Druhá světová válka se již ve většině Evropy chýlila k definitivnímu konci, v pražských ulicích se však ještě tvrdě a krutě bojovalo. Ustupující nacisté se fakticky mohli uchýlit ke čtyřem variantám chování. Mohli ustupovat, bojovat, vzdát se, anebo škodit. Poslední varianta je ta ze všeho nejhorší, o čemž se přesvědčili čeští civilisté z pražské Úsobské ulice, dnes ulice Obětí 6. května. Před 78 lety se v této ulici totiž odehrál jeden z nejchladnokrevnějších nacistických masakrů civilního obyvatelstva.
Konec války?
Na přelomu dubna a května roku 1945 již bylo v Evropě víceméně rozhodnuto – druhá světová válka se chýlila ke konci. Nacisté, v tu dobu rozlezlí ve všech koutech Evropy, pomalu ale jistě ustupovali a stahovali se zpět do střední Evropy, do Německa, k Berlínu.
Z východu před sebou poloporažené vojáky nacistické Třetí říše valil mohutný Sovětský svaz, ze západu zase Spojenci. Berlín padl 30. dubna roku 1945, některé boje zde však pokračovaly až do 2. května. Sovětská a spojenecká vojska se pak následně vydala osvobodit zbytek Evropy, včetně stále nacisty sužovaného Československa. Mezi Sovětským svazem a Spojenci byla navíc určena nechvalně proslulá demarkační linie Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Linec. Řádného „osvobození“ Rudou armádou se tak pražští obyvatelé dočkali až 9. května, přestože americká armáda již od 6. května čekala u Plzně.
Zoufalý nacistický odpor
Takové už jsou ale historické konsekvence války. V ten moment však byli nacisté již definitivně poraženi a jediné, na co se zmohli, byl zoufalý, avšak velice krutý a agresivní odpor. Ze západu jim na krk dýchali připravení Spojenci, z východu se pomalu ale jistě k Praze blížila mohutná Rudá armáda. Německá okupační správa přijala odpovídající válečná opatření – část vojáků sice ustoupila, vzdala se nebo padla v boji, ostatní se ale pustili do drastických represí. Nacisté zatýkali a popravovali partyzány i nevinné civilisty.
Tyto represe probíhaly na území Čech v celém závěru války, tedy od doby, kdy začalo být jasné, že bude Třetí říše rozdrcena. Po Květnovém povstání českého lidu se však intenzita zvýšila. Po vypuknutí Pražského povstání 5. května došlo k sérii válečných zločinů a masakrů civilního obyvatelstva i v hlavním městě.
Masakr v Úsobské ulici
Mezi tyto pražské masakry se zařadila i událost, jež se stala dne 6. května v Úsobské ulici v Krči. Příslušníci vojsk Waffen-SS zde vtrhli nejprve do domu č. 255, kde ve sklepě postříleli civilisty, kteří se tam ukrývali. Jedním z obyvatel domu byla i Němka v pokročilém stádiu těhotenství se dvěma dětmi. I ta byla zastřelena, přestože vojáky německy žádala, aby ji ušetřili. Celkem zde bylo zabito 35 lidí. Zachránilo se pouze 12 osob, jež ležely pod mrtvolami a předstíraly zabité, čímž si zachránily život, a o celé situaci později mohly podat svědectví. Někteří vojáci z nacistické jednotky se o smrti civilistů ujišťovali tak, že do mrtvol bodali bodáky – pro jistotu. Byty domu byly následně vyrabovány a zapáleny, v jednom z nich byl nalezen nemocný a hluchý 68letý muž. Ani s ním však neměli vojáci slitování.
Vraždění civilistů v malé pražské ulici však pokračovalo. Kolem 21. hodiny vtrhli nacisté do domu č. 254 a vyhnali z něj 22 osob. Vojáci seřadili civilisty na zahrádce domu čelem ke zdi a automatickými puškami je na místě postříleli. Tímto způsobem zde bylo zmasakrováno 16 osob, včetně šesti dětí, pěti žen (jedna byla těhotná) a pěti mužů. Hrůzná svědectví o masakru dokládají naléhavost celé situace. Čtrnáctileté dívce byly „vypíchnuty“ oči, jeden z mužů byl ubit pažbou pušek. Zachránila se šestice civilistů, když předstírala mrtvé. Tři z nich však byli těžce raněni tříštivými střelami dum-dum, které nacisté použili.
Chladnokrevné počínání nacistů v Úsobské ulici nebylo nikdy řádně potrestáno, neboť i přes velké úsilí nebyli konkrétní pachatelé nikdy dopadeni. Na počest zemřelých byla ulice přejmenována na ulici Obětí 6. května.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
