V rámci našeho cestovatelského okénka se dnes podíváme na německý ostrov Rujána. Jedná se o největší německý ostrov, který leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Více vědět asi nepotřebujete, nebo ano?
Symbol československého cestování
Když se řekne Rujána, tak se mnohým našincům vybaví studené Baltské moře, kde pořád fouká, a které bylo svého času jediné, kam se relativně bez problémů mohlo – Jugoslávie to už bylo něco jiného a nedostal se tam hned tak každý! Takže pro většinu Čechů je tento největší německý ostrov symbolem českého, tehdy československého, cestování. Byla pro ně skutečným rájem. Po pádu železné opony se pro nás otevřel svět a my se tak rozprchli po Evropě, a to převážně po té jižní, abychom lačně užívali prohřátých pláží a teplého moře. Na Balt jakoby se zapomnělo, a to neprávem. Má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout a jeho syrová, možná pro někoho až drsná a chladná krása je podmaňující.
Rujána rozhodně není místem bez historie. Od 6. století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Jiné historické prameny ale uvádějí za původce názvu germánské Rugie, kteří ostrov obývali před dobou stěhování národů. Tak si vyberte, co je vám sympatičtější. Každopádně Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně a v 8.−11. století tu bylo jedno z nejvýznamnějších středisek moci pobaltských Slovanů, kteří čelili nájezdům Vikingů. Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I. Současně kníže přijal křesťanství. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Roku 1325, po smrti Vislava III., posledního přímého mužského potomka, zdědili Rujánské knížectví vévodové pomořansko-wolgastští. Rujána až na jednu výjimku nikdy nebyla samostatná, a to bylo v první polovině 15. století. V průběhu třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů a po Vestfálském míru se stala součástí Švédska. Po napoleonských válkách byl roku 1815 ostrov připojen k Prusku. K další změně došlo po II. světové válce, kdy byla Rujána spojena s Meklenburskem v rámci sovětské okupační zóny a stala se součástí NDR. Po správní reformě v roce 1952 byla začleněna do kraje Rostock. Po znovusjednocení Německa patří Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. A tak tomu snad již zůstane, protože to této seveřance opravdu svědčí!
Tak trochu jiná dovolená
Pokud nesnášíte horko, přeplněné pláže a také představa, že cestujete na svou vysněnou dovolenou skrze celou Evropu společně s dalším bambilionem lidí a v kolonách tak strávíte dlouhé, nekonečně dlouhé hodiny, vám nahání stejnou hrůzu jako návštěva zubaře, tak jste právě našli svoji vysněnou destinaci. Na Rujánu se dá z Prahy dojet za pár hodin, nikde neplatíte navíc mýtné, nepotřebujete ani dálniční známky, prostě pohoda už je jen ta cesta. Jen na jednu věc si dávejte pozor – když minete Berlín, skončí také hustá frekvence benzinek. Může se vám stát, že téměř dvě stě kilometrů žádnou nepotkáte.
Rujána je rozmanitá. Kdo má rád pláže, vyrazí na sever. Kdo upřednostňuje cyklistiku, tak zvolí její střed. Jihovýchod nabízí zase krásné a jedinečné scenérie. Autorka tohoto článku si jako svoji cílovou stanici pro loňskou dovolenou zvolila právě pláže, a tak vyrazila směr lázeňské městečko Binz, kde se nachází známá Prora – obrovský komplex, který nechal vystavět Hitler, a kde si měli užívat rekreaci nacisté. Binz ale rozhodně není jen toto nacistické monstrum. Naopak. Jedná se o elegantní, bohaté přímořské lázně s nádhernou promenádou. Samozřejmě všude na pobřeží najdete typické plážové košíky. I díky nim si připadáte, že se svět zastavil.
Kousek dál se nachází městečko Sellin, které je menší než Binz, ale má neskutečně romantickou atmosféru. Na mole se nachází restaurace, jež to celé již jen dokresluje. Večeře na mole, když do moře zapadá slunce, je sice kýč jak bič, ale má něco do sebe.
Než ale na tuto severní část Rujány dorazíte, nenechte bez povšimnutí město Stralsund, které je pomyslnou vstupní branou na ostrov. Jedná se o staré přístavní hanzovní město, které si zachovalo svůj ráz. Zároveň se zde nachází mořské muzeum a v roce 2008 v rámci muzea bylo otevřeno obrovské veřejné akvárium nazvané Ozeaneum. Jedná se o jedno z největších veřejných akvárií v Evropě. Představuje mořský život v Baltském a Severním moři. Tato obrovská moderní budova má i reprezentativní hlavní vchod a nelze ji opravdu přehlédnout. Nachází se přímo v přístavu, který sám o sobě stojí za vidění.
A ještě se dobře najíte
Na své si na Rujáně přijdou také milovníci gastronomie. Rozhodně nečekejte žádné hokuspokus vaření ala Jirka Babica. Zdejší kuchyně je opravdu zážitkem a její základ tvoří, jak jinak, ryby. Je skoro až povinností ochutnat zdejší alternativu našeho párku v rohlíku – rybu v housce. Jedná se o kus tresky, lososa, nebo co si vyberete, s cibulí v žemli. A je to vážně lahůdka. Čerstvá ryba chutná a voní prostě jinak než ta, která na váš stůl musí dlouhé hodiny cestovat.
Nalákali jsme vás trochu? Jestli ano, tak si určitě nezapomeňte projít naši galerii, která vám právě ona tři místa na Rujáně přiblíží. Prázdniny jsou za rohem. A i když samozřejmě chceme podpořit tuzemský cestovní ruch, tak moře má své kouzlo a jako suchozemce nás láká možná o to víc. A pokud jste ten typ turisty, kterého sice plážování baví, ale také potřebuje něco vidět, tak tady budete určitě spokojení. Připočtěte si k tomu navíc jako další výhodu to, že vás nikde nebudou otravovat plážoví prodejci a vše je tady takové klidnější a neuřvané. A hlavně čisté a funkční. Jo, Balt nás baví.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
