fb pixel Metody StB: Příběh hrůzné organizace, která se nechala inspirovat u inkvizice – G.cz
Vyhledávání

Metody StB: Příběh hrůzné organizace, která se nechala inspirovat u inkvizice

„Co chcete, abych přiznal?“ vyšetřovatel se usmál. „Jedno co! My jsme tady proto, abys přiznal cokoliv!“ zařval Doubek a mrštil Josefem Smrkovským o zeď. Takové a mnohdy ještě horší byly metody komunistické rozvědky.

Václav Adamus
Václav Adamus 17.1.2022, 01:58

Je rok 1938 a Klement Gottwald uprchl před nástupem nacistů do Sovětského svazu. Je zde prominentním hostem, spřádá plány na uchopení moci po návratu. V době jeho pobytu v Moskvě vrcholí Velký teror, sám Gottwald se však přímo s praktikami NKVD nesetká. O tyto věci se nikdy nezajímal, nejspíš ze strachu. O stovky kilometrů dál se zatím na svůj úkol připravuje budoucí spoluzakladatel komunistické rozvědky u nás Karel Vaš. Spolu s Bedřichem Reicinem se stanou šéfy Obranného zpravodajství.

Obranné zpravodajství

Vzniklo 7. ledna 1945 při 1. armádním sboru v SSSR, na rozkaz generála Ludvíka Svobody. Do čela byl postaven fanatický komunista Bedřich Reicin, jeho zástupcem se stal Karel Vaš. Ten uprchl do Sovětského svazu, kde jej po přechodu hranice označili za špiona a poslali do gulagu. Zde začíná jeho spolupráce s NKVD. Na svobodu mu pomohl Heliodor Píka, jeho pozdější oběť. Po propuštění z gulagu působil jako polní soudce u vznikající jednotky u Buzluku. V rozhovorech několikrát říkal, že měl působit v týlu a střílet ty, kteří se otočili a chtěli útéct z boje. Poté byl on a Bedřich Reicin pověřen likvidovat nepřátele Sovětského svazu na území osvobozených Rudou armádou. Likvidovali domnělé werewolfy, špiony, protisovětské živly. Na Slovensku poslali do gulagu přes 6000 lidí, někteří se nikdy nevrátili zpět. Obranné zpravodajství bylo pro stížnosti na své metody formálně zrušeno 1. dubna 1946. Bylo však pouze přejmenováno na 5. oddělení Hlavního štábu. Tato vojenská rozvědka zinscenovala v Československu ihned po uchopení moci první procesy ve spolupráci se vznikající StB. Připomeňme proces s Heliodorem Píkou. Spoustu lidí zemřelo při výslechu Vašovými lidmi.

Vznik StB

Obáváná Státní bezpečnost vzniká v roce 1945 a již ve svých začátcích je zcela pod kontrolou KSČ. Vláda je v té době ještě demokratická, složená z členů Národní fronty. Ministerstvo vnitra ovládal Václav Nosek, člen KSČ. StB byla podřízena Sboru národní bezpečnosti (SNB). Ve svých počátcích nebudila velký zájem, ani strach veřejnosti. Ovšem již v této době si zkoušela své budoucí metody. (Pravděpodobně už v roce 1946 Alois Grebeníček mučil vězně elektrickým proudem). Fungovala však spíše podobně jako firma Cambridge Analytica. Šlo o diskreditace demokratických politiků ve prospěch KSČ. Princip byl takový: vytvořit na politika falešné dehonestující materiály, ty pak zveřejnit v tisku. Politik, jelikož má imunitu, má možnost rozhodnutí, zda se nechá vydat trestnímu stíhání, a bude se tedy hájit u soudu. StB ve spolupráci s NKVD vytvořila falešné důkazní materiály a daný člověk byl usvědčen, a to tehdy ještě pouze demokratickým soudem. Toto se stalo politikům Jánovi Kempnému a Miloši Bugárovi.

Ocelová pěst strany

Po únoru 1948 se StB mění na již tvrdý perzekuční nástroj, po vzoru NKVD, ve všech ohledech. Začíná perzekuce nejhlasitějších odpůrců režimu. V čele StB je Jindřich Veselý – dlouholetý komunista, který ve 30. letech navštívil Sovětský svaz. Metody Státní bezpečnosti kopírují svůj sovětský vzor. První z velkých zinscenovaných procesů je s Miladou Horákovou a její protistátní skupinou. Jak můžeme vidět ve filmu Milada, nebyli zde vyšetřovatelé ještě tolik zkušení a nepochopili princip celé mašinérie. Ta spočívala v ustavičném tlaku na obviněného, aby se přiznal. Jednalo se o metodu „běžícího pásu“ . Její podstatou bylo vystavit obviněného smyslové deprivaci – nemohl spát, musel neustále chodit v cele v kruhu, světlo mu stále problikávalo. Pokud podepisoval protokoly, jak chtěli vyšetřovatelé, jeho podmínky se zlepšovaly. Dovolili mu spát, dostával více jídla, později mohl dokonce i číst knihy a kouřit. U zvlášť zatvrzelých lidí užívali fyzické násilí, v prvních revolučních letech 1948–49 bylo velké množství lidí umláceno při výslechu. Stejně si počínala vojenská rozvědka. Tato metoda byla masově používaná za dob Ježova a zůstala oblíbená i po jeho odstranění z čela NKVD. Historik Robert Conqest zjistil, že vyšetřovatelé NKVD používali otázky z jakési příručky inkvizice z 16. století. Princip tkvěl v tom, že si zadržený člověk vymyslel sám na sebe obvinění. Vyšetřující kladl otázky typu: „Jakou hypotézu jste si udělal o svém zatčení?“ a stále bral vyšetřovaného za slovo. U členů strany, jako byl Rudolf Slánský, se apelovalo na jejich stranickou loajalitu – musíš se přiznat, strana to od tebe vyžaduje. Svůj úděl brali jako oběť pro stranu, a to i když stáli před šibenicí. Například poslední slova popraveného ministra národní bezpečnosti a od mládí oddaného komununisty Karla Švába zněla: „Ať žije Sovětský svaz, ať žije Komunistická strana Československa!“

ZDROJE:
http://www.totalita.cz/proc/proc_slanskyr_03_02.php

https://cs.wikipedia.org/wiki/Obranné_zpravodajství

https://cs.wikipedia.org/wiki/Státní_bezpečnost

Běda tomu, kdo vyčnívá z řady: 1948–1953: pohled do zákulisí politických zločinů, Roman Cílek, 2015

Podobné články

Doporučujeme

Další články