Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají poslední dva týdny na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že se OSVČ zkrátí čas, který musí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
Důležité je, že ty OSVČ, které mohou a chtějí vstoupit do režimu paušální daně, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému finančnímu úřadu nejpozději 10. ledna 2022. Při promeškání této lhůty už se situace nedá zvrátit a daná OSVČ musí na vstup do režimu paušální daně počkat až do roku 2023.
Pro příští rok činí paušální daň 5994 korun měsíčně, za celý rok tedy 71 928 korun. Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění (2627 korun), o 15 procent navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění (3267 korun) a daně z příjmu fyzických osob ve stejné výši jako letos – 100 korun.
Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí.
Živnostníkům paušální daň ušetří čas a papírování, neboť nebudou muset komunikovat se třemi různými úřady, ale jen s jedním. Zbaví se složité administrativy, a navíc budou mít klid od případných kontrol z finančního úřadu.
Z OSVČ s příjmy do milionu korun ročně se však přechod na paušální daň vyplatí jen některým. Celkově se podle předloňských odhadů měla vyplatit zhruba 140 tisícům poplatníků, nakonec se do režimu přihlásilo jen něco přes 70 tisíc OSVČ.
Paušální daň se totiž zdaleka nevyplatí všem. Hlavním důvodem je to, že se týká jen neplátců DPH, tedy jen OSVČ, které mají nižší roční obrat než milion korun. I kvůli současné rapidní inflaci, nejrychlejší od roku 2008, představuje takto stanovená hranice, jež je již tak poměrně nízká, stále zásadnější překážku pro vstup do režimu. Pokud by ČR ovšem získala od EU výjimku na zvýšení ročního limitu obratu, třeba na dva miliony korun, okruh OSVČ, kteří využívají režim paušální daně, by se mohl zvýšit až k úrovni počtu 200 tisíc.
Paušální daň se například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí hlavně těm s vyššími příjmy (nepřesahujícími ovšem milionový limit, pochopitelně), kteří zároveň nemají děti, ani manželku. Doslova „ternem“ ale může být paušální daň pro mnohé OSVČ, resp. živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál (např. autoři textů apod.).