Existuje celá řada důvodů (dobře, dali jsme jich dohromady sedm), proč byste měli všechno zahodit a vydat se do země, kde je "všechno možný". Tenhle temný trip vás zavede do SSSR osmdesátých let, odkud se budete muset proboxovat skrz ksichty mafie a politbyra.
1. Kouzlo starých mlátiček
Pamatujete si Double Dragon nebo Streets of Rage? Co jsme se podobných her nahráli v maringotkách na automatech nebo doma na herních konzolích. A teď si můžete tyhle vrahy joysticků připomenout, protože doba přeje nostalgii a vrací zpátky zapomenuté žánry, které jsou přiblble jednoduché, ale taky správně svižné. Přesně to, co po pracovní době člověk potřebuje.
2. Pixelartové retro
Pixelart je trendem posledních let. Grafika vypadá osmibitově, ale je to jen zdání - ve skutečnosti je vcelku detailní a hlavně se plynule hýbe. Žádné trhání jako na Didaktiku, tady se hrubě načrtnuté postavičky pohybují jako po másle a v pozadí najdete nečekané detaily. Ne každému tohle zpátečnictví voní, ale když retro tak se vším všudy.
3. Ta brutalita
Mother Russia Bleeds je návratem do starých dob SSSR a především jde o hru pro dospělé, protože se tu násilím nešetří a mrtvoly se po vzoru Hotline Miami kupí na obrazovce, zatímco vy jdete po kolena v krvi nepřátel. Místy je to možná až trochu moc, ale právě komiksově absurdní brutalita zjednodušený pohled na zvěrstva Sovětského svazu hru spolehlivě rámuje do kategorie oddechovky. Hlubší myšlenky tu najdete taky, ale hlavně jde o úmyslné přehánění jak vystřižené z propagandy studené války.
4. Nekrohaluz
V každé podobné hře je vaší hlavní starostí ukazatel zdraví. A ten lze dobíjet vskutku obskurním způsobem. Hlavní hrdinové jsou totiž zabásnutí pouliční rváči, které Bratva s pomocí politbyra uvrhla do experimentální věznice, kde testují novou drogu jménem Nekro. Nekro se získává z čerstvých mrtvol - po cestě tak doslova vysáváte z padlých nepřátel životní sílu a stříkáte si jí přímo do žíly nebo s ní oživujete svoje spoluhráče. Že je to ekl? To jste ještě neviděli většinu bossů nebo kulis téhle hry. Nic pro slabé žaludky.
5. Béčkové, ale komplexní
Mother Russia Bleeds vypadá jako pitomina na pár podzimních večerů, ale pokud máte pro tenhle žánr slabost, rychle pochopíte, že to není jen o zběsilém mačkání dvou tlačítek. Postavičky kromě pěstí a kopů umí také házet protivníky, dělat protiútoky, zapnout berserk mód nebo používat nejrůznější zbraně. Autoři zjevně nad konceptem přemýšleli, protože na každého bosse platí něco jiného a dojde i na situace, kdy můžete odhodit odjištěný granát zpátky k útočníkovi nebo nabíhajícímu Ivanovi uhnout a nechat ho napospas břitům ruského kombajnu.
6. Je to za babku
Za velkou PC hru dneska dáte kolem třinácti, někdy i šestnácti stovek. Za Mother Russia Bleeds nebo spřízněnou Broforce (tam si můžete hrát na regulérní filmové akční hrdiny z osmdesátých a devadesátých let) dáte zlomek téhle částky, konkrétně tedy 360 kaček. A to je za mlátičku, ke které se můžete dokolečka vracet, ukazovat jí kamarádům a hlavně jí s kamarády hrát. Být na jednom gauči se dvěma ovladači a snažit se rozbít nevlídný obličej Matičky Rusi je totiž ideální zábava po dobré večeři a několika pivech.
7. Poběží to na čemkoliv
Retrodesign podobných her je docela vlídný i k několik let starému hardwaru. Stačí vám dvoujádrový procesor, 2 GB RAM a půlgigová grafika, což jsou dneska parametry telefonu střední třídy. Když si navíc k PC nebo notebooku pořídíte dva levné gamepady a HDMI kabel, máte rázem herní konzoli a můžete hrát na velké obrazovce televize. To vás teprve vrátí do zlatých devadesátek, kdy se pařilo na SNESu a Megadrivu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
