Světem zapomenutý básník Igor Kandra dokázal před lety v Češích probudit chuť číst poezii. I když se jednalo o dílo podprůměrné úrovně s hromadou pravopisných chyb, přesto ho svým způsobem lidé obdivovali a rádi sdíleli na sociálních sítích. Hlavním důvodem byla jeho autenticita. Igor Kandra byl totiž esencí ryzosti a opravdovosti. Jenže pak zmizel.
Génius kýče Igor Kandra
Být legendou ve světě poezie je v Česku poměrně těžký úkol. Naposledy se to povedlo Jiřímu Žáčkovi v básni Maminka, kvůli které ho dodnes nenávidí všechny tuzemské feministky a studentky genderových studií. Igor Kandra je však naprosto jiný level umělce. Díky menšímu facebookovému šmejděníčku jsme zjistili, že tento zapomenutý umělec během posledních let stihl navštívit Egypt i vězení. A dokonce se zvládl zasnoubit se ženou, jež neumí napsat slovo Egypt. Píše ho totiž s měkkým i.
Za Igora Kandru však mluví činy v podobě básní. Nezapomínejme, že tento básník se dostal do útrob oficiální poezie. Je totiž dokonce zmiňován na serveru Musicologica, což je internetový měsíčník Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V článku Nejlepší české nebásně od Pavla Zajíce je Kandrova tvorba popisována jako poezie, která není zatížena literárními předsudky, kritikou ani gramatikou. „Kandra nepřetváří kýč, naopak s ním pevně souzní a díky monotematickým vyznáním, která je schopen chrlit několikrát za den, dává jasně najevo (snad pravou) funkci a využitelnost poezie. Do jaké míry může být pro současné ‚opravdové‘ básníky inspirací, je otázkou, nicméně musíme uznat, že pevně vytyčuje jednu stranu hranic současné české poezie,“ popisuje Zajíc uměleckou tvorbu našeho básníka.
Mnohem lepší než si o Kandrovi číst, bude jeho tvorbu přímo zažít a náležitě prožít. Co myslíte? V galerii toho naleznete víc než dost.
Nejvíce nás na Kandrovi fascinuje fakt, že svoje básně publikuje na Facebooku dodnes. Je to zkrátka ryzí umělec se srdcem na pravém místě a jakýsi novodobý romantik všedních dní.
Podobné články
Doporučujeme
