcí naplňujících naše každodenní životy, zjistila, že v Číně začíná skoro všechno. Buď je to odtamtud celé, nebo odtamtud pocházejí aspoň suroviny nebo dílčí komponenty. ,,Skončila jsem s útratou téměř 70 dolarů za tenisky pro syna v porovnání s 10 dolarovými teniskami z Číny," píše. Sara to aspoň poctivě zkusila. Mnohem horší jsou mudroprdní žvanilové, jako je třeba právě Martin Bursík. Že je ten člověk pokrytec, víme od února 2009, kdy byl ministrem životního prostředí. Tehdy nám obden cpal děsivá rizika údajného globálního oteplování, které prý způsobuje škodlivý oxid uhličitý. A aby na vlastní oči viděl, jak v Antarktidě tají ledovce, zaletěl se tam na otočku podívat. Letadlo během výletu vyprodukovalo asi 23 000 kilogramů oxidu uhličitého – několikanásobně víc, než průměrný Čech vyprodukuje za celý rok. Bursík tedy svou rozmařilostí ničil přírodu, jejíž ochranou se zaklínal. S Tibetem je to stejné. Bursík má plnou hubu utlačovaných Tibeťanů, ale přitom aktivně podporuje Peking. V roce 1988 se do Tibetu vypravil. Kde myslíte že skončily peníze, které tam utratil? V čínských bankách, respektive v kapsách čínských okupantů, kteří v Tibetu ovládají všechno od víz, hotelů a restaurací až po prodej autobusových jízdenek a pronájem aut cizincům. A teď se pozorně podívejte na tuhle fotku: Foto Tomáš Krist / MAFRA /Profimedia.cz. Bursík stojí před svým billboardem na podporu Tibetu a u ucha má iPhone 4. Naprostá většina produktů firmy Apple přitom vzniká v Číně. Vyrábějí se tam v děsivých podmínkách ekologického pekla a novodobého otrokářství. Ve městě Šen-čen stojí továrna firmy Foxconn, která je jedním z hlavních dodavatelů Applu. Pracovní podmínky jsou tam tak otřesné, že desítky čínských zaměstnanců Foxconnu páchají sebevraždy. Z daní, které Foxconn z "krvavých peněz" odvádí, přitom Peking platí tanky ve Lhase a vězení pro tibetské aktivisty. Pokrytec Bursík se na tématu Tibetu prostě jen snaží sbírat politické body. Jednou za rok vyvěsí tibetskou vlajku, koupí si billboard s dalajlamou, v televizi utrousí něco mudroprdného o Lhase... Přitom ale s Číňany koupí iPhonu a dalších čínských výrobků vesele kolaboruje. Leda že by si ten telefon pořídil před 7. říjnem 1950, kdy do Tibetu vtrhly tanky s rudou hvězdou. Kdyby to Bursík s Tibetem myslel vážně, zahodí mobil, přestane hloupě kecat a před svým palácem ve Sněmovní ulici prokáže stejnou odvahu k činům, jako sami Tibeťané: Tibeťan Jamphel Yeshi (27) se v březnu 2012 v indickém Dillí upálil na protest proti návštěvě čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa (foto www.adelaidenow.com.au).