Dvakrát a dost

Harry S. Truman toho ve svém úřadu zažil opravdu hodně. Muž, který se po smrti prezidenta Franklina D. Roosevelta zničehonic stal nejmocnějším člověkem světa, během svého 7 let trvajícího vládnutí stihl shodit atomové bomby na Japonsko, zachránit Jižní Koreu před komunistickou nadvládou a v Berlíně se poprvé střetl se Sovětským svazem na počátku studené války. Zároveň byl během jeho prezidentování schválen 22. dodatek americké ústavy, který zakazoval americkému prezidentovi vládnout déle než dvě volební období – tento ústavní zákon iniciovala Republikánská strana, která tak chtěla zabránit opakování bezprecedentního 12 let trvajícího vládnutí předchozího demokratického prezidenta Roosevelta. Ten se nechal do úřadu jako první prezident zvolit čtyřikrát, jelikož až do té doby bylo osmileté vládnutí tradicí, se kterou přišel první prezident George Washington. Tento omezující dodatek prošel již v roce 1951, ale vzhledem k rozšířenému zákazu retroaktivity se neaplikoval na úřadujícího Trumana. Ten však částečně i kvůli respektu vůči tomuto dodatku i své nízké popularitě nakonec v roce 1952 odmítl potřetí kandidovat a po inauguraci prezidenta Dwighta D. Eisenhowera v lednu 1953 se stal nezaměstnaným.

GALERIE Harry S. Truman a jeho finanční potíže

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Brzy nato se již bývalý prezident s manželkou vrátili do svého domu ve státě Missouri, který sdíleli s Trumanovu tchyní. I když nám to může při pohledu na některé naše bývalé prezidenty přijít značně podivné, Harry Truman věřil, že jakákoliv pracovní nabídka (a že jich bylo opravdu hodně) od velkých společností, by snížila vážnost nejvyššího úřadu v zemi. Z tohoto důvodu všechny pobídky k finanční spolupráci odmítl a jelikož v té době neexistoval zákon o prezidentské rentě, nezbylo Trumanovi nic jiného než vyžít z armádní penze, na kterou měl jako veterán z první světové války nárok. Ta však činila v té době jen pouhých 112,56 dolarů měsíčně – při dnešním kurzu se jednalo jen o nějakých 1054 dolarů, z čehož nám při přepočtu vychází, že bývalý nejmocnější muž světa musel každý měsíc vyžít z pouhých 24 000 korun. Že Truman svou úctu k úřadu a nezkorumpovatelnost myslel skutečně vážně, dokládá i fakt, že po odchodu z úřadu neměl na svém účtu žádné větší úspory. Dokonce se traduje, že když jej při odchodu z Bílého domu vezl taxík na nádraží, všechny Trumanovy osobní věci se pohodlně vešly do kufru auta.

Musel rozprodávat majetek po rodičích

Jelikož ho tlačila finanční situace, nezbylo bývalému prezidentovi nic jiného než dojít do místní banky ve městě Independence a požádat o finanční půjčku, kterou měl v plánu splatit nejoblíbenější kratochvílí všech bývalých státníků – psaním pamětí. Jenže, i když za svůj dvoudílný životopis dostal 670 000 dolarů, jen samotná daň mu vzala více než dvě třetiny této částky, a navíc ještě musel zaplatit svým asistentům. Takže i po svých pamětech na tom nebyl finančně o moc lépe. Dokonce si v roce 1957 postěžoval svému známému, kongresmanovi Johnu McCornackovi, že nebýt toho, že rozprodává majetek po svých rodičích, musel by jít zažádat o státní podporu.

mohlo by vás zajímat

Britové levičáky za premiéry nechtějí: V roce 1983 labouristé slibovali jaderné odzbrojení. Proti Železné lady neměli šanci

Když se pak politici dozvěděli, jak mizerně si žije jejich bývalý prezident, byl hned následující rok schválen tzv. Former Presidents Act, který zavedl prezidentskou rentu ve výši 25 000 dolarů ročně. Zajímavostí pak zůstává, že jediný další tehdy žijící prezident Herbert Hoover ji i přes svou dobrou finanční situaci přijal, jelikož se bál, že by se mohl Truman za svou chudobu stydět. Ano, i takové čestné státníky svět měl – srovnejte si to třeba s Donaldem Trumpem. A vlastně ani tak daleko chodit nemusíme. Třeba takový Miloš Zeman po svém odchodu z úřadu dostává každý rok 600 000 korun – aspoň nebude muset psát další paměti. Bez nich to myslím zvládneme.