Před 83 lety se z koncentračního tábora Osvětim podařilo utéct polskému mladíkovi Taudeuszovi Wiejowskimu, a stal se tak vůbec prvním vězněm, jemuž se to podařilo. Jeho útěk byl inspirací pro další vězně, které by čekala jistá smrt. Té se ostatně dočkal i Wiejowski, který byl o rok později znovu zatčen a následně zastřelen v obci Jaslo.
První uprchlík z Osvětimi
Taudeusz Wiejowski dokázal 6. srpna 1940 něco naprosto neuvěřitelného a do té doby nemyslitelného. Podařilo se mu totiž utéct z koncentračního tábora Osvětim, což se předtím nikomu jinému nepovedlo. Stal se tak velkou inspirací pro další uvězněné Poláky, kteří za branami „pekla“ čekali na jistou smrt. Mladý Taudeusz byl původním povoláním švec a do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau se dostal v polovině června 1940 v rámci prvního transportu polských vězňů, kteří byli vypraveni z vězení v Tarnově. Do nově otevřené Osvětimi putoval s dalšími 727 vězni, kteří v té době nevěděli, co se zde bude odehrávat za zvěrstva.
Jeho vězeňské číslo bylo 220 a nacisté mu ho vytetovali na předloktí. Nicméně Wiejowski se rozhodl, že z tábora uteče. Umínil si, že při první možnosti využije příležitost. Ta se mu naskytla 6. srpna, když v Osvětimi nastaly problémy s elektrickým proudem. O opravy se starala pětice polských elektrikářů (Boleslaw Bicz, Emil Kowalowski, Stanislaw Mrzyglód, Jósef Muszyński a Jósef Pátek), kteří Tadeuszovi přichystali totožný pracovní oděv. Ten si na konci práce oblékl a nepozorovaně odešel z Osvětimi. O tom, že je Wiejowski pryč, se nacisté dozvěděli až při sčítání vězňů.
Vedení Osvětimi samozřejmě zuřilo a vyhlásilo po Wiejowskim pátrání. Dokonce v rámci věznice rozhodlo o trestu pro všechny vězně, dokud se polský uprchlík nenajde. Všichni vězni museli nuceně stát na jednom místě po dobu 20 hodin. Zároveň měli zakázáno jít na toaletu, a dokonce jim bylo odepřeno i jídlo. Během tohoto trestu zemřel polský Žid Dawid Wongczewski, a stal se tak první obětí tvrdého osvětimského režimu. O den později byly tyto tresty zrušeny, protože nikdo o jeho útěku nevěděl.
To se ovšem netýkalo elektrikářů, kteří se po dvou dnech dočkali výslechu. Nejprve je gestapo chtělo odsoudit k trestu smrti, ale nakonec bylo rozhodnuto o tom, že budou zbiti a následně zajati v koncentračním táboře. Ukázalo se, že čtyři z nich byli členové polské odbojové organizace Svaz ozbrojeného boje. Ze skupinky elektřikářů se konce války dočkal pouze jeden z nich, a to Boleslaw Bicz.
Taudeusz Wiejowski se po útěku rozhodl vrátit do své rodné obce Kolaczyce, kde pobýval až do podzimu roku 1941. Po svém opětovném zatčení byl uvězněn ve vězení v obci Jaslo. Později byl nacisty popraven zastřelením v jedné z nefunkčních naftových šachet. Přesné datum jeho smrti bohužel není známo, takže se můžeme pouze domnívat, jestli se dožil věku 26 nebo 27 let.
I když životní příběh Taudeusze nedopadl příliš dobře, tak se i tak zapsal do historie jako první člověk, kterému se podařilo utéct z Osvětimi.
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
