Určitě znáte rčení jako „nenos dříví do lesa“, „sovy do Athén“ nebo „písek na pláž“. Jenže právě tohle musejí některá města v tropických rájích dělat, protože turisté z nich každoročně odnesou desítky tun písku. Po malých hrstech nebo poloplných plastových láhvích. Malý suvenýr na památku může mít podobu písku, několika hezkých kamínků nebo neporušených mušliček.

31712246396_a18277bf88_k.jpg

Kamenné umění vypadá hezky na pohled, ať už v přírodě nebo zarámované doma na krbu, ale hromadné přesouvání kamenů ze strání může mít podle odborníků dalekosáhlé následky. (Foto: foto © Ivan Brezina)

Ponechme stranou, že nádherný lesklý oblázek se často ještě v kapse změní ve vysušený obyčejný kámen, kterému je potřeba vrátit krásu opětovným namáčením – důležité je, že se dotyčný „turista-zloděj“ stává kolektivním pachatelem. Na Sardinii museli kvůli vyprazdňování pláží hned několik ohrožených míst uzavřít a na letišti Elmas každoročně zadrží na 40 tun písku. Nejen na Sardinii za to mimochodem dostanete hned na místě flastr od 300 do 3000 eur. Za petku s pískem je to přísný trest, ale stačí se podívat na zasažené pláže po náletu turistických kobylek a pochopíte, proč stále víc zemí přijímá nejpřísnější opatření.

shutterstock_83201095.jpg

V případě korálů vysoké pokuty a odstrašující příklady zabraly, ale písku a mušlí jsou přece všude tuny, no ne? (Foto: foto © Ivan Brezina)

Pláže bez písku rychle podléhají erozi, a z map tak mizí celé turistické atrakce. Sběrači mušliček zas kradou příbytky krabům, ale i materiál na stavbu hnízd pro ptáky. Na španělské pláži Llarga se během třiceti let ztrojnásobil turistický ruch, zatímco výskyt mušlí a lastur klesl o 60 %. Na Havaji zas lidé odváželi lávové kameny ve velkém, a tak si místní museli vymyslet legendu o hrozivé kletbě, aby turistický nešvar omezili.

profimedia-0356178583.jpg

Odvážením lastur vlastně vytváříme krabům realitní bublinu. Je to jako s byty v Praze – je jich čím dál tím méně a málokdo si je může dovolit. A co chudák krab, když mu před nosem vyfouknete výstavní 4 KK s omítkou bez prasklin? (Foto: profimedia.cz)

Věci zkrátka mají hodnotu tam, kde jsou. Copak si nevzpomínáte na báje o lidech, kteří se snažili odnést zlato nalezené v horách domů, jen aby se jim ve světnici proměnilo v kámen? Jedna ze základních turistických pouček zní: Nechte pouze otisky, odneste si pouze zážitky. Porušujeme ji už tím, že pořizujeme fotky a krademe tím danému místo „duši“, ale mnozí z nás si zkrátka chtějí odnést něco hmatatelného. Nebo alespoň zanechat větší otisk a třeba přesunout pár kamenů a postavit malou pyramidku v horách, dát ještě jeden kámen na vysoký sloupeček na skále.

shutterstock_398426749.jpg

Tzv. kamenní mužíci dříve usnadňovali bačům orientaci v horách. Dnes jsou jen znamením toho, že v okolí vede turistická stezka. (Foto: foto © Ivan Brezina)

I tím ovšem narušujeme přirozený pohyb hornin a motáme budoucím archeo­logům a geologům hlavu. Natolik, že to Britové v některých turistických oblastech už také pod hrozbou pokuty zakazují. Myslete na to, než začnete stavět svůj vlastní Stonehenge.

A tady se ještě podívejte, proč už se nikdy nebudete na pláž dívat stejnýma očima.