Katherine Coleman Goble Johson, známá též jako lidský počítač, byla americká matematička a vědkyně, která dnes zemřela ve věku 101 let. Její výpočty orbitální mechaniky měly zásadní vliv na úspěch prvních letů do vesmíru s lidskou posádkou. Zasloužila se mimo jiné také o úspěšné přistání lidí na Měsíci v roce 1969.
Za vzděláním dojížděla 180 kilometrů
Katherine Johnson se narodila roku 1918 ve městě White Sulfur Springs. V Západní Virginii tehdy mohli Afroameričané navštěvovat pouze 8 stupňů základní školy, proto musela za vyšším vzděláním dojíždět 180 kilometrů do jiného města. Od mala byla považována za velice matematicky nadanou, důkazem toho bylo její úspěšné dokončení střední školy i univerzity s vynikajícím prospěchem.
Vzhledem k předválečné situaci, kdy byl celosvětovým trendem antisemitismus, nacionalismus a také rasismus, si musela na svou vysněnou kariéru vědkyně dlouho počkat. Pracovala jako učitelka matematiky a první příležitosti se dočkala až po válce v roce 1952, kdy instituce NACA (předchůdkyně NASA) hledala do svého týmu matematiky, aniž by je při tom segregovala podle věku, pohlaví či barvy kůže. Ačkoli segregace nehrála v roli při výběru, hrála roli dále ve vnitřním uspořádání instituce. Afroameričané museli například jíst v jiných jídelnách než kolegové s bílou pletí, stejně tak byly oddělené i toalety. Až s příchodem NASA byla tato segregační pravidla „zrušena“.
Obešla se i bez počítačů, měla jen tužku a papír
Největší nevýhodou, kterou si dnešní vědci mohou představit jen stěží, byla naprostá absence počítačů, které by usnadnily práci. Katherine a její kolegové museli vše počítat manuálně. Především díky jejím matematickým výpočtům mohl poté v roce 1961 letět do vesmíru první Američan Alan Shepherd. Další vesmírné lety, které už vynášely astronauty mnohem výše, byly z hlediska výpočtů mnohem náročnější.
Muselo se do nich započítávat i gravitační působení Měsíce a jiných těles nebo třeba rotace Země – vše muselo být bezchybné. Osobně si ji vyžádal John Glenn, americký astronaut, který se jako třetí dostal do vesmíru a jako první na oběžnou dráhu Země. „Pokud řekne, že je vše v pořádku, jsem připraven letět,“ řekl tehdy Glenn. V té době začala navíc NASA používat počítače, což znamenalo výrazné ulehčení práce a zvýšení výkonu Katherine.
Katherine Johnson se zasloužila o přistání na Měsíci
Pro NASA pracovala Katherine Johnsonová až do roku 1986. Během své dlouhé matematické kariéry vymyslela například navigační tabulky, které sloužily astronautům v případě selhání počítačů, dále vypočítala startovací okno pro misi Mercury v roce 1961. V této době již intenzivně pracovala s digitálními počítači. Svými výpočty vytvořila také základ pro misi Apolla 11 k přistání na Měsíci v roce 1969 a zasloužila se o bezpečný návrat astronautů z letu Apollo 13, který se potýkal s poruchami. Věnovala se i výpočtům ideálních drah, raketoplánů a satelitů.
Doceněna byla až v závěru života
Celou svou matematickou kariéru se potýkala s velikým nedoceněním, aplaus za její úspěchy většinou směřoval k fotogeničtějším a pro média celkově vhodnějším vědcům. Uznání se dočkala až v posledních letech svého života, kdy byla oceněna nejen širokou veřejností, ale také prezidentem Barackem Obamou, který ji v roce 2015 udělil Prezidentskou medaili svobody. O rok později Katherine a její dvě kolegyně celosvětově proslavil film Skrytá čísla, který získal tři nominace na Oscara.
„V NASA nikdy nezapomeneme na její odvahu, vedení a milníky, kterých bychom bez ní nemohli dosáhnout. Budeme dále neúnavně rozvíjet její odkaz a práci, abychom rozšířili možnosti pro každého, kdo může přispět k nekončící snaze rozvoje lidského potenciálu,“ uvedl na adresu Johnson šéf NASA Jim Bridenstine.
Podobné články
Martin Miko
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
