Nestyďte se a staňte se uklízečkou. Nebo si ji pronajměte.

Češi jsou rovnostáři. Vrchnost nesnášejí a na služebníky se dívají svrchu. A přitom by si měli vážit obou.

Společnost v této zemi byla ještě před druhou světovou válkou značně různorodá, rozhodně tedy ve srovnání s dneškem. Žili tu Češi, Židé i Němci, byli zde chudí, bohatí, elity, chátra i střední třída.

Během války zmizeli Židé i část českých elit, po válce jsme pak vyhnali tři miliony českých Němců. Další podstatnou část elit jsme zlikvidovali po roce 1948 a zkázu dokonala emigrační vlna po roce 1968. Zbylo žalostné torzo společnosti s morálkou nižší střední třídy. A ta je živnou půdou pro závist a nedůvěru k nadprůměrnosti. Zmizel vztah k okolí, odpovědnost za majetek a částečně i schopnost s ním rozumně nakládat.

A zmizela i schopnost vyrovnat se s tím, že lidé si nejsou rovni. Jsme plebejci, kteří ovšem pohrdají službou a tváří se jako mistři světa. Dosud se neumíme sebevědomě chovat ani k velkému majetku a k elitám, ale ani lidem tzv. služebným. Například některé ženy si nenajmou uklízečku, protože nesnášejí, že by se jim někdo hrabal ve věcech. Než uklízečka přijde, tak samy uklízejí, a když uklízečka uklízí, jdou raději ven. Nejmenovaný kamarád dokonce nerad navštěvuje restaurace, protože je tam „obsluhujíci personál“, což mu je nepříjemné. Má pocit, že servíry ponižuje už jen svou přítomností, a dává proto přednost samoobslužným jídelnám.

Češi mají obecně úzkost z toho, že by jim někdo posluhoval. I proto není v našich městech možnost nechat si vyčistit boty.

V Tiraně, hlavním městě u nás často vysmívané Albánie, jsem se u pouličního čističe bot zastavil. Boty mi odborně ošetřil, příjemně jsme si pohovořili a on si vydělal nějaké peníze.

Naproti tomu v Praze se valí zástupy v zasviněných škrpálech a lidé bez zaměstnání se místo čištění bot nechávají nemorálně živit ze státní kasy. Službou a přijetím této služby by přitom obě strany získaly určitou hodnotu – ti bohatší přínos ze služby a dobrý pocit, že pomohli, ti chudší zase peníze a pocit společenského uplatnění. Navíc pracovat coby „služebník“ může být jen dočasné.

Připadá vám hloupé nebo ponižující dávat někomu za drobné úsluhy drobné? Ale ti lidé z toho přece žijí!

Navíc: kdo vydělává hodně peněz, by si měl uvědomit, že to jsou do jisté míry peníze hříšné, že nebyly vydělány jen jím v nějakém společenském vakuu. Ve vyspělých západních i východních společnostech platí, že část těchto peněz se musí vrátit zpět těm méně movitým, ať už ve formě desátků, charity nebo právě placením lidí provádějících různá tzv. služebná zaměstnání. Ovšem někteří levicoví pohádkáři, jako například slovinský filozof Slavoj Žižek, tvrdí, že charita je špatná, protože upevňuje systém, kde někteří jsou chudí a jiní bohatí. Podle nich je třeba jít až na kořen problému a změnit společnost tak, aby charita nebyla potřebná. K tomu by ovšem potřebovali kouzelný prsten nebo aspoň kufřík likvidátor.

Vrchnost Češi nenávidí a na služebníky se dívají svrchu. Přitom to jsou velmi cenná a do jisté míry nenahraditelná povolání. Nepohrdejme sběrači odpadků v oranžových vestách či umývači záchodů. Važme si jich. To oni se starají o detaily, na nichž též stojí naše civilizace. K čemu je bohatství a sláva, když všude bují plevel a válí se bordel a hovna? I sebezámožnější člověk by někdy měl provádět ta „nejnižší“ služebná povolání, a tím jim pomoci vrátit oprávněnou a potřebnou úctu.

Ze služebných prací mají prospěch všichni. Proč u nás v rodinách není rozšířen individualismus au pair namísto kolektivních školek? Proč nejsou ve většině domů domovníci? Kde jsou nosiči zavazadel na nádraží? Kde jsou všichni ti ochotní pomahači, jaké známe například z rozvinuté kultury současné Indie? I vy se můžete někdy ocitnout bez peněz a bez práce. Co uděláte? Pořídíte si třeba vybavení na leštění obuvi, starou židli a budete na hlavní třídě čistit lidem boty? Nebo budete pasivně čekat, až vám pošlou sociální dávky? Nebo to úplně vzdáte a budete se opilý a páchnoucí válet v prostředcích MHD? Co z toho víc přispěje ke světu, v němž byste chtěli žít? My chceme zpět služebníky! Vážíme si jich.

Využili byste služeb uklízečky?

Anketa se načítá...

A ještě si přečtěte o tom, kterak aktivisté chtějí narovnat genderové prostředí. Více mužů do cechu uklízeček a manikérek.


Komentáře