Máte horolezecký gen? Analýzou DNA je možné zjistit i závislost na trekování – G.cz
Vyhledávání

Máte horolezecký gen? Analýzou DNA je možné zjistit i závislost na trekování

Genetička Lucie Benešová Rozdíl mezi červenými a bílými svalovými vlákny + DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Jste předurčen ke šplhání po kopcích, k vytrvalostním běhům nebo třeba ke sprintům na kole? A můžete se na nich stát závislí? To všechno vám prozradí jednoduchý test.

Ivan Brezina
Ivan Brezina 16.12.2018, 10:48

Co je ukryto v genech?

V každé své tělesné buňce nosíme soubor jedinečných informací o sobě samém. Každý z nás je tedy originál – na světě neexistuje nikdo jiný se stejnou genetickou výbavu jako vy. Struktura DNA byla objevena teprve v roce 1953 a po třiašedesáti letech v ní už umíme docela obstojně číst. Nejvíc to zajímá lékařskou genetiku, která se zabývá dědičností chorob. Forenzní genetika zase ze vzorků DNA odhaluje pachatele trestných činů a identifikuje jejich oběti.

A pak je tu široká oblast komerčních aplikací vědy, která je prostě jen zajímavá. Na první pohled není k ničemu jinému, než pro zábavu (právě proto se jí taky říká “rekreační genetika”). Na druhý pohled ale otevírá fascinující svět poznání, kdo jste právě vy a nikdo jiný.

Sprinter, nebo vytrvalec?

“Rekreační” genetické testování dnes v Česku komerčně provozuje asi pět firem. Nejširší nabídku testů nabízí pražská společnost Genomac, u které si můžete objednat třeba asi nejznámějším produkt rekreační genetiky – test s názvem Genograf. Zjednodušeně řečeno jde o analýzu původu vašich předků asi 18 000 let zpátky. Před pár lety jsem se díky tomu dozvěděl, že coby “echt Čech” pocházím odněkud z dnešního východního Turecka.

Postupem času se objevila celá řada dalších testů na přítomnost různých genů nebo jejich mutací, které jsou shrnuty do balíčku s názvem Genoskop. Existuje třeba gen ACTN3, který kóduje tzv. rychlá (bílá) svalová vlákna. Ta sice umožňují rychlou akci svalů, ale zase se brzo unaví. Pokud máte dvě kopie genu ACTN3 (zděděné po otci i po matce), budete z vás skvělý sprinter na kratší vzdálenosti nebo úspěšný kulturista (bílá svalová vlákna totiž i rychleji narůstají).

Jestliže vám ale gen AVTN3 chybí (nezdědili jste ho ani po jednom z rodičů), budou u vás převažovat tzv. pomalá (červená) svalová vlákna. Pracují sice pomaleji, ale zase s delší výdrží. Lidé s absencí genu ACTN3 tedy dokážou makat jen na “půl plynu”, ale déle, než majitelé dvou kopií genu. Patříte mezi ně? Bude z vás skvělý maratonec a budete excelovat i v dalších vytrvalostních sportech, ale s kariérou kulturisty se můžete rozloučit. Červená svalová vlákna totiž nenarůstají tak rychle jako červená, a to navzdory usilovnému tréninku a správné výživě. Tyhle genetické vlohy byly potvrzeny studiemi na olympijských vítězích v jednotlivých disciplínách.

Osmitisícovky zadarmo?

Tzv. “horolezecký” gen (ACE) zase určuje, jak tělo při velké fyzické zátěži dokáže hospodařit s energií a s kyslíkem. Jinými slovy jde tedy o odolnost proti únavě svalů. Výzkumy ukázaly, že dvě kopie genu (zděděné od matky i od otce) má až 55 % špičkových horolezců a příslušníků dalších disciplín, kde jde o zvyšování telesné kondice tréninkem. To je výrazně víc, než u běžné populace, ve které se dvě kopie genu ACE vyskytují jen asi ve 25 % případů. Polovina z nás má pak jen jednu kopii genu ACE (tedy jen od jednoho rodiče) a čtvrtina ho nemá vůbec. Svou výdrž tedy příliš nezvýší ani dlohodobým tréninkem a na Everest nejspíš nevylezou.

Výzkumy ale ukázaly, že 5 % špičkových horolezců nemá ani jednu kopii genu ACE. Kdyby tedy klíčem k výkonnosti byla jen genetika, odpadli by už v základním táboře. Naznačuje to, že výsledky genetických testů se nedají absolutizovat. Pokud něco opravdu chcete, tak to prostě dokážete navzdory dědičnosti. Zkusme to ale otočit. S velkou nadsázkou se dá říct, že Radek Jaroš ke svým čtrnácti osmitisícovkám možná přišel “zadarmo”. Co když se tak prostě narodil? Konkrétně u Radka ale nevíme, jak na tom s genem ACE je.

Nechystáte se do Himálaje? Genetický test vám aspoň objasní, proč vás neunavují dlouhé výšlapy s batohem a proč na cyklovýletě odpadáváte z vaší party až jako poslední. A nebo to změní váš pohled na děti. “Moje mladší dcera má dvě kopie horolezeckého genu, ale moje starší dcera nemá ani jednu,” vysvětluje doktorka RNDr. Lucie Benešová, Ph.D. z Genomacu. “Když jdeme na procházku, už mne nepřekvapuje, že ta starší začne fňukat že je unavená dřív, než ta mladší. Se znalostí věci na ni prostě beru větší ohledy.”

Výmluvy neplatí

Zdědené genetické dispozice ovlivňují i takové detaily našich životů, jako je třeba bříško. Jeden gen předurčuje zvýšené hromadění tuku, další zase jejich rychlé odbourávání. Právě proto se někdo může cpát, jak chce a někdo netloustne, zatímco druhý má i přes zdravý životní styl celoživotní problémy s nadváhou. Analýza DNA může odhalit i vaši zvýšenou potřebu cukru (oslabené chuťové pohárky jazyka). Rekreační genetika vám tak poradí, proč (a jak) změnit jídelníček.

Poznání vrozených imitů a vloh může člověku teoreticky přinést rezignaci a výmluvy ve stylu: “Holt nemám sportovní geny, takže je jedno, když budu sedět a lahváčem u televize…” Praxe ale ukazuje, že je to přesně naopak. “Výsledky testů lidem často pomohou najít sebe sama a začít se cítit líp,” shrnuje doktorka Benešová. “Vzpomínám třeba na pána, který po objevu genu pro zvýšené ukládání tuku povídá: ‘Konečně vím, že ve své stravě i přes velkou snahu nedělám nic špatně…’”

Závislost na trekování?

Gen ANKK1 v mozku kóduje tzv. dopaminovou dráhu pocitu odměny. Lidé s jeho mutací nezažívají při běžných činnostech tolik uspokojení, jako ti ostatní. Musejí proto zvyšovat dávky čehokoli, co člověka občas těší - ať už se jedná o práci, sport, jídlo, sex, hazardní hry nebo třeba alkohol. Mutace genu ANKK1, kterou u sebe diagnostikovala i doktorka Benešová, zvyšuje riziko závislosti na čemkoli. “Test mi zpětně vysvětlil leccos v mém dosavadním životě,” shrnuje. “A taky už vím, na co si mám dávat pozor. Včetně své až přehnané pracovitosti.”

A teď si představte, že vás baví chodit po horách, a máte tu mutaci taky. Už víte, proč se může z trekování stát závislost?

A tady si přečtěte, proč zkusit bushcraft.

Podobné články

Doporučujeme

Další články