Proces Machalka a spol.
Bylo 13. dubna 1950, blížila se půlnoc. Zatímco většina Československa klidně spala (nebo se k tomu chystala), příslušníci StB, SNB a lidových milic byli v pohotovosti a krůček před přepadením klášterů a řeholních zařízení 7 nejpočetnějších řeholí v ČSR. Tak začala první fáze tzv. Akce K, která později vešla ve známost jako Bartolomějská noc řeholníků. Jejím cílem bylo úplně zlikvidovat řeholní řády u nás. Násilnou a ilegální akci musel komunistický režim ale nějak omluvit, proto se v historii vrátíme ještě o osm dní dříve...
Tehdy byl totiž opat Novoříšského kláštera Augustin Machalka spolu s dalšími devíti řeholníky odsouzen k tvrdému žaláři za protistátní činnost. Vykonstruovaný proces s duchovními probíhal na základě podstrčených důkazů a pomocí mučení a drog vynucených doznání obviněných. Diskreditace představených byla pro Akci K klíčová, Machalka a jeho kolegové u soudu pochopitelně neměli šanci, přesto se snažili upozornit na násilné praktiky, které na ně byly využity. Jejich námitky ale nikdo neposlouchal.
Bartolomějská noc řeholníků
Akce K byla dlouho plánována a původně měla mít několik fází, vedení strany se ale nakonec rozhodlo pro dva rychlé likvidační zásahy, aby zabránilo útěkům řeholníkům a omezilo možnost veřejnosti proti zásahu protestovat. V první vlně členové bezpečnostních složek pochytali 2376 mnichů, kteří byli odvezeni do speciálních internačních táborů. Řeholníci se nebránili, a tak se to obešlo bez násilí.
Druhá etapa, nazvaná K2, pak proběhla mezi 27. a 28. dubnem. V jejím rámci se uskutečnilo ničení klášterů a řeholních zařízení. Byly zabaveny finanční úspory řádů, rozkraden cenný movitý majetek, zmizela řada cenných spisů či uměleckých děl a samotné budovy byly tímto krokem vydány na pospas chátrání, případně cíleně ničeny. Znamenalo to nevratný a vážný zásah do českého kulturního dědictví. Řeholníci byli v táborech nuceni k náročné fyzické práci a účasti na "převýchovných" školeních, většina jejich řádů byla formálně rozpuštěna a přesto, že několik mnichů podlehlo a vrátilo se do civilního života, většina se svého přesvědčení držela.
Na Akci K o několik měsíců později navázala Akce Ř, která znamenala totéž v bledě modrém; šlo o likvidaci ženských řeholních řádů v Československu, průběh tohoto zásahu byl ale oproti Bartolomějské noci řeholníků trochu mírnější a pozvolnější.
A tady 50 let lynčování katolické církve komunistickým režimem.