Neskutečných 103 let těšil svět stříbrného plátna Kirk Douglas, podle Stevena Spielberga "jediná skutečná filmová hvězda světa". Ale i ti nejlepší jednou musí na pověstný druhý břeh. Skon herecké legendy potvrdil ve středu v noci jeho neméně slavný syn Michael Douglas skrze sociální sítě.
Hadrářův syn
Když se podíváme na prostředí, ze kterého vzešel, asi bychom nehádali, že se z něj stane hollywoodská giga star. Kirk Douglas se dožil úctyhodných 103 let a byl jedním ze sedmi dětí (mimochodem, byl jediný kluk mezi dívkami) negramotných ruských židovských přistěhovalců. Teď už asi nepřekvapí, že jeho rodné jméno zní Isur Danielovič Děmskij. Douglasův otec byl doma v Rusku koňským handlířem, v USA se stal hadrářem. Rodina v USA přijala příjmení Demsky a Kirk vyrůstal jako Izzy Demsky. Na jméno, pod kterým jej známe dnes, oficiálně přešel těsně před nástupem do námořnictva za druhé světové války.
Už od malička se musel pěkně ohánět, aby rodině finančně vypomohl. Dělal kamelota, číšníka, prodával ovoce na ulici, sem tam něco přes noc pohlídal. Do toho zvládal být pilným školákem a intenzivně se věnoval sportu a od třinácti let i herectví. Díky tomu, že byl několikanásobným studentským přeborníkem v boxu a řecko-římském zápase, mohl po maturitě absolvovat tříletou hereckou průpravu na newyorské Akademii dramatických umění. Na Broadwayi poprvé stanul v roce 1941. Pak přišla válka, po jejím skončení na něj, jeho talent a ďolíček na bradě ale divadelníci nezapomněli a jeho hvězdná kariéra mohla začít naplno.
Vůdce otroků
Kirk Douglas byl svým zjevem, projevem i povahou jasně předurčen hlavně pro jeden typ rolí. Díky ostře řezané tváři, pronikavému pohledu, atletické postavě a široké chůzi se hodil na muže prudké až násilnické povahy, kteří se často stávají oběťmi svého vlastního nemilosrdného jednání. Proto ho režiséři obsazovali do westernů a kriminálek. Herec se ale postupem času toužil ze škatulky spíš vymanit. Takovým prvním krokem k tomu byla jeho slavná role ve filmu Žízeň po životě, kde ztvárnil rozháraného malíře Vincenta Van Gogha. Za svůj výkon byl nominován na Oscara, což v něm touhu hrát charakterní role jen podporovalo. Pracovní nabídky tomu ale neodpovídaly, a tak si Douglas v roce 1955 založil vlastní produkční společnost. Pod její hlavičkou pak vznikl i legendární Spartakus, který herce proslavil zřejmě nejvíc.
Ačkoliv filmů má na kontě mnoho, k tomu navíc ještě další dvě oscarové nominace, v 70. letech stočil pozornost k režii a psaní knih. Jakmile si přečetl román Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven, zakoupil k němu autorská práva, a pak se v jeho jevištní dramatizaci sám představil jako na psychiatrii hospitalizovaný rebel Randle McMurphy. Zajímavé je, že už tehdy Douglas v námětu viděl i vhodný filmový materiál a pro režii si vytipoval Miloše Formana. Když pak o mnoho let později začaly reálné práce na snímku, který známe jako Přelet nad kukaččím hnízdem, oslovil sám od sebe Michael Douglas, kterému Kirk práva ke knize přenechal, právě tento náš československý filmařský poklad. V téhle rodině mají evidentně čuch na talenty.
V 90. letech se zdálo, že život této výrazné hollywoodské persóny skončí. Roku 1991 Kirk jen tak tak přežil havárii helikoptéry a pět let nato prodělal mrtvici, po níž mu doktoři nastavili přísný režim, v rámci něhož má například zapovězen alkohol. Když ale slavil sté narozeniny, jeho osobní lékař mu povolil panáka vodky. Tento "držák" byl nám všem inspirací, že to jde, vydržet. Stačí nesedět na zadku, ponořit se do práce a dělat ve všech sférách života to, co vás naplňuje a motivuje. Nechť je mu země lehká
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
