Nejen Rusko a USA zkoumají vesmír: před 10 lety Indie vyslala svou první sondu k Měsíci

Obrázek uživatele vaclav.roman
22.10.2018, 14:08

Přesně před 10 lety odstartovala z kosmodromu Šríharikota první indická sonda nazvaná Čandraján-1, která zamířila k našemu nejbližšímu vesmírnému souputníkovi – Měsíci. Druhá nejlidnatější země světa si zatím nemůže stanovovat takové mety jako vyslání člověka na oběžnou dráhu, a tak se její kosmický soustředí na jednodušší, snáze dosažitelné cíle. Pojďme si podívat na úspěchy smělého indického kosmického programu.

Jak Indové zkoumali Měsíc

Proti první indické lunární sondě Čandraján-1 (což v překladu znamená Měsíční loď), se ozvalo mnoho kritických hlasů. V zemi, kde žijí miliony lidí v chudobě, je obtížné prosadit projekt za téměř stovku milionů dolarů. Kdyby byl projekt úspěšný, pak budiž, jenomže sonda začala mít během zkoumání povrchu Měsíce problémy technického rázu a její mise musela být předčasně ukončena. Poslední kontakt s ní proběhl v srpnu 2009, pak už se spojení navázat nepodařilo a sonda byla prohlášena za ztracenou.

Než byl projekt Čandaján-1 ukončen, vědci se sondu snažili využít k poznání Měsíce, co jen to šlo. Indové například spolupracovali se svými americkými protějšky. Indický Čandraján a americký Lunar Reconnaissance Orbiter uskutečnily společný experiment. K hledání vodního ledu v kráteru Erlanger v oblasti lunárního severního pólu, využili vědci dvou obdobných radarů americké výroby, kterými obě sondy disponovaly. Nakonec byla skutečně odhalena přítomnost ledu.

Sonda Čandraján-1 byla na oběžnou dráhu Měsíce úspěšně navedena 8. listopadu 2008 a o několik dní později vyslala k povrchu Měsíce malou průzkumnou dopadovou sondu. Byla skutečně drobná, měla hmotnost jen 29 kg. Při dopadu byla bohužel zničena, snímky a údaje z jejího sestupu, respektive pádu, se však podařilo odeslat. Indové mohou být i tak hrdí. Je na ní totiž namalovaná indická vlajka.

Další úspěchy indického vesmírného programu

Indický kosmický program nebo Indian Space Research Organisation (ISRO) se plně rozběhl v 60. letech minulého století. Nejvíce se o to zasloužil indický vědec Vikram Sarabhai.

V současné době usiluje ISRO o vývoj vlastní verze raketoplánu, který by byl schopen opakovaného startu a zvládl by dopravovat do vesmíru nejenom náklad, ale i posádku. První test zkušebního modelu raketoplánu označeného jako RLV-TD (Reusable Launch Vehicle Technology Demonstration Programme) proběhl v roce 2016. Stroj odstartoval z kosmodromu Šríharikota, který je situován na ostrově v Bengálském zálivu. Testovací let trval 770 sekund, přičemž zkušební model raketoplánu při něm vystoupal do výšky 65 km. Stroj byl navržen a zkonstruován tak, aby ISRO mohla během letu nashromáždit důležitá data, například o hypersonické rychlosti či autonomním přistání.

Indický vesmírný program zaznamenal úspěch v loňském roce, kdy si dokonce připsal historický rekord. Indická raketa vynesla na oběžnou dráhu najednou 104 satelitů. Vynesení více satelitů naráz výrazně snižuje náklady a Indům se komerční satelity dostávat na oběžnou dráhu daří.

A zde se podívejte na 10 zajímavostí o sondě Cassini - průkopnické misi k planetě Saturn, která předčila očekávání vědců.


Komentáře

Doporučeno pro vás