Před nedávnem se na streamovacích službách objevil český dabing k seriálu Nabídka. Ten zachycuje vznik průlomového filmu Kmotr, který byl natočen podle knihy Maria Puza. Přelomové dílo, jež definovalo takzvaný Nový Hollywood, patří dodnes mezi nejúspěšnější filmy v novodobé historii.

Martin Miko 29.1.2024, 07:30

Nabídka, která se neodmítá

Když v roce 1969 vyšel román Kmotr, filmové studio Paramount Pictures po něm okamžitě skočilo a následně dílo zfilmovalo. Cesta od knihy k filmu však nebyla vůbec jednoduchá a nebýt producenta Alberta Ruddyho, tak by možná snímek nikdy nevzniknul. Kmotr měl na svou dobu poměrně velký rozpočet. Stál šest a půl milionu dolarů, jenže když pak na tržbách vydělal čtvrt miliardy, tvůrci se ihned vrhli na pokračování. To sice stálo dvakrát tolik než první díl, ale celosvětově vydělalo skoro dvě stě milionů korun. Právě natáčení prvního dílu a práci producenta Ruddyho se věnuje současný seriál Nabídka (The Offer).

Samotný vznik prvního Kmotra na začátku 70. let s sebou nesl rovněž spousty příběhů. Od zapletení s italsko-americkou mafií až po spory s vedením filmového studia, kterému se nelíbilo zapojení Al Pacina do role Michaela Corleona. Paramouth nesouhlasil ani s Marlonem Brandem, jehož poslední filmy se staly propadákem mezi diváky a kritiky, avšak právě film Kmotr mu pomohl navrátit jeho ztracenou slávu a popularitu mezi filmovými fanoušky. Po uvedení filmu se ukázalo, že se filmové studio pletlo a film vydělal spousty peněz a tři Oscary – za nejlepší film, scénář podle předlohy a mužský herecký výkon pro Marlona Branda, který si cenu odmítal převzít. Kmotr nakopl kariéru i tehdy mladého Francise F. Coppoly. A právě o tom je seriál Nabídka.

GALERIE Nabídka

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Ve filmu Kmotr se objevuje mnoho dnes již kultovních scén, které jsou dodnes parodovány a lidé si je pamatují i díky symbolům a hláškám. Například slavná fráze: „Udělám mu nabídku, jakou nebude moci odmítnout“ patří podle Amerického filmového institutu na 2. místo nejlepších filmových hlášek v historii. Významově tím je myšleno „udělej to, co ti říkám, jinak tě necháme zabít“. V praxi byla ve filmu tato hláška aplikována, když se zpěvák a přítel mafie Johnny Fontane (Al Martino) snažil domluvit s filmovým producentem Jackem Woltzem, kterého ztvárnil John Marley, na roli v nově připravovaném snímku. Fontane jakožto kmotřenec Dona Vita Corleona požádá mafii o pomoc. A tak se stane to, že se jednoho rána probudí filmový producent ve své posteli a najde v ní hlavu svého milovaného koně. To vyděsilo producenta natolik, že Fontane nakonec dosáhl svého a roli dostal.

Postavu Johnnyho Fontanea neměl rád už od dob vydání úspěšné knihy slavný zpěvák Frank Sinatra, který se stal jakýmsi předobrazem této fiktivní postavy. Autor knihy Mario Puzo však jejich podobnost nikdy nepotvrdil. O Sinatrovi však bylo všeobecně známo, že se stýkal se členy mafie, o čemž svědčí i spis FBI. Ten obsahuje 2403 stran. On sám však tato obvinění striktně odmítal. Nikdy z ničeho nebyl oficiálně obviněn.

Hlava koně byla opravdová, protože plastová rekvizita nepůsobila věrohodně. Režisér Coppola se ji dokonce sám vydal sehnat na koňská jatka. John Marley až do poslední chvíle netušil, že mu tvůrci filmu připravili do postele opravdovou hlavu koně společně s vnitřnostmi a spoustou krve, a tak při prvním záběru začal šíleně řvát. Proto záběr filmu působil tak věrohodně a autenticky.

Scéna s uříznutou koňskou hlavou se samozřejmě nelíbila ochráncům zvířat a vlastně ani samotnému štábu. Coppola si vše obhájil tím, že ji sehnal v továrně na psí žrádlo. Symbol koňské hlavy v posteli se tak stal natolik ikonickým, že byl nesčetněkrát parodován. Objevil se například i v Simpsonových a dnes si například můžete na internetu zakoupit i polštář ve tvaru koňské hlavy závodnického šampióna Khartouma.