Na víkend: 4x Kokořínskem

Obrázek uživatele Ivan Brezina
12.9.2014, 18:09
Ultimátní souhrn různě náročných tras pro všechny od mimin až po trailrunnery.
Než letos definitivně přijde podzimní slota a tma už ve čtyři, zbývá už jen pár víkendů. Vyražte ven a nabijte si baterky. Kam? Třeba na pískovcové Kokořínsko. S kým? Vyberte si ze čtyř variant:  

1. Po stopách J. B. Cinibulka (s trénovaným “chodičem”)

Náročnější a delší okružní trasa Kokořínskem, vhodná i pro trailrunnery nebo dálkoplazy, začíná i končí ve Mšeně. Z náměstí se vydáme po tzv. Cinibulkově stezce k severozápadu do Romanova. Josef Bedřich Cinibulk (1876 Býkev – 1944) ve Mšeně působil jako řídící učitel a patřil k nejvýznamnějším propagátorům turistiky na Kokořínsku. Klikatá stezka nesoucí jeho jméno nás provede skalním labyrintem přiléhavě nazvaným Bludiště a pak odbočí k jihovýchodu k hájovně Na Rovinách. Tady se stezka spojí s modrou značkou, po které budeme pokračovat dál. DSCN2625 (kopie) Jeskyně Klemperka je přístupná jen po žebříku (foto Ivan Brezina) Roklí Droužkov nás pak modrá svede ke Kokořínským pokličkám, které si nezapomeneme prohlédnout z vyhlídkové trasy. Napojíme se u nich na červenou značku, která nás povede k jihu podél říčky Pšovka až k hradu Kokořín. Určitě nevynecháme jeho prohlídku. Červená značka od hradu pokračuje kolem rybníka Kačírek až ke známé trampské hospodě U Grobiána (jméno prý kdysi získala podle nevrlého majitele). Tady pozor, ať si nespletete dvě červené. Ta naše uhýbá k východu a noří se do rokle Kočičina. V jejím závěru si můžete prohlédnout jeskyni Barcalína. Ale to už v Sedleci přecházíme silnici a úvozovou cestou se vracíme do Mšena.  

2. Na skalní hrádky a do jeskyní (s línou partnerkou)

Asi tří až pětihodinové lehčí putování začneme přímo pod hradem Kokořín na parkovišti v místě zvaném Dolina, kam jezdí i autobus. Modrá značka nás odtud povede přes hrad Kokořín po silnici do stejnojmenné vesnice a dále do ústí Šemanovického dolu. Po žluté značce se jím vydáme vzhůru ke Klemperce – napůl umělé jeskyni na skalním ostrohu, přístupné po kládě. Další zastávkou v Šemanovickém dole je Rozbořenka. Říká se tak skalnímu bytu, ve kterém po roce 1890 žil vysloužilý hajný Antonín Rozbořil. Místnosti vytesané v pískovci lidé obývali až do roku 1945 a později v 60. letech sem jezdili trampové. Šemanovickým dolem pak budeme stoupat k severu a po žluté z něj odbočíme ke Kostelíčku. Není to kostel, ale skalní převis s ohništěm, kde se prý po roce 1620 scházeli k tajným bohoslužbám evangelíci. DSCN2670 (kopie) Jeskyně Kostelíček (foto Ivan Brezina) U silnice do Jestřebic se pak napojíme na zelenou značku k jihu. Kolem několika bizarních skalních věží nás cesta zavede ke zbytkům středověkého skalního hrádku Nedamy, ze kterého zůstalo několik místností vytesaných v pískovci a vyhlídková věž se záseky pro sloupy. Od Nedam je to už jen kousek po zelené do Doliny, kde jsme náš výšlap začínali.  

3. Od Pokliček do Mšena na švestkový koláč (s většími dětmi)

Trasa putování začíná v Jestřebicích, vesnici s velmi dobře zachovanou lidovou architekturou. Po zelené značce se stáčí k východu (doprava) a noří se do Vojtěšského dolu. V jeho střední části leží Jestřebické pokličky – bizarní skalní útvary vzniklé nestejnoměrným zvětráváním pískovce. Horní vrstvy dešti odolávají lépe, čímž se postupně tvoří typické kamenné “čepice”. Až si Jestřebické pokličky prohlédneme, sejdeme po modré značce do Kokořínského dolu na značku červenou, po které zabočíme podél říčky Pšovky k jihu. Asi po deseti minutách chůze dorazíme k mnohem známějším Kokořínským pokličkám, které jsou vizuální ikonou celé chráněné přírodní oblasti. Tyto pokličky jsou mnohem lépe přístupné než pokličky ve Vojtěšském dole, a to i díky vyhlídkové trase. DSCN2648 (kopie) Ve skalním bytě Rozbořenka žili lidé až do roku 1945 (foto Ivan Brezina) Pak se znovu napojíme na modrou značku, která nás povede k východu vzhůru roklí Droužkov. V jejím závěru si nezapomeňte všimnout bizarních skalních útvarů pojmenovaných Obří hlava a Žába. Modrá značka pak míjí hájovnu Na Rovinách, která stojí přímo u silnice ze Mšena k rozcestí V Ráji. My ale po silnici nepůjdeme. Značka nás povede paralelní zalesněnou roklí Debř kolem bývalého skalního bytu až na náměstí ve Mšeně. Cílem je fantastická cukrárna U Živných, kde najdete pomalou předválečnou atmosféru, a to včetně ladění interiéru. A samozřejmě domácí dobroty, aktuálně třeba švestkový koláč.  

4. Za skalními sochami Václava Levého (s menšími dětmi nebo s kočárkem)

Zcela nenáročný výlet začneme v Želízech, kde snadno zaparkujeme i rozměrnější auto pro kočárek. Přímo nad vesnicí se tyčí asi nejznámější skalní plastika sochaře Václava Levého (1820 - 1870), který byl učitelem mnohem známějšího Josefa Myslbeka. Takzvané Čertovy hlavy velmi expresivně zobrazují dvě pohádkové bytosti a rozevlátými vlasy a vousy. Po modré značce pak z Želíz zamíříme k severu podél říčky Liběchovky. Značka prochází rezervací, která chrání ekologicky cenné mokřady (na většině jiných míst v Česku už jinak odvodněné nebo zasypané). V Tupadlech si prohlédneme několik zachovalých hrázděných stavení, kterými je Kokořínsko typické. Modrá značka tu odbočuje k západu, tedy doprava. Prochází lesem až k Hadovi – další Levého skalní plastice, tentokrát znázorňující mytologické zvíře přeťaté sekerou. DSCN2713 (kopie) Nocleh v jeskyni Kostelíček (foto Ivan Brezina) Jen o kousek od Hada leží malá jeskyně s Levého plastikou nazvanou Harfenice. Všimněte si tu i pěti vytesaných lidských obličejů. Modrá značka odtud míří stále k jihu a prochází kolem kapličky sv. Máří Magdalény až k rozcestí zvanému Nad Školou. Tady značku opustíme. Po neznačené cestě k východu je to už jen asi kilometr do Želíz, kde jsme nenáročný výlet započali.  

Komentáře