Znáte ji jako představitelku maminek, určitě nejvíce jako tu mladého romantika a básníka Štěpána Šafránka. Míla Myslíková patřila k těm českým herečkám, o jejichž životě toho možná příliš nevíte, ale jak je někde vidíte, hned víte, že je znáte. Jaká tahle „matka kvočna“ stříbrného plátna byla v soukromí?
Začalo to kostýmy
Chtěla být spisovatelkou, to ale úplně nevyšlo – tedy alespoň ne hned. Třebíčskou rodačku Mílu Myslíkovou má většina z nás zafixovanou jako herecký ekvivalent filmové maminky. Upravený drdůlek, starostlivý tón, milý úsměv, naprosto klasické mateřské průpovídky a postava kvočny – to vše ji předurčilo k partům ochranitelek rodinného krbu.
K životu nejprve na jevišti a posléze v televizi malou Bohumilu dovedlo vyrůstání v rodinné půjčovně kostýmů. Tam často vypomáhala a u toho přemítala, o čem by chtěla psát. Když ji ale ani po letech nic pořádného nenapadlo, rozhodla se získat zkušenosti v jiném oboru. Přihlásila se na brněnskou JAMU a klaplo to hned napoprvé. Ačkoliv snadno získala angažmá hned v několika divadlech moravské metropole, táhlo ji to na stříbrné plátno. Tam debutovala už v jednadvaceti, a sice v komedii s Vlastou Burianem Nejlepší člověk.
Rázná holka krev a mlíko věděla, že se neztratí a producentům se líbila. A navíc jí nevadilo hrát „druhé housle“ – u filmu se jí líbilo natolik, že neměla problém ztvárňovat jednoduché postavy. Objevovala se pravidelně také v televizi a nakonec měla těch povinností tolik, že musela úplně opustit divadelní scénu. A po padesátce nakonec odešla z hereckého světa na odpočinek úplně.
Myslíková totiž stále měla ten svůj dětský sen, tedy psát. Vdaná nebyla – měla za sebou jen krátký svazek s kolegou hercem Štěpánem Zemánkem, kterého si vzala už ve třiadvaceti a po roce ho opustila kvůli tomu, že pil a zřejmě ji i bil – a děti neměla, tak začala cestovat. Nejvíce jí učarovaly severské země, zejména Finsko. Na tom měl zásluhu jistý finský novinář, se kterým se Myslíková seznámila na filmovém festivalu v Karlových Varech a fungoval mezi nimi dlouhý vztah na dálku. Herečka se za svým milým byla několikrát podívat a inspiraci, kterou jí zem vnukla, posléze přetavila do dvou knih. Kromě těch napsala ještě tři knížky pro děti.
Paní maminka
Myslíková se objevila v obrovské řadě filmů a seriálů, přesto si ji všichni nejvíce pamatujeme jako „paní maminku“. Maminku hrála v komedii Marečku, podejte mi pero a rovněž vychovávala básníka Štěpánka Šafránka (Pavel Kříž) v celé Kleinově sérii. Scéna, kdy se nebohá matka zalekne synova spolužáka tmavé pleti, je dnes už legendární, že? A koneckonců, i energická vedoucí Světla se o svoje Holky z porcelánu starala vlastně jako máma. Je snad jen jediná vyloženě záporná role, kterou Myslíková ztvárnila. Napadne vás, kterou máme na mysli? Pokud ne, podívejte se do následující galerie a tam se všechno dozvíte.
I když tedy Míla Myslíková bezpochyby patřila mezi naše známé herečky, závěr jejího života proběhl spíše osaměle. Její úplně poslední rolí byla ta v Konci básníků v Čechách z roku 1993. Pak se stáhla do ústraní, na čemž měla podíl viny i cukrovka a především Parkinsonova choroba. V podstatě jedinou společnost dobrosrdečné ženě nakonec dělali členové náboženské sekty Hnutí grálu, jíž Myslíková také věnovala většinu svých úspor i vše, co ještě dokázala vydělat. Zemřela 11. února 2005, tři dny před svými dvaasedmdesátými narozeninami.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
