Metro D je unikát! Jediná stavba v Česku, kterou nebrzdí aktivisté, ale stavební firmy. Neuvěřitelné?! – G.cz
Vyhledávání

Metro D je unikát! Jediná stavba v Česku, kterou nebrzdí aktivisté, ale stavební firmy. Neuvěřitelné?!

Zdroj: By Škoda Transportation - http://www.skoda.cz/cs/press-room/fotogalerie/, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=32597213

Námitka, rozklad, stížnost, odvolání, dovolání. A na závěr ideálně dovolání k odvolání vůči stížnosti na rozklad k námitce. Takovým směrem se zatím vyvíjí výstavba nové linky D pražského metra a řidiči na ucpané Jižní spojce hýkají štěstím. Trasa má vést z Písnice na Pankrác. Pověstné kopnutí do země ovšem neblokuje dredatý předseda sdružení Zachraňme motýly z Opavy, nýbrž uhlazení kravaťáci ze stavebních firem v pohodlí pražských kanceláří. Takže zatím vše v nedohlednu.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 30.10.2020, 14:32

Hrajete ruletu?

Představte si, že hrajete v kasinu ruletu a pro jistotu sázíte na černou i červenou, abyste měli jistotu, že nikdy neprohrajete (nula je málo pravděpodobná). Přesně tak přistoupila k výběrovému řízení na zhotovitele první fáze metra D mezinárodní stavební skupina Vinci. Zatímco její dvě firmy, francouzská Dodin Campenon ve sdružení s českou SMP podaly nabídku, její další česká pobočka Eurovia podala námitky s tím, že soutěž byla diskriminační a nebylo možné se do ní přihlásit!

Vsuvka. Je naprosto běžné, že velké (nejen) stavební tendry jsou pod drobnohledem a čelí stížnostem. Dokonce je to do jisté míry i správně, vždyť jsou ve hře obrovské veřejné peníze! Bývalo ovšem dobrým zvykem stěžovat si až poté, co soutěž proběhla a investor vyhlásil vítěze.

V tomto případě doputovala stížnost těsně před ukončením lhůty pro podání nabídek nejdřív k Dopravnímu podniku Praha a pak pro jistotu i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Investor se sice pokusil vypořádat námitky, antimonopolní úřad však nedávno rozhodl, že tak učinil nedostatečně a musí to udělat znovu a pořádně. Padla červená, hurá, firma zůstává na svých!

Pokud se v té stavařské ruletě už trochu ztrácíte, nezoufejte, rozhodně nejste sami. A můžete si vsadit na to, že je to do značné míry záměr. Strategie „když nevyhraji já, ať nevyhraje nikdo“ musí být dostatečně sycena informační mlhou a úřednickým ptydepe, aby nebyla tak vidět. V tomto ohledu je na český povolovací proces spoleh – při troše snahy uchazeči dokážou díky různým právním instrumentům uplést tak neuvěřitelné šmodrchance, že i erudovaní novináři raději píší jen o poslední fázi dané kauzy.

Když ne podání, tak....

Sluší se poznamenat, že stížnost ve stylu „kromě podání dáme udání“ vynalezla skupina Vinci už před pár lety v rámci soutěže na zhotovitele tzv. hostivařského koridoru, největší železniční stavby v Praze. Tehdy se však kromě SMP do soutěže přihlásila přímo Eurovia jako její soupeř (!) a souběžně podala námitky, které však následně tiše stáhla. Že by nová obchodní strategie? Anebo francouzská matka o vylomeninách své české dcery dopředu nic netušila a netuší?

Nicméně zpět k aktuální stížnosti proti tendru na metro D. Přišla až v poslední den podání nabídek a má rekordních 131 stran, čímž překonává novelu Krysař od Viktora Dyka (104 stran) a dotahuje se na Kytici od Karla Jaromíra Erbena (133 stran). Až se bude stavět železnice na letiště, kdo ví, třeba padne i Babička od Boženy Němcové (276 stran), nebo dokonce historický román s příznačným názvem Proti všem od Aloise Jiráska (508 stran).

Až vyjde i euro-elaborát knižně, na přebalu by jako nejpozoruhodnější pasáž mohl být požadavek na znalost českého jazyka bez použití tlumočníka. Kontext: prakticky všude, dokonce i na velmi transparentním skandinávském trhu, je u velkých staveb zcela běžné, že realizační tým má hovořit jazykem místního kmene.

Bavíme se představou o situaci, která nejspíš nenastane. DPP vypořádá námitky lépe a radostněji, antimonopolní úřad zavrní blahem a tendr na nejdůležitější stavbu v Praze slavně dospěje do finále. Vítězem se stane Dodin Campenon a Eurovia potichu promění svou stížnost ve výživnou potravu pro skartovačku… Sláva a tři dny se radujte, padla černá!

Vždyť to dělají pro nás

Teď vážně. Žít v Praze dnes opravdu není jednoduché. Máme přebarvené autobusy, nočního starostu, lasery místo novoročního ohňostroje, na magistrátu střídavě duhovou a tibetskou vlajku, na Smetanově nábřeží restaurační zahrádku pro milovníky výfukových plynů a spoustu nových cyklopruhů v místech, kam se cyklista lpící na životě neodváží. Velká stavba, která by reálně zlepšila život Pražanů, se už minimálně pět let nebuduje žádná. A když už se nějaká přeci jen dovleče k tendru na zhotovitele, skončí to stavařskou ruletou.

Metro D se v Praze plánuje už minimálně 32 let. Kratší je prezidentování Miloše Zemana (i pocitově), výstavba Temelína i třicetiletá válka. Zatím se tam můžeme pravidelně kochat každičkým metrem Barrandovského mostu či zlaté střechy Národního muzea. Na druhou stranu všechno špatné je i k něčemu dobré. Podle posledních epidemiologických poznatků je jízda metrem jedním z nejrizikovějších činů, který v těchto dnech můžete podniknout. Nové kilometry podzemní dráhy jsou z tohoto pohledu tedy to poslední, co v Praze potřebujeme. Takže nedělejme o stavebních firmách předčasné závěry – možná jen dělají maximum pro naše zdraví.

Podobné články

Doporučujeme

Další články